Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus opět zmutoval. Varianta mí se vyhýbá imunitě

Rakousko hlásí nejvíce nákaz koronavirem od konce dubna

V Rakousku zaznamenali za posledních 24 hodin 1848 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce za den od konce dubna. Informovala o tom dnes agentura APA. Podle ní roste výrazně i počet pacientů hospitalizovaných s covidem-19, za dva týdny se zhruba zdvojnásobil. Tři lidé v souvislosti s touto nemocí za posledních 24 hodin v Rakousku zemřeli.

V úterý přibylo v Česku 287 nakažených

V úterý přibylo v Česku 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny. Za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci a asi o 2400 méně než před rokem. V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Loni v srpnu bylo obětí 45, celkově covidu podlehlo 30.404 lidí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.

Covid v Česku prodělalo přes 1,6 milionů lidí. Umíralo až 200 nakažených denně

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 1,679.476 lidí, přičemž nejhorší situace byla letos v březnu.

Lidé mají dál nárok na hrazené testy, testování ve firmách se neplánuje

Preventivní testy na covid-19, které jsou potřeba například při cestování, návštěvě kulturních akcí, restaurací či některých služeb, se budou i nadále hradit ze zdravotního pojištění. Vláda původně chtěla, aby si je ode dneška museli platit až na výjimky všichni dospělí, chtěla tím motivovat další lidi k očkování.

Irsko se vrátí k normálnímu životu. Naočkovalo 90 procent dospělých a zruší opatření

Irsko ve druhé polovině října zruší skoro všechna opatření zavedená v souvislosti s šířením koronaviru. Tato země, která zažila jednu z nejdelších uzávěr v Evropě, patří ke státům s největším podílem naočkovaných na kontinentu.

V Německu přibylo 13.531 nově nakažených

V Německu za poslední den přibylo 13.531 nových případů koronavirové infekce, což je o necelé dva tisíce více než před týdnem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Takzvaná sedmidenní incidence stoupla na 75,7 poté, co o den dříve poprvé od července klesla.

Od září se bude možné testovat na covid on-line

Od září se budou moci lidé testovat i za on-line asistence zdravotníka, test bude mít platnost 24 hodin. Umožní to mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví. Podle zástupců firmy, která takové testování nabízí, si tak lidé mohou test udělat například doma a nemusí se objednávat do odběrových míst. Firma o tom dnes informovala ČTK.

V EU je kompletně naočkováno 70 procent dospělých

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19. Uvedla to dnes Evropská komise, jejímž cílem bylo v rámci společné distribuce vakcín dosáhnout této mety do konce léta. Plně chráněno očkováním je nyní podle komise 256 milionů ze zhruba 450 milionů obyvatel zemí evropského bloku.

Izrael hlásí před začátkem školního roku rekordní počet případů nákazy

V Izraeli za uplynulý den přibylo 10.947 případů koronavirové infekce, nejvíce od začátku pandemie. Příčinou této bilance může být zhoršení epidemie v kombinaci s tím, že se tento měsíc v zemi testuje více než dříve, uvedl server The Times of Israel.

V Německu přibylo 5750 nakažených, incidence klesla

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 5750 nových případů koronavirové nákazy. Před týdnem byl přírůstek téměř shodný - 5747.

V pondělí přibylo přes 240 nakažených covidem

V pondělí v Česku přibylo 241 potvrzených případů onemocnění covid-19, o 33 více než před týdnem. Za posledních sedm dní připadá na 100.000 obyvatel ČR v průměru 13 nových případů nákazy novým typem koronaviru, zatímco v pondělí to bylo 12.

NÁZOR: Pandemie skončila a začala párty? Profesorka varuje před iluzí bohatých

Koronavirová varianta delta působí ve světě velké problémy, konstatuje profesorka Devi Sridharová v komentáři pro server The Guardian. Expertka na veřejné zdraví z Univerzity v Edinburghu připomíná, že oproti původnímu viru SARS-CoV-2 je nejméně dvakrát nakažlivější, a proto představuje zkoušku pro opatření, které jednotlivé státy přijaly v roce 2020.

Z lidí, kteří loni vakcínu rozhodně odmítali, ji už necelá polovina chce

Z lidí, kteří vakcínu proti covidu-19 před rokem rozhodně odmítali, ji dostalo nebo chce 45 procent. Přesvědčit se podařilo zejména starší bez maturity, naopak mladší bez vysoké školy často ochotu nechat se očkovat ztratili. Vyplývá to z výsledků další etapy výzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research.

Pandemie se dotkla 65 procent podnikatelů, 12 procent jich skončilo

Pandemie měla vliv na 65 procent podnikatelů a živnostníků. Polovina dotázaných letos neočekává žádný zisk, na 12 procent muselo své podnikání ukončit. Zjistil to jarní průzkum NMS Research pro Raiffeisenbank mezi 219 podnikateli s obratem do pěti milionů Kč, který má ČTK k dispozici.

Třetí dávka vakcíny proti covidu-19 bude nejdříve za osm měsíců od druhé

Třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 se budou lidé moci očkovat od 20. září, nejméně osm měsíců po své poslední dávce. Pokračovat v přeočkovávání se bude i příští rok, řekl dnes po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda podle něj vzala na vědomí podmínky, které dnes schválila Rada vlády pro zdravotní rizika.

Vláda schválila povinné testování neočkovaných v sociálních službách

Od září se budou nejméně jednou týdně testovat zaměstnanci a klienti sociálních služeb, kteří nejsou očkovaní či neprodělali v poslední době onemocnění covid-19. Příslušné opatření ministerstva zdravotnictví dnes podpořila vláda, řekl novinářům po zasedání kabinetu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jedním z důvodů je podle něj i to, že proočkovanost zejména u personálu není na takové výši, jak by si úřady představovaly.

11 procent obětí epidemie tvoří důchodci z domovů seniorů

Koronavirová epidemie připravila do začátku srpna o život 3418 obyvatel domovů pro seniory, postižené a se zvláštním režimem. Klienti těchto pobytových sociálních služeb tak tvoří zhruba 11 procent obětí covidové nákazy v Česku.

Odborníci doporučují spojit třetí dávku s očkováním proti chřipce

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem doporučuje spojit přeočkování proti covidu-19 s očkováním proti sezonní chřipce. Uvedla to ve stanovisku k podání třetí dávky vakcíny. Podporuje podmínky nastavené ministerstvem zdravotnictví, aby byli prioritně znovu očkovaní lidé nad 60 let a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách.

Variantu delta má v Česku 95 procent vzorků, roste počet delta plus

Z mutací koronaviru v Česku nadále dominuje nakažlivější delta, stejně jako v minulých týdnech je ve zhruba 95 procentech z kontrolovaných pozitivních testů. Narůstá ale podíl jejích subvariant, které jsou souhrnně označovány jako delta plus. ČTK o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ)