Rozhodnuto. Příští sezónu se z extraligy sestupovat nebude a soutěž se tak rozšíří

V předešlých týdnech se objevilo několik návrhů na změnu herní systém extraligy, ke které se vedení Českého hokeje chce uchýlit po koronavirové krizi a tímto způsobem tak klubům pomoct v jejich tíživé finanční situaci, která beze sporu na každý nejen extraligový klub po opadnutí pandemie dopadne. Výkonný výbor Českého hokeje na pátečním zasedání nakonec rozhodl o tom, že příští extraligovou sezónu se nebude sestsupovat, naopak následující sezónu 2021/22 bude hrát hned 15 účastníků. Z nich pak v této sezóně sestoupí do Chance ligy přímo nejhorší celek, další tým bude hrát baráž s vítězem druhé tuzemské nejvyšší hokejové soutěže. O tom, který extraligový celek si tuto baráž zahraje, rozhodne play-down, kterého se zúčastní týmy na 11. až 14. místě. V následující sezóně 2022/23 se tak extraliga vrátí zpátky k tradičním 14 účastníkům.

Vedle boje o sestup se v následujících letech změní v extralize i boj o titul a tedy herní sytém play-off. Do něho přímo v příští sezóně postoupí nově nejlepší čtyři celky po základní části, ta mužstva, která skončí na 5. až 12. místě pak budou moct o zbylá čtyři místa v play-off bojovat v předkole.

"Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o ekonomické důvody, naše ideální sportovní představa to není. Komunikujeme se zahraničím a celý hokejový svět se vydal touto cestou. Pokud by nenastala situace kolem koronaviru, tak bychom jiný model nediskutovali," uvedl k tomuto nakonec přijatému návrhu sám Tomáš Král, prezident Českého hokeje. "I když si myslím, že v té době už bude řídícím orgánem Asociace profesionálních klubů (APK). Pokud by to bylo na mně, tak od té sezony 2022/23 by se extraliga vrátila k formátu, jaký byl nastaven v uplynulé sezoně," pokračoval.

Ani po tomto zasedání výkonného výboru Českého hokeje se nic nemění na tom, že nadcházející sezóna 2020/21 začne v pátek 18. září. "Z našeho pohledu je ten termín neměnný. Pokud přijdou situace, které to budou vyžadovat, tak by se muselo hrát třeba i bez diváků, ale přestat hrát by podle mého názoru byla cesta do pekel," řekl Král, jenž dal na výkonném, výboru jasně najevo, že aby nejlepší tým Chance ligy hrál v další sezóně extraligu, bude muset splňovat licenční podmínky. "Pokud je vítěz první ligy nesplní, bude se hrát extraliga se čtrnácti týmy, dalším klubům v pořadí Chance ligy ta možnost postupu nabídnuta nebude."

Jedná se tak o kompromisní variantu mezi původním návrhem výkonného výboru a mezi tím, co navrhovaly kluby. Jejich návrh, na kterém se usnesly 25. května, spočíval v tom, že by se příští čtyři sezóny hrálo play-down, jehož by se zúčastnily celky na 11. až 14. místě, přičemž nejhorší tým by pak hrál baráž s nejlepším celkem Chance ligy. Pro tento samotný návrh ze strany Asociace profesionálních klubů (APK) hlasovali nakonec puouze tři členové výkonného výboru, dva se zdrželi a šest bylo proti. To pro nakonec schválený kompromisní návrh hlasovalo všech 11 jeho členů.

Před více než měsícem přišel svaz s variantou herního systému na příští čtyři sezóny, který pro změnu nepočítal s žádným sestupujícím z extraligy pro další dvě sezóny, naopak tento návrh obsahoval nakonec schválený nový herní systém play-off.

Extraligové kluby Liberec, Plzeň a Sparta pak neuspěly na výkonném výboru se svým návrhemna zúžení extraligy až na 12 týmů.

Mění se i herní systém první ligy. Tu bude hrát v příští sezóně hned 19 týmů

Nejen o extralize, ale i o první lize (Chance lize) se debatovalo na pátečním výkonném výboru Českého hokeje. Protože byla tuzemská hokejová sezóna 2019/20 předčasně ukončena kvůli pandemii koronaviru, stane se tak, že se první ligy v následující sezóně zúčastní až 19 mužstev. Proto se tak bude nově jednat o dvoukolovou soutěž, která se po základní části rozdělí do dvou skupin a to na tu lepší s deseti členy a na tu horší s devíti členy. I tato druhá část soutěže se bude hrát dvoukolovým systémem.

Co se týče prvoligového play-off, tak do toho postoupí přímo první čtyři mužstva, ta, co skončí na 5. až 10. místě spolu s těmi dvěma nejlepšími ze druhé horší skupiny, pak budou hrát předkolo o play-off. Kdo pak skončí v horší skupině na posledních dvou místech, sestoupí přímo do druhé ligy, týmy ze 3. až 7. místa této devítičlenné skupiny pak bude hrát play-down, přiemž nejhorší tým play-down taktéž sestoupí do druhé ligy, druhý nejhorší pak bude hrát baráž s vítězem druhé ligy. Cílem tak bude, že v sezóně 2021/22 bude hrát první ligu 16 celků.

To druhou ligu bude hrát v následující sezóně 2020/21 hned 24 mužstev, které budou rozděleny podle územního principu do tří osmičlenných skupin, ve kterých budou týmy hrát každý s každým šestikolově. Dva nejlepším celky z každé skupiny postoupí přímo do play-off a ty pak budou hrát s dvěma nejlepšími z předkola, kterého se zúčastní týmy na 3. až 6. místě.

Po play-off bude následovat ve druhé lize kvalifikace o baráž, kterou budou moct hrát pouze vítězové play-off. To o sestupujících z druhé ligy v každé skupině rozhodnou play-down, které budou hrát poslední dvě mužstva každé skupiny.

Související

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

Více souvisejících

extraliga, hokej ČR hokej

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

před 4 hodinami

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 12 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 13 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 13 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 15 hodinami

včera

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy