Nejvyšší správní soud opět řeší neuznávání protilátek na covid-19

Nejvyšší správní soud (NSS) se dnes znovu zabýval tím, že ministerstvo zdravotnictví nepřikládá laboratorně ověřeným protilátkám proti covidu-19 stejnou váhu jako očkování, negativnímu testu nebo potvrzení o prodělané nemoci. Bez jasného zdůvodnění je to diskriminace, konstatoval už dříve soud. Ministerstvo ani poté ve svých opatřeních s protilátkami nepočítá.

Bezpečná hladina protilátek stále není vědecky stanovená, vyplynulo z dnešního vyjádření zástupců ministerstva. Soud jednání odročil na čtvrtek příštího týdne, kdy bude pokračovat s dokazováním.

Konkrétně se soud zabýval návrhem Tomáše Havetty na vyslovení nezákonnosti jedné části již neplatného opatření z 26. srpna, a to v pasáži, která stanovila podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích. Uznávají se negativní testy, očkování nebo prodělání nemoci v posledních šesti měsících, ovšem laboratorně potvrzené protilátky nikoliv.

"Ministerstvo stále nijak nevysvětluje odlišné zacházení mezi těmito skupinami," řekl Havettův právní zástupce David Zahumenský. Podle ředitele právního odboru ministerstva zdravotnictví Jana Bačiny je odlišné zacházení dáno "ryze odbornými důvody", které dnes soudu vysvětlovala náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková, plicní lékařka a imunoložka.

Kritici podle Koziar Vašákové vycházejí z mylného předpokladu, že protilátky znamenají automaticky imunitu proti covidu-19. Vědci ale neznají hladinu protilátek, která by zaručovala, že je člověk plně chráněný proti nákaze a nemůže nemoc přenášet. "Hodnoty jsou vysoce individuální a mění se v čase," zdůraznila Koziar Vašáková.

Běžně používané protilátkové testy podle náměstkyně měří jen jednu složku imunity, nikoliv však buněčnou imunitu, která je pro obranyschopnost proti covidu-19 zásadní. Pokud má člověk laboratorně naměřené protilátky, neznamená to automaticky, že je imunní vůči koronaviru, zdůraznila Koziar Vašáková. Naopak člověk bez naměřených protilátek teoreticky může být chráněný. Podle náměstkyně je nadále nejspolehlivější ochranou vakcinace. Dlouhodobá diskuse kolem potenciálního uznávání protilátek je podle ní kontraproduktivní, protože může některé lidi přivést k rozhodnutí odložit očkování, případně zcela odmítnout vakcinaci.

V minulosti NSS opakovaně kritizoval ministerstvo za to, že dostatečně nevysvětlovalo, proč protilátky neuznává. "Tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny," stálo například v červnovém rozhodnutí.

Související

Václav Klaus

Klaus definitivně bez pokuty za projev bez roušky. NSS potvrdil její zrušení

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19, zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. Bývalý prezident dnes v reakci na rozhodnutí NSS pro ČTK uvedl, že vyhrál rozum nad snahou státu diktovat lidské životy.

Více souvisejících

Nejvyšší správní soud Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy