NÁZOR: Žádné izolované katastrofy. Čelíme krizi "podivného světa", tvrdí profesor

Ropná skvrna u americké Huntington Beach šířící se do okolních oblastí není ojedinělý či unikátní strašák, konstatuje Sean Anderson v komentáři pro server CNN. Profesor environmentálních věd z Kalifornské státní univerzity upozorňuje, že podobné situace jsme již zažili a znovu zažijeme, zřejmě v nedaleké budoucnosti.

Jed skončí na našem talíři

Aktuální ropná skvrna může být opakováním úniku ropy u americké pláže Refugio z roku 2015, která leží zhruba 250 kilometrů severně od nynější lokality, uvádí odborník. Dodává, že situace před šesti lety měla dle očekávání závažný dopad na velká zvířata, ale také na nejzáhadnější a nejskrytější obyvatele pobřeží.

Největší pozornost a sympatie veřejnosti se pochopitelně dostávají ropou potřísněným mořským ptákům a savcům, výzkum studentů Kalifornské státní univerzity ovšem ukázal i vysokou úmrtnost u dospělců a mladých jedinců základního živočicha plážového ekosystému, konstatuje vědec. Doplňuje, že tím jsou píseční krabi.

Tito korýši o velikosti palce žijí v písku, kde se moře setkává s pobřežím, vysvětluje Anderson. Upozorňuje, že díky tomu stojí přímo v cestě plovoucí ropě, která v hustém skupenství zabíjí dospělce a zředěná nakladená krabí vajíčka.

"To by mělo vyvolávat velké znepokojení. Všichni závisejí na těchto písečných krabech," pokračuje profesor. Podotýká, že krabi představují potravu ptáků a ryb, navíc je rybáři používají jako návnadu.

Toxická ropa v tělech těchto krabů pak znamená, že jed se dostává do potravního řetězce a nakonec na lidský stůl, vyzdvihuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že vše je propojené, ať si to uvědomujeme, či nikoliv.

Únik ropy v roce 2015 zasadil velký úder nejen přírodě, ale také místním obyvatelům, kteří v nejvíce postižených oblastech přišli o příjmy z turismu, nastiňuje expert. Připouští, že krabí populace i turistický ruch se po několika měsících obnovily, dodává však, že toto zamoření ropou není pouhou izolovanou událostí, ale součástí širší ekologické katastrofy. "Přichází po desetiletích tlaku na rozvoj pobřeží, změnách v moři a v probíhající pandemii," píše Anderson.

Aktuální skvrnu u Huntington Beach označuje odborník za další v celé řadě rán pro životní prostředí, které již nelze pojímat jako jednotlivé události, ale je nutné podívat se na zátěž celého systému.

Neúprosná série událostí

Místo otázek, jak tato konkrétní skvrna poškodí konkrétní mokřad či zátoku, je třeba se ptát, jakou zátěž postižené pobřeží a vody a tamní živočichové ještě unesou, deklaruje profesor. Kritizuje, že zákony a opatření nadále pohlížejí na tyto výzvy jako na izolované problémy.

Za příklad dává autor komentáře snahy právníků znečišťovatelů mírnit ekonomické škody napáchané únikem skrze tvrzení, že firma je odpovědná pouze se samotnou ropu. Takový postup ovšem nebere v potaz koronavirovou pandemii, po níž i pár týdnů či měsíců omezeného zájmu turistů v důsledku ropného znečištění může definitivně zpečetit osud těžce zkoušených restaurací, obchodů a dalších malých živností, uvádí Anderson.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ropné skvrny, pandemie, kouř z lesních požárů. Na vše se nahlíží jako na samostatné problémy, ale musíme je vnímat jako neúprosnou sérii událostí, které tlačí na životní prostředí jako na propojený celek," pokračuje vědec.

Ropná infrastruktura u pobřeží Kalifornie je stará zpravidla 40-50 let a vyžaduje neustálé opravy, poukazuje expert. Vysvětluje, že ocelové těžební věže zpravidla postavily někdejší velké mamutí ropné společnosti, přičemž dnes je provozuje druhá, třetí, někdy i čtvrtá generace vlastníků s mnohem menší technologickou a finanční kapacitou k jejich patřičné údržbě.  

Případy jejího zanedbání i bankrotů provozovatelů těžebních věží jsou stále běžnější normou, přičemž deník Los Angeles Times zjistil, že ropovod odpovědný za aktuální únik provozuje firma s dlouhou historií porušování zdravotních a bezpečnostních norem, která v roce 2017 těsně unikla bankrotu, shrnuje Anderson. To podle něj ukazuje na nutnost uceleného přístupu ke vztahu člověka a přírody v současné neznámé a složité době.

Musíme být odhodlaní a upřímní a přiznat si, že nejde jen o jeden ropný unik, ale o širší krizi podivného světa, který společně vytváříme, deklaruje akademik. Dodává, že tuto pavučinu jsme spletli společně a jen společně ji dokážeme rozmotat.

Související

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023)

Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn. 

Více souvisejících

životní prostředí Ropné katastrofy USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy