Z lidí, kteří vakcínu proti covidu-19 před rokem rozhodně odmítali, ji dostalo nebo chce 45 procent. Přesvědčit se podařilo zejména starší bez maturity, naopak mladší bez vysoké školy často ochotu nechat se očkovat ztratili. Vyplývá to z výsledků další etapy výzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research.
"Ochota k očkování závisí kromě věku a spojených obav na důvěře politickým institucím i zdravotníkům, informovanosti a mediálních zdrojích. Ale i na osobních zkušenostech, vyšší ochotu mají při očištění dalších vlivů lidé, kteří znají někoho, kdo zemřel na covid," napsal k tomu na twitteru ředitel společnosti Daniel Prokop.
Panel Život během pandemie sleduje pravidelně jednou za dva až tři týdny stejné respondenty od jara loňského roku, ve vzorku jich je mezi 2200 a 2600. Z lidí, kteří byli loni v září rozhodnutí se nechat očkovat, je očkovaných 75 procent a okolo 20 procent odmítá či neví.
V každé věkové skupině změnila názor zhruba třetina lidí. U mladých ve věku 18 až 34 let zhruba čtvrtina lidí s maturitou nebo jen základním vzděláním ztratila ochotu nechat se očkovat, naopak přesvědčit se nechala více než čtvrtina vysokoškoláků do 34 let.
U lidí ve věku 35 až 54 let spíše zájemců o očkování přibývalo. Nechalo se přesvědčit asi 16 procent z těch bez maturity, 25 procent s maturitou a 31 procent vysokoškoláků. Ochotu k vakcinaci nejvíce ztratili v této věkové skupině lidé bez maturity.
Z lidí starších 55 let nejčastěji změnili názor lidé bez maturity, nechalo se jich k očkování přesvědčit 38 procent, lidí s maturitou 25 procent a vysokoškoláků 21 procent. Naopak odmítat očkování začalo osm procent lidí v této věkové skupině bez maturity a tři procenta s vyšším vzděláním.
Méně ochotní nechat se očkovat jsou lidé s nižším vzděláním a v příjmové chudobě. Roli může podle autorů výzkumu hrát menší dostupnost očkování v chudších regionech, problémy s registrací přes internet, vyšší obavy z vyřazení z práce kvůli vedlejším účinkům očkování či menší informovanost o společenském smyslu očkování.
Sociologové se také dotazovali, co by odmítající a váhající přesvědčilo, aby se očkovat nechali. "Více fungují věci