I v Holmenkollenu se české jméno umístilo na stupních vítězů. Ve stíhačce skončila Koukalová na druhém místě

Holmenkollen - O tomto víkendu jsou na programu poslední závody v rámci Světového poháru v biatlonu 2016/17 a i v závěrečném díle tohoto ročníku se čeští fanoušci mohou radovat ze zisku cenného kovu. V sobotu se o něj postarala Gabriela Koukalová, která i přesto, že v desetikilometrovém stíhacím závodě v norském Holmenkollenu bezchybně zastřílela na všech položkách, nakonec do cíle dorazila druhá. Díky tomuto umístění umístění má tak mimochodem jisté i druhé místo v celkovém pořadí v této disciplíně. Z vítězství se radovali ve Finsku zásluhou Marit Laukkanenové.

Nejen díky Gabriele Koukalové mohli být tuzemští biatlonoví fanoušci rádi, jak se závod na jeho začátku pro české barvy vyvíjí. Tato česká biatlonová královna totiž nan první střeleckou položku dorazila společně se svojí reprezentační kolegyní Veronikou Vítkovou, která byla jen pouhé čtyři vteřiny za ní. Zatímco však Koukalová udělala svým fanouškům radost svou bezchybnou střelbou, Vítková musela hned na úvod absolvovat 150 metrů navíc. Čistou střelbu v úvodu zaznamenala i Finka Laukkanenová, jenž tak navazovala na své výskony z pátečního sprintu na trati dlouhé 7,5 kilometru, který vyhrála. Jelikož hned za ní dvě startující francouzské biatlonistky chybovaly, mohla si následně Finka užívat pětatřicetivteřinového náskoku na Koukalovou s Braisazovou, tedy na její dvě nejbližší pronásledovatelky. Půlminutu na čelo závodu pak po první střelbě ztrácela Vítková.

Všech pět terčů pak vybílily Koukalová s Laukannenovou opět a náskokk mezi nimi se tak nikterak neměnil ani po druhé položce. Tentokrát ale byla nna pronásledování Finky Koukalová sama, jelikož Braisazová jednou minula. To Vítková se tentokrát mohla radovat z čisté střelby a figurovala tak proto následně na slušném šestém místě. Dařilo se i německé závodnici Lauře Dahlmeierové, jež vjela do tohoto závodu až jednatřicátá, po úvodních  dvou zastávkách na střelnici se však dokázala vyšvihnout na 13. místo.

Na čele startovního pole se nic neměnilo ani po třetí střelbě, která se absolvovala již vestoje a i když si Koukalová při ní dala hodně záležet na poslední terč, pořád se mohla těšit z průběžné druhé pozice, přičemž patnáct vteřin za ní už byla přítomna Braisazová. Vítková pak musela na další trestné kolo v závodě a klesla tak na devátou příčku. Skokankou v průběžném pořadí se stala i zlepšující se Rakušanka Hauserová, které se podařilo z 22. pozice dostat až na pátou. Na Laukkanenovou nikdo zkrátka po celou dobu závodu neměl a tak nebylo žádným překvapením, že po závěrečné, jak jinak než bezchybné, střelbě to byla ona, kdo si jela pro jasné vítězství, které pak v cíli věnovala trenérovi finského biatlonu, jenž v pátek zemřel na následky mrtvice. Pro Koukalovou, která tedy dorazila na druhém místě, to bylo již třinácté medailové umístění v tomto ročníku Světového poháru.

Protože Vítková musela i po závěrečné položce na jedno trestné kolo, byla to ona, která nakonec uzavírala po dojezdu do cíle první desítku a umístila se tak hned za Dahlmeierovou, která se i po tomto závodě mohla radovat ze zisku malého glóbu za celkový triumf ve stíhacích závodech. Výkon svých svěřenkyň pak po závodě ohodnotil kouč Zdeněk Vítek. „Gábina byla střelecky úžasná a tím šla i přes zjevnou únavu za dalším umístění na pódiu. Cítila, že do toho nemá šlapat hned od začátku a věděla, kolik si může naložit. Jsem taky rád, že máme zase dvě holky v první desítce," řekl konkrétně. Závod ze svého pohledu okomentovala pro Českou televizi i sama Koukalová: „Hlavně jsem ráda, že mě ta stíhačka už nebolela tolik jako sprint. Cítila jsem se o třídu lépe na lyžích a střelba mi vyšla až neskutečně. Trochu ty čtyři nuly nechápu, ale možná je to tím, že si nedávám na tom tak záležet, ale všechno vychází fajn a pak už to jde i ruku v ruce s tím lepším pocitem z běhu."

Světový pohár v biatlonu - Holmenkollen:

Ženy - stíhací závod na 10 km:

1. Laukkanenová (Finsko) 29:33,3 (1)2. Koukalová (ČR) +26,5 (0)3. Braisazová (Francie) +1:01,4(4)4. Gregorinová (Slovinsko) +1:08,2 (1)5. Hauserová (Rakousko) +1:12,5 (0)6. Olsbuová (Norsko) +1:15,9 (3)

----

10. Vítková (ČR) +1:55,7 (3)33. Charvátová (ČR) +3:40,5 (5)

Stav SP (po 25 z 26 závodů):

1. Dahlmeierová (Německo) 11792. Koukalová (ČR) 10523. Mäkäräinenová (Finsko) 9334. Dorinová-Habertová (Francie) 8485. Wiererová (Itálie) 7036. Braisazová (Francie) 677

-----

13. Puskarčíková (ČR) 49224. Vítková (ČR) 34552. Charvátová (ČR) 10191. Davidová (ČR) 13

Související

Olympijské centrum Milána

Česko má první medaili ze zimní paralympiády po 16 letech. Stříbro získala biatlonistka Edlingerová

Hned v první soutěžní den zimních paralympijských her se česká výprava dočkala cenného kovu. Navíc se jedná o první medaili ze zimní paralympiády po dlouhých 16 letech. Konkrétně se o ni postarala biatlonistka Carina Edlingerová, když ve sprintu dojela druhá za vítěznou Číňankou Wangovou. Neztratila se ani druhá česká reprezentantka Simona Bubeníčková, která se svým trasérem Davidem Šrůtkem skončila těsně pod stupni vítězů čtvrtá.
Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

Více souvisejících

Biatlon ,  Gabriela Koukalová (biatlonistka)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 2 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 3 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 11 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy