Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Skotsku rekordně přibylo nakažených koronavirem

Registrace k přeočkování třetí dávkou se spustí 20. září, doporučena bude lidem nad 60 let

Registrace k přeočkování proti covidu-19 třetí dávkou se podle informací na twitteru Chytré karantény spustí 20. září. Doporučené bude pro všechny nad 60 let. Ráno tyto podmínky projednala rada vlády pro zdravotní rizika, potvrdil ČTK vedoucí tiskového odboru ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. Odpoledne musí plán ještě potvrdit vláda. Dostat dávku vakcíny, která posílí získanou imunitu, bude možné osm měsíců po dokončeném očkování.

"Best in covid," chválil se před rokem Babiš. Pak se Česko stalo jedním z nejhorších států

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se před rokem, 31. srpna 2020, na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku slovy "Best in Covid" vyjádřil, že je Česká republika nejlepší v boji s koronavirem. O měsíc později začala v ČR druhá vlna nákazy, mnohem silnější než na jaře 2020 a ČR se po strmém nárůstu počtu nakažených i zemřelých stala jednou z nejhůře zasažených zemí na světě poměrně k počtu obyvatel.

Reprodukční číslo v Česku stouplo na 1,06

V neděli přibylo v Česku 81 případů nákazy koronavirem. Je to o čtvrtinu méně než před týdnem, kdy byl nedělní přírůstek nad stovkou. Reprodukční číslo dnes mírně stouplo na 1,06. Nad hodnotou jedna, která značí zrychlování šíření epidemie, je pátý den. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v neděli klesl na 48, za celý srpen nebyl níž. V těžkém stavu je devět lidí. Vyplývá to z aktuálních informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Počet mrtvých s covidem překonal 4,5 milionu, Česko je čtvrté nejhorší

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil 4,5 milionu. V červenci přibylo 100.000 mrtvých za 16 a deset dní, v srpnu to bylo za 11 dní a nyní dvakrát za deset dní.

Povinné očkování, nebo konec výhod pro testované. Itálie zvažuje, jak bojovat s covidem

Italská vláda zváží možnost zavést povinné očkování proti covidu-19, jestliže do začátku podzimu nebude naočkováno minimálně 80 procent občanů. V rozhovoru s listem La Repubblica to řekla ministryně pro záležitosti regionů Mariastella Gelminiová. Podle ní bude toto opatření nutné zavést alespoň pro zaměstnance veřejné správy.

Recept na podzimní vlnu? Část Německa zvažuje lockdown pouze pro neočkované

Bádensko-Württembersko zvažuje, že v případě dalšího zhoršování epidemické situace vyhlásí lockdown pouze pro lidi, kteří nemají očkování proti covidu-19. V dnešním vydání deníku Bild to uvedl vicepremiér této německé spolkové země Thomas Strobl.

Izrael dá třetí dávku vakcíny všem naočkovaným

Izrael začne podávat třetí dávku vakcíny proti covidu-19 všem naočkovaným lidem. Ohlásilo to izraelské ministerstvo zdravotnictví. Dosud mohli v této blízkovýchodní zemi dostat posilující dávku pouze naočkovaní lidé starší 30 let, připomíná agentura Reuters. S přeočkováním země začala na začátku srpna, podle první studie to pomohlo snížit počet vážných případů nemoci covid-19.

Vojtěch: S lockdownem se na podzim nepočítá. Začne očkování třetí dávkou

Ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie covidu-19 se podle ministra zdravotnictví na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů. I nadále by platila režimová opatření a případně by se omezily hromadné akce, řekl dnes v diskusním pořadu televize Prima ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V naprosté většině amerických států roste počet mrtvých na covid-19

Ve 42 z 50 amerických států se minulý týden zvyšoval podíl lidí umírajících na covid-19. Podle statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) pak ve 14 státech umíralo o 50 procent lidí víc než dosud, ve zbylých 28 státech se čísla zvýšila o deset procent. Nejvíc zasažená je Alabama, kde rychle přibývá hospitalizovaných. Úřady začaly mrtvé ukládat do mobilních buněk.

