NÁZOR: Žádné izolované katastrofy. Čelíme krizi "podivného světa", tvrdí profesor

Ropná skvrna u americké Huntington Beach šířící se do okolních oblastí není ojedinělý či unikátní strašák, konstatuje Sean Anderson v komentáři pro server CNN. Profesor environmentálních věd z Kalifornské státní univerzity upozorňuje, že podobné situace jsme již zažili a znovu zažijeme, zřejmě v nedaleké budoucnosti.

Jed skončí na našem talíři

Aktuální ropná skvrna může být opakováním úniku ropy u americké pláže Refugio z roku 2015, která leží zhruba 250 kilometrů severně od nynější lokality, uvádí odborník. Dodává, že situace před šesti lety měla dle očekávání závažný dopad na velká zvířata, ale také na nejzáhadnější a nejskrytější obyvatele pobřeží.

Největší pozornost a sympatie veřejnosti se pochopitelně dostávají ropou potřísněným mořským ptákům a savcům, výzkum studentů Kalifornské státní univerzity ovšem ukázal i vysokou úmrtnost u dospělců a mladých jedinců základního živočicha plážového ekosystému, konstatuje vědec. Doplňuje, že tím jsou píseční krabi.

Tito korýši o velikosti palce žijí v písku, kde se moře setkává s pobřežím, vysvětluje Anderson. Upozorňuje, že díky tomu stojí přímo v cestě plovoucí ropě, která v hustém skupenství zabíjí dospělce a zředěná nakladená krabí vajíčka.

"To by mělo vyvolávat velké znepokojení. Všichni závisejí na těchto písečných krabech," pokračuje profesor. Podotýká, že krabi představují potravu ptáků a ryb, navíc je rybáři používají jako návnadu.

Toxická ropa v tělech těchto krabů pak znamená, že jed se dostává do potravního řetězce a nakonec na lidský stůl, vyzdvihuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že vše je propojené, ať si to uvědomujeme, či nikoliv.

Únik ropy v roce 2015 zasadil velký úder nejen přírodě, ale také místním obyvatelům, kteří v nejvíce postižených oblastech přišli o příjmy z turismu, nastiňuje expert. Připouští, že krabí populace i turistický ruch se po několika měsících obnovily, dodává však, že toto zamoření ropou není pouhou izolovanou událostí, ale součástí širší ekologické katastrofy. "Přichází po desetiletích tlaku na rozvoj pobřeží, změnách v moři a v probíhající pandemii," píše Anderson.

Aktuální skvrnu u Huntington Beach označuje odborník za další v celé řadě rán pro životní prostředí, které již nelze pojímat jako jednotlivé události, ale je nutné podívat se na zátěž celého systému.

Neúprosná série událostí

Místo otázek, jak tato konkrétní skvrna poškodí konkrétní mokřad či zátoku, je třeba se ptát, jakou zátěž postižené pobřeží a vody a tamní živočichové ještě unesou, deklaruje profesor. Kritizuje, že zákony a opatření nadále pohlížejí na tyto výzvy jako na izolované problémy.

Za příklad dává autor komentáře snahy právníků znečišťovatelů mírnit ekonomické škody napáchané únikem skrze tvrzení, že firma je odpovědná pouze se samotnou ropu. Takový postup ovšem nebere v potaz koronavirovou pandemii, po níž i pár týdnů či měsíců omezeného zájmu turistů v důsledku ropného znečištění může definitivně zpečetit osud těžce zkoušených restaurací, obchodů a dalších malých živností, uvádí Anderson.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ropné skvrny, pandemie, kouř z lesních požárů. Na vše se nahlíží jako na samostatné problémy, ale musíme je vnímat jako neúprosnou sérii událostí, které tlačí na životní prostředí jako na propojený celek," pokračuje vědec.

Ropná infrastruktura u pobřeží Kalifornie je stará zpravidla 40-50 let a vyžaduje neustálé opravy, poukazuje expert. Vysvětluje, že ocelové těžební věže zpravidla postavily někdejší velké mamutí ropné společnosti, přičemž dnes je provozuje druhá, třetí, někdy i čtvrtá generace vlastníků s mnohem menší technologickou a finanční kapacitou k jejich patřičné údržbě.  

Případy jejího zanedbání i bankrotů provozovatelů těžebních věží jsou stále běžnější normou, přičemž deník Los Angeles Times zjistil, že ropovod odpovědný za aktuální únik provozuje firma s dlouhou historií porušování zdravotních a bezpečnostních norem, která v roce 2017 těsně unikla bankrotu, shrnuje Anderson. To podle něj ukazuje na nutnost uceleného přístupu ke vztahu člověka a přírody v současné neznámé a složité době.

Musíme být odhodlaní a upřímní a přiznat si, že nejde jen o jeden ropný unik, ale o širší krizi podivného světa, který společně vytváříme, deklaruje akademik. Dodává, že tuto pavučinu jsme spletli společně a jen společně ji dokážeme rozmotat.

Související

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023)

Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn. 
lesy

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Více souvisejících

životní prostředí Ropné katastrofy USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla

Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy