Mezinárodní biatlonová unie se zalekla možného bojkotu a svolala mimořádný kongres k ruskému dopingu

Podle šéfa tuzemského biatlonu Jiřího Hamzy by bez nátlaku ze strany samotných biatlonistů Mezinárodní biatlonová federace k mimořádnému kongresu nepřistoupila. "Svolání mimořádného kongresu považuji jen za první krok k tomu, aby se biatlon očistil. Mezinárodní biatlonová unie k němu sáhla zřejmě proto, aby předešla dalším protestům. Velký podíl na svolání kongresu mají samotní závodníci. Bez jejich postoje by ke svolání mimořádného kongresu nedošlo," míní konkrétně Hamza.

V sobotu IBU zasedala a uvedla, že co se týče dopingové kauzy v Rusku, tak už zahájila formální řízení s ruským svazem. Do 5. února má ruská strana čas na to, aby se vyjádřila k údajnému státem podporovanému dopingu v Rusku. Takový krok ale závodníky nikterak neuspokojil a v čele s Francouzem Martinem Fourcadem opustili podle serveru iDnes.cz jednací sál. Stanovisko IBU, které šéfuje Anders Besseberg, bylo doposud takové, že ruský doping a také případné změny antidopingových pravidel se budou řešit až na řádném kongresu. Ten je však na programu až v létě roku 2018 v Poreči. V neděli ovšem nakonec IBU poprvé mluvila o mimořádném kongresu, jenž se tedy uskuteční ještě před světovým šampionátem. "Výkonná rada IBU plně chápe a podporuje iniciativu sportovců zpřísnit pravidla pro členské federace a jednotlivé sportovce za antidopingové prohřešky. Aby mohla být nová pravidla zavedena co nejrychleji, svolává výkonná rada IBU mimořádný kongres, aby změny pravidel mohly platit už před MS v Hochfilzenu," stojí v prohlášení Mezinárodní biatlonové unie.

Že se bude tento mimořádný kongres konat, tak to přivítal suverén letošní sezóny Světového poháru Martin Fourcade. "Sportovci a já jsem velmi spokojen s tímto rozhodnutím a faktem, že byly vyslyšeny naše požadavky. Ale teď už nechci na téma dopingu ztratit ani slovo," uvedl k tomu konkrétně.

Připomeňme, že poté, co během prosince loňského roku byla zveřejněna druhá zpráva Světové antidopingové agentury WADA,  respektive její vyšetřovací komise, v jejímž čele je kanadský právník Richard McLaren. V ní stojí, že se obří dopingový skandál v Rusku týká i 31 ruských biatlonistů, přičemž už v prosinci byli suspendována jak Olga Viluchinová, tak i Jana Romanovová. Mimochodem, právě tyto závodnice už ukončily svou kariéru. Sice jim ještě nebyl doping prokázán, ale by se tak nakonec stalo, mohlo by to mimo jiné znamenat i to, že by česká ženská štafeta mohla získat bronzovou medaili z olympijských her 2014, které se konaly v ruském Soči.

Co se týče dalších 29 ruských jmen podezřelých z účasti na státem podporovaném dopingu v Rusku, tak s těmi už IBU formálně zahájila řízení a jak uvedla v sobotu, hned u 22 biatlonistů bylo tato řízení zastavena a to především kvůli nedostatku důkazů. Ve zbylých sedmi případech pak vyšetřování nadále pokračuje.

Přestože samotná Světová antidopingová agentura WADA doporučila už po první McLarenově zprávě o ruském dopingu neudělovat Rusku žádné velké sportovní akce, IBU v září loňského roku rozhodla, že v roce 2021 se bude světový šampionát v biatlonu konat právě v Rusku a to konkrétně v Ťumeni. I to se kritikům Mezinárodní biatlonové unie vůbec nelíbí.