V sobotu přibylo stejně nakažených jako před týdnem, R je stále vyšší než jedna

V sobotu laboratoře v Česku prokázaly koronavirus u 132 lidí. Je to je prakticky stejně jako před týdnem, kdy přibylo 133 nakažených. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného zůstává čtvrtým dnem nepatrně nad hodnotou jedna, což je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním šíření nákazy.

V Německu přibylo za den 8416 nakažených koronavirem, incidence dál stoupá

V Německu přibylo za poslední den 8416 nových případů nákazy koronavirem. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI).

Austrálie znovu ohlásila rekordní bilanci nových případů nákazy koronavirem

Tempo šíření koronaviru v Austrálii dál zrychluje. Nejvíce zasažený stát Nový Jižní Wales dnes ohlásil, že za 24 hodin přibylo dalších 1218 případů nákazy, což je nejvyšší číslo od začátku pandemie.

V Německu přibylo za poslední den 10.303 nakažených

V Německu přibylo za poslední den 10.303 nových případů koronavirové nákazy. Informoval o tom dnes ráno německý Institut Roberta Kocha (RKI). Incidence, tedy počet nově infikovaných na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, je nyní na hodnotě 72,1. Předchozí den činila 70,3 a ještě před týdnem 51,6.

V pátek přibylo víc nakažených než před týdnem. R je pořád nad jedničkou

V pátek laboratoře v Česku odhalily 184 nových případů koronaviru, to je o 14 víc než před týdnem. Reprodukční číslo udávající průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného je třetí den po sobě těsně nad hodnotou jedna, oproti předchozímu dni zhruba o setinu kleslo na necelých 1,04.

Od pondělí se pro neočkované ztíží návrat z Německa

Od pondělí se turistům ztíží návrat ze sousedního Německa, na mapě cestovatele se přesune do zemí s vysokým rizikem nákazy covidem-19 označenými červenou barvou. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Při návratu z červených zemí musí lidé v ČR podstoupit PCR test a do jeho výsledku zůstat v samoizolaci.

Velkokapacitní očkovací centra se zavírají. Proti budou očkovat nemocnice a menší místa

V Česku se postupně zavírají velkokapacitní centra, kde se očkovalo proti nemoci covid-19. Zájem o vakcínu se v posledních týdnech snižuje a lidé si pro ni mohou dál přijít do nemocnic nebo k některým praktickým lékařům. Třeba ve Zlínském kraji se také otevírají nová menší očkovací místa v obchodních centrech. Některé kraje pokračují s vysíláním mobilních očkovacích týmů do odlehlých nebo sociálně vyloučených oblastí. Zjistila to ČTK.

Slovensko prodloužilo výjimku z karantény pro neočkované pendlery

Slovensko při vstupu do země nadále nebude vyžadovat karanténu od lidí, kteří přes hranice dojíždějí za prací a kteří nejsou plně očkováni proti nemoci covid-19. Oznámil to dnes úřad hlavního hygienika Slovenska, který tuto výjimku prodloužil na neurčito. Její platnost původně měla skončit 1. září.

V Izraeli začalo ubývat případů těžkého průběhu koronaviru

V Izraeli začalo ubývat případů hospitalizací lidí s těžkým průběhem covidu-19. Odborníci to vysvětlují vakcinací třetí dávkou, kterou dostalo v devítimilionové zemi zatím něco přes 1,8 milionu lidí. Server The Times of Israel dnes informoval, že začátkem týdne bylo v nemocnicích přes 700 lidí ve vážném stavu, dnes je jich 689.

Žilní problémy hrozí spíš po prodělání nákazy než po vakcíně, ukázala studie

Riziko krevních sraženin nebo trombocytopenie, tedy stavu, kdy má pacient snížené množství krevních destiček, je po prodělání onemocnění covid-19 vyšší než po očkování vakcínou AstraZeneca. Riziko potíží s oběhovou soustavou je rovněž větší po nákaze koronavirem než po podání preparátu od firem Pfizer a BioNTech. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie, která porovnala data téměř 30 milionů lidí.