NÁZOR: Kouření před vážným průběhem covidu nechrání. Profesor vysvětlil proč

Na počátku koronavirové pandemie vědci přišli s překvapivým tvrzením, že kuřáci jsou zřejmě chráněni před nejhoršími dopady nemoci covid-19, poukazuje chirurg Mark Shrime v komentáři pro server The Conversation. Profesor z irské Univerzity medicíny a zdravotních věd upozorňuje, že to se nakonec neprokázalo.

"Kuřácký paradox" se prvně objevil při zkoumání hospitalizovaných pacientů v Číně, později jej hlásily i studie z Itálie a Francie, nastiňuje profesor. Vyzdvihuje ale masivní studii z Británie, která minulý měsíc zjistila, že kuřáci s covidem mají naopak o 80 % vyšší šanci na hospitalizaci než nekuřáci, a proto se táže, zda se věda skutečně tak zmýlila.

Shrime zmiňuje výrok matematika Pierre-Simona Laplace, že čím více je zjištění mimořádné, tím více je nutné ověřit jej, což tvrdí i americký astronom Carl Sagan. "A přiznejme si, že pro kuřáky, jejichž plíce jsou zpustošené tabákem, je vskutku zázrak, mají-li lepší výsledky v respiračním onemocnění," dodává autor komentáře.

Zatímco prokazování je pomalé, složité a poměrně fádní, veřejnost lační po mimořádných objevech, poukazuje odborník. Proto rozebírá, jak celá situace vznikla.

Zaprvé, věda vždy přináší nejistotu, což nám není příliš příjemné, upozorňuje Shrime. Jako příklad dává předpověď počasí s desetiprocentní šancí na déšť, která většinu lidí vede k tomu, že si ven nevezmou deštník, což se sice v devíti z deseti případů vyplatí, ale v desátém nikoliv a na adresu meteorologů se pak snáší kritika.

Problém ovšem nejsou meteorologové, ale lidská potřeba mít jistotu a podvědomá transformace sdělení, že panuje desetiprocentní šance na déšť, v ujištění, že pršet skutečně nebude, deklaruje profesor. Dodává, že takové tendence se projevují všude, od předvolebních průzkumů po návštěvu lékaře, kde pacient zpravidla chce slyšet, jaká je jeho diagnóza, nikoliv jaká by mohla být.

Klíčem je pravděpodobnost   

"A tak funguje věda. Vše je o pravděpodobnosti a každá nová informace nás vede k aktualizaci pravděpodobnosti," píše Shrime. Jako příklad dává poučku matematika Josepha Bertranda.

Pokud máme tři stejné krabičky, z nichž jedna obsahuje dvě zlaté mince, jedna dvě stříbrné mince a jedna zlatou i stříbrnou minci, při náhodném výběru jedné z krabiček máme třetinovou šanci, že zvolíme tu se dvěma stříbrnými mincemi, nastiňuje autor komentáře. Dodává, že pokud z ní ale vyjmeme jednu minci a ukáže se, že je zlatá, naše šance, že jsme vybrali tu se dvěma stříbrnými, spadla na nulu, i kdyby druhá mince byla stříbrná.

Jedna nová informace tedy může výrazně zpřesnit pravděpodobnost, deklaruje chirurg. Situaci vztahuje na koronavirus, o němž jsme v lednu 2020 mnoho nevěděli a teprve s přicházejícími daty aktualizujeme odhady pravděpodobností.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To je například důvod, proč nadále nosíme roušky, ale již si nedezinfikujeme poštu, uvádí profesor. Vysvětluje, že nikdo si nemůže být stoprocentně jistý, že protipandemická opatření jsou správná, protože vycházejí z aktuálně platného poznání a vždy se může objevit nová informace.

"To samé platí o kuřáckém paradoxu," pokračuje Shrime. Poukazuje, že před pandemií existovaly důkazy o škodlivosti kouření pro plíce, následně se objevila nová informace, která posílila pravděpodobnost překvapivého tvrzení, že kouření chrání před covidem. Pak ale vyvstala otázka, zda byly důkazy pádné, a ukázalo se, že nebyly, doplňuje odborník.

Předně, ve chvílích, kdy se na studie o kuřáckém paradoxu upozornilo, neprošly recenzním řízením, vyzdvihuje profesor. Konstatuje, že některé v něm uspěly, jiné ovšem byly staženy, jelikož se ukázalo, že je financoval tabákový průmysl. Zveřejnění studií před jejich zrecenzováním je sice dobré z pohledu rychlého šíření informací, ale jejich závěry nelze brát za hotovou věc, zdůrazňuje Shrime.

Za druhé, většina takových studií byla provedena na malém vzorku pacientů, což sice nemusí být fatální chyba, ale závěry je pak nutné vnímat obezřetně s tím, že pravděpodobnosti se mohou v budoucnu měnit, deklaruje expert. Jako příklad uvádí situaci, kdy si tisíckrát hodíte mincí a jen v jediném případě vám padne pana, což vás může vést k domněnce, že s mincí není něco v pořádku. Pokud vám však padne pana ve dvou ze tří pokusů, podezření nebude velké.

Studie, které naznačovaly existenci kuřáckého paradoxu, byly provedeny na desítkách až stovkách osob, zatímco britská studie, jež dospěla k opačnému názoru, na více než 400 tisících lidech, upozorňuje autor komentáře. Za největší problém však považuje, jakou otázku si úvodní studie kladly - namísto "Kolik z hospitalizovaných tvoří kuřáci?" měla znít "Jakou pravděpodobnost hospitalizace mají kuřáci v populaci ve srovnání s nekuřáky?"   

V prvním případě se díváme pouze na jedince, kteří skončili v nemocnici a byli tam dostatečně dlouho, aby se dali studovat, vysvětluje profesor. Zdůrazňuje, že taková studie pracuje pouze s hospitalizovanými a důvodů, proč mezi nimi nejsou kuřáci, může být mnoho, například skutečnost, že umírají dříve než nekuřáci, nebo byli rychle posláni zemřít do hospiců, tudíž nemohli být do statistiky zahrnuti.

Britská studie se proti tomu zaměřila na celou populaci, tudíž podobná zkreslení zmizela, kvituje Shrime. Tvrdí proto, že věda se ohledně kuřáckého paradoxu nemýlila, ale zajímavý náznak byl pouze chybně široce prezentován jako mimořádný objev.

"Pokud by nás covid nenaučil nic jiného, měl by nás naučit držet se vysokých standardů ohledně mimořádných tvrzení - o kouření, vitaminu D, zniku, bělidlech, kloktání jódu či rozprašování peroxidu vodíku," píše profesor. Zdůrazňuje, že věda si na rozdíl od mimořádných tvrzení žádá čas, protože - příměrem Jonathana Swifta - tvrzení často proletí kolem, zatímco důkazy se belhají opodál.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Kouření věda

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy