Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie pokračuje v rozvolňování opatření pro očkované a testované

Třetí dávka očkování proti covidu bude už po šesti měsících

Posilující dávka vakcíny proti nemoci covid-19 se bude moci od 18. října podávat místo nynějších osmi už šest měsíců po plném naočkování. Uvedl to dnes na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Schválila to klinická skupina ministerstva. Do konce října by tak mohlo mít v Česku nárok na posilující dávku přes milion lidí, na konci roku 3,2 milionu. Odborníci doporučili interval zkrátit.

EU i vakcinologové doporučují přeočkování už po 6 měsících. Vojtěch není proti

Odborníci na vakcinaci doporučují zkrátit interval pro přeočkování proti covidu-19 ze současných osmi na šest měsíců po poslední dávce. O stanovisku České vakcinologické společnosti dnes na twitteru informoval její předseda Roman Chlíbek. Možnost přeočkování po šesti měsících u vakcíny od firem Pfizer/BioNTech pro lidi starší 18 let už v pondělí schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Na Slovensku přibývá okresů s přísnějšími protiepidemickými omezeními

Na Slovensku od příštího týdne znovu vzroste počet regionů, ve kterých budou kvůli šíření koronavirové infekce platit přísnější omezení, vyplývá z dnešního rozhodnutí vlády. Země v posledních týdnech čelí výraznějšímu přírůstku nových případů koronaviru i následných hospitalizací, v očkování proti nemoci covid-19 přitom zaostává za EU.

Ve středu opět přibylo více než tisíc nakažených

Ve středu přibylo v Česku 1047 nakažených koronavirem, což je o 315 víc než před týdnem. Počet tak stejně jako v úterý překonal tisícovku. Tři čtvrtiny z nich jsou lidé neočkovaní, jejich průměrný věk dosahuje 29 let. Počet pacientů s covidem v nemocnicích stoupl na 299. Nad třemi sty byl naposledy začátkem června. Ve vážném stavu je hospitalizováno 60 lidí.

V Rusku a na Ukrajině nadále rostou denní přírůstky nakažených koronavirem

V Rusku i na Ukrajině nadále rostou denní přírůstky nakažených koronavirem. Ruský operativní štáb dnes ohlásil 27.550 nakažených za posledních 24 hodin, což je nejvíce od začátku letošního roku. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví eviduje za uplynulý den 15.125 potvrzených případů infekce. O vývoji pandemie covidu-19 v obou zemích informovaly tiskové agentury.

Omezit šíření nákazy ve školách by mohlo častější testování, radí experti

Odhalit riziko šíření covidu-19 ve školách včas by podle občanské iniciativy KoroNERV-20 mohlo častější testování žáků na koronavirus. Počty dětí v karanténě jsou podle platformy v současnosti vysoké a postup hygieniků při výskytu covidu-19 ve školách nejednotný. Vyzvala ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby podmínky karantény pro školáky upravil tak, aby do ní muselo co nejméně žáků. ČTK to dnes sdělil mluvčí iniciativy Pavel Krejča.

Nejvyšší správní soud opět řeší neuznávání protilátek na covid-19

Nejvyšší správní soud (NSS) se dnes znovu zabýval tím, že ministerstvo zdravotnictví nepřikládá laboratorně ověřeným protilátkám proti covidu-19 stejnou váhu jako očkování, negativnímu testu nebo potvrzení o prodělané nemoci. Bez jasného zdůvodnění je to diskriminace, konstatoval už dříve soud. Ministerstvo ani poté ve svých opatřeních s protilátkami nepočítá.

Počty nakažených v Česku rostou, místy výrazně. Vláda vůbec nic nedělá

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Německo opět hlásí více 11 tisíc nakažených

Německo k dnešnímu ránu eviduje 11.644 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem to bylo 12.150 nově odhalených infekcí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI), který pandemii covidu-19 v Německu sleduje. Celkový počet nakažených od začátku pandemie je 4,28 milionu, přičemž v Německu žije 83 milionů lidí.

NÁZOR: Žádné izolované katastrofy. Čelíme krizi "podivného světa", tvrdí profesor

Ropná skvrna u americké Huntington Beach šířící se do okolních oblastí není ojedinělý či unikátní strašák, konstatuje Sean Anderson v komentáři pro server CNN. Profesor environmentálních věd z Kalifornské státní univerzity upozorňuje, že podobné situace jsme již zažili a znovu zažijeme, zřejmě v nedaleké budoucnosti.

Žáky ve školách zřejmě čeká další série testování na covid

Školáky čeká během podzimu další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Na dotaz to ČTK napsal Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Kdy přesně se uskuteční, zatím ministerstvo neuvedlo. Neoficiálně se mluví o termínu kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října. Vyjádření ministerstva školství ČTK zjišťuje.

V úterý přibylo 1108 nakažených koronavirem

V Česku přesáhl denní počet nových případů koronaviru tisícovku, v úterý laboratoře odhalily 1108 nakažených. Je to nejvyšší nárůst od 18. května, tehdy testy potvrdily přes tisíc nakažených naposledy. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného mírně vzrostlo na 1,33 z předchozích 1,31.

Počty odhalených případů koronaviru ve světě nadále klesají

Počet nově odhalených případů koronaviru v uplynulém týdnu ve srovnání s týdnem předcházejícím celosvětově klesl. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Testy odhalily 3,1 milionu nově infikovaných, tedy je o devět procent méně v porovnání s předešlým týdnem. Podle organizace tak pokračuje klesající trend, jenž začal v srpnu.

V Rakousku přibylo nejvíce nakažených od dubna

V Rakousku za poslední den přibylo 2693 případů koronavirové nákazy, nejvíce od dubna. Přesto mírně klesl počet infikovaných v nemocnicích, na 854. Na jednotkách intenzivní péče je 223 z nich, informovala dnes agentura APA s odvoláním na aktualizované údaje rakouských ministerstev zdravotnictví a vnitra.

V Rusku denní počet úmrtí s covidem dál stoupá

V Rusku denní přírůstky úmrtí spojených s nemocí covid-19 dál stoupají a za úterý jejich počet poprvé od začátku pandemie překročil hranici 900. Novým rekordem je 929 zemřelých. Informovala o tom ruská média s odvoláním na dnešní údaje zveřejněné vládním krizovým štábem.

Na Slovensku přibylo nejvíce nově infikovaných za více než půl roku

Laboratoře na Slovensku v úterý potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce za posledních více než šest měsíců. Zároveň výrazněji stoupl počet pacientů v nemocnicích s covidem-19 nebo podezřením na toto onemocnění, značná část z nich nebyla očkována. Vyplývá to z dnešních informací slovenských úřadů. Slovensko v očkování proti covidu-19 nadále výrazně zaostává za EU.

V Německu přibylo 11.547 nakažených koronavirem

Německo za posledních 24 hodin eviduje 11.547 nově nakažených koronavirem. To je téměř stejně jako před týdnem, kdy přibylo 11.780 infikovaných, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

NÁZOR: Kouření před vážným průběhem covidu nechrání. Profesor vysvětlil proč

Na počátku koronavirové pandemie vědci přišli s překvapivým tvrzením, že kuřáci jsou zřejmě chráněni před nejhoršími dopady nemoci covid-19, poukazuje chirurg Mark Shrime v komentáři pro server The Conversation. Profesor z irské Univerzity medicíny a zdravotních věd upozorňuje, že to se nakonec neprokázalo.

V Rusku v pondělí zemřelo s nemocí covid-19 nejvíc lidí od začátku pandemie

V Rusku v pondělí zemřelo 895 pacientů s nemocí covid-19, což je nejvyšší denní počet v této zemi od začátku pandemie. Nakažených za posledních 24 hodin evidují ruské úřady 25.110. Informovala o tom místní média s odvoláním na údaje zveřejněné vládním krizovým štábem.