KOMENTÁŘ: Krasobruslařské MS naznačilo jen minimální posun rozložení sil

Po všechny večery velice slušně zaplněná TD Garden byla svědkem vynikajících výsledků i nečekaných propadů, ostatně jak to při všech závodech bývá. Všeobecná nadvláda mimoevropských závodníků se do důsledku nepotvrdila, ale zástupci nejstaršího kontinentu přesto mají co dohánět. 

Taneční páry

"Nejméně spravedlivá" kategorie celý závodní maratón na bostonském ledě začala. Po letech nadvlády americko-kanadských dvojic loni prolomil zámořskou bariéru francouzský pár Papadakis/Cizeron, navazující na někdejší úspěchy krajanů, jako byli Marina Anissina/Gwendal Peizerat nebo Isabelle Delobel/Olivier Schoenfelder. Silnou konkurenci představovali sourozenci Maia a Alex Shibutanovi, kteří vyhráli Mistrovství čtyř kontinentů, navíc Francouzi de facto vynechali tradiční přípravu v rámci Grand Prix. Francouzi, kteří jsou pro krasobruslařský svět tak trochu šokem - ještě před dvěma lety dokončili MS na 15. místě, loni už byli mistry - i tentokrát v kombinaci hudby Rain In Your Black Eyes (Ezio Bosso) a Build A Home (Cinematic Orchestra) opět zdolali své soupeře a stanovili si jak v krátkém, tak ve volném tanci osobní maximum. To nakonec Shibutaniovi, jež doprovázela skupina Coldplay (Fix You) udělali také, ale na Francouze jim pořád chybělo celých šest bodů, což je v této kategorii poměrně velký rozdíl, ačkoliv byl ve srovnání s ostatními nejmenší. To jsou paradoxy krasobruslení.

Druhdy úspěšné ruské páry se propadly až na rozhraní první a druhé desítky. Je evidentní, že umělé rozdělení páru Jelena Ilinych/Nikita Kacalapov nenese zatím očekávané výsledky, i když nelze říci, že Jelenina nástupkyně Viktoria Sinicina je horší. Rusům tak trochu ujel vlak, proto vedle Francouzů hájili barvy Evropy pouze Italové Anna Cappellini/Luca Lanotte a Britové Penny Coomes/Nicholas Buckland. Jenže bez medailového lesku. Je neuvěřitelné, jak si kanadsko-americké páry i přes generační výměnu drží vysoký standard, z tohoto hlediska je pak jistou raritou, že trenéry mistrů světa jsou Kanaďané, bývalí skvělí tanečníci Marie-France Dubreuil/Patrice Lauzon.

Muži

Pro Českou republiku nejsledovanější kategorie se měla stát soubojem dvou veličin - Japonce Hanyua a Španěla Fernándeze. A ukázalo se, že i mistři nad mistry, lamači rekordů, jsou jenom lidé. Po vynikajícím krátkém programu Yuzuru Hanyu, vedoucí téměř o 20 bodů, volnou jízdu zkazil, dovolil Fernándezovi obhájit titul a v současné době s ním na tituly prohrává 1:2. A jak se dokáží misky vah převalovat - Španěl vyhrál o neuvěřitelných 19 bodů, samozřejmě v osobním maximu. Jak rychle se krasobruslení mění začíná chápat Patrick Chan, trojnásobný mistr světa a dvojnásobný vicemistr. Svou šanci si ale prohrál v krátkém programu, kdy po kombinaci čtverného a trojitého toeloopa inkasoval bodyček od mantinelu. Tím otevřel dokořán dveře dvojici mladíků a Číňan Jin a Rus Koljada ji plně využili. 

V mužské kategorii to bylo v některých chvílích doslova Waterloo. Vloni pátý Kanaďan Nguyen se vůbec nekvalifikoval do vlných jízd, šestý Uzbekistánec Ge spadl o deset míst dozadu, katastrofou skončil šampionát pro evropského medailistu Kovtuna, toho registrujeme až na 18. příčce! A největší čínská naděje, zkušený Han Yan rovněž neprošel do finálové čtyřiadvacítky. Naštěstí ho nahradil zmíněný Jin a přivezl pro Čínu vůbec první medaili v mužské sólové kategorii. 

Plně se ukázalo, jak muži po technické stránce pílí kupředu, ještě před třemi lety vyhrával Chan při mírně slabší skokové jistotě především vysoce ceněnými komponenty a uměleckým dojmem, tentokrát už to nestačilo. Američané po jisté době tápání, kdy prakticky každý šamponát v posledních pěti letech jeli v jiném složení, prosadili své tři závodníky do první desítky, zato izraelský šok a stříbrný muž ME Alexej Byčenko naznačil, že jeho výkon na šampionátu v Bratislavě byl nejspíš náhodný. 

Sportovní dvojice

Měl to být velký souboj exmistrů světa Volosožar/Traňkov a návrátivší se Aljony Savčenko s novým partnerem Bruno Massotem s úřadujícími šampiony Duhamel/Radford. Ruský pár však totálně zkazil volnou jízdu a skončil jako vůbec nejhorší z trojice zástupců této země. Podruhé za sebou tedy Rusové chyběli na stupních vítězů, což je pro tuto někdejší velmoc smutný fakt. A nic na tom nemění fakt, že Štolbova/Klimov na nově sestavenou dvojici Savčenko/Massot ztráceli necelé dva body. 

Duhamel/Radford podali brilantní výkon, na nějž nestačili nadějní Číňané Sui/Han, ale v této dvojici roste Kanaďanům velice vážný soupeř. Asijskému krasobruslení se daří generační výměna a jejich několikaleté působení ve špičce rozhodně nebude končit. Zvlášť když v přípravě na OH zapracují více na chystaných čtverných prvcích. 

V této kategorii se plně projevil odstup Evropy, ze šesti dvojic, které neprošly do volných jízd, bylo pět evropských. I tady se zdá, že s výjimkou Ruska nemají země adekvátní náhradu a tato stále obtížněji obsazovaná kategorie bude mít v budoucnu asi nemalé potíže.

Ženy

Ruským juniorkám se postavila dospělá krása, ale ani ta nedokázala zastavit novou hvězdu krasobruslení Jevgeniu Medveděvu, které bude v listopadu teprve 17. let. Ne, že by to byla v ruském týmu nějaká výjimka, Radionova je jen o deset, Pogorilaja o dvacet měsíců starší. Jevgenija jako nováček však zdolala všechny nástrahy a stanovila nejen světový rekord v bodovém zisku, nýbrž vyhrála prakticky všechno, co mohla: evropské mistrovství, seriál Grand Prix a nyní i světový šampionát.

Američany určitě zklamala Gracie Gold, navzdory jménu po slibném krátkém programu skončila mimo medailové pořadí. Příjemně tentokrát překvapila Pogorilaja - krasobruslařka, která dokáže excelovat i totálně vyhořet sice o místo proti volné jízdě klesla, ale má svou první velkou světovou medaili. V případě ruských závodnic se debatovalo o jejich značné "úmrtnosti". V posledních pěti letech získalo medaile pět různých krasobruslařek plus medaile na OH, ale z těchto šesti dívek hned pět v Bostonu chybělo, a snad s výjimkou Aljony Leonové nejde rozhodně o ženy za zenitem. Sotnikova, Tuktamyševa či Lipnickaja prostě jenom zapadly v neuvěřitelném poli talentů, nedokázaly si udržet svou pozici. Případné poznámky jsou jen špatně skrývanou závistí, že Ruská federace má v ženské kategorii stále dostatek závodnic, jak ukázalo letošní MS, stačí sáhnout pro zcela neznámou dívku a ta vyhraje, co se dá.

Hodně se čekalo od Japonek, především navrátivší se Mao Asada měla být tajným trumfem, jenže jeji odvaha a snaha bojovat o trojitého axela (skáče ho ze současného ženského startovního pole jako jediná) jí okrádá o důležité body. A nadějná Satoko Miyahara svou roli nezvládla - po deseti letech, kdy Japonky přivezly z MS vždy nějakou medaili, je čeká poprvé půst.

Životní jízdu předvedla Ashley Wagner, o níž se hovořilo jako o nenaplněném talentu. Na ruskou kometu jí chybělo sice přes osm bodů, ale svou ladností právě zdůraznila rozdíl mezi tím, co odborníci nazývají často juniorským projevem, byť technicky na úrovni dospělých. Ozvaly se i hlasy, zda by limit pro účast na MS neměl být zvýšen na 17 let. Kdo viděl další nesporný talent, Kazašku Tursynbajevu, která pod vedením Briana Orsera může vyrůst rovněž v budoucí šampionku (vzpomeňme na Korejku Yu-Na Kim), nemohl si nevšimnout obrovského kontrastu. Na druhou stranu by neměl být mladým závodníkům vstup do nejvyšší kategorie odepírán, protože dlouhým bojem pouze na juniorské úrovni jim bez konfrontace s "dospělým" krasobruslením může ujet vlak.

Kráce o českých reprezentantech

Michal Březina byl jednoznačně největší nadějí, po evropském výbuchu asi ne na medaili, ale na slušné umístění určitě. Pád po čtverném salchowu v krátkém programu ho srazil na 11. místo, následná velmi dobrá volná jízda už znamenala jen posun o dvě místa na úkor Righiniho a Vasiljevse, tedy mužů, kteří mají volnou jízdu rozhodně slabší. Spíš měl Michal co dělat, aby odrazil útok velice dobrého Američana Hochsteina, který ho dokonce v hodnocení volné jízdy předstihl, ale celkově skončil až za ním. 

Jeho sestra Eliška Březinová se úspěšně nepoprala s trojitým lutzem a zaznamenala ve své tříleté účasti na MS vůbec nejhorší umístění - 29. místo. Pochopitelně chyběla ve volných jízdách, stejně jako taneční pár Mansour/Češka, kterým finále uteklo o čtyři místa. I tady byla na vině chyba technického rázu. Sportovní dvojice jsme letos neobsadili, ale v podobně páru Dušková/Bidař, kteří získali zlatou medaili na MS juniorů se můžeme do této kategorie dívat s určitým nadšením.

Zcela na závěr bych rád připomněl komentář rozhodčí a televizní expertky Kateřiny Kamberské, která hodnotila desetileté zavedení nového bodovacího systému. Prohlásila, že díky tomu také došlo k obrovskému nárůstu kvality, stačí si pustit nějaké jízdy z doby před 15 lety a i laik ten rozdíl uvidí. V tom se nedá tak docela souhlasit - krasobruslení je sport, který se dynamicky rozvíjí bez ohledu na úpravu bodovacího systému, spíš v jeho začátcích začal trochu stagnovat, protože se závodníci soustředili na bezchybné provedení "bezpečných" prvků a nechtěli riskovat. Konečně dokladem může být i silně kontroverzní vítězství Evana Lysacka na OH 2010 bez jediného čtverného skoku, což je dnes absolutně nemyslitelné. A rozdíly v pojetí? Za patnáct let se toho změní plno v každé době, ostatně zkuste si pustit třeba naší sourozeneckou dvojici Romanových při jejich zlaté jízdě v Colorado Springs v roce 1965 a výkon dvojice Torvill/Dean o patnáct let později. A bez změn bodovacích pravidel bude ten rozdíl ještě markantnější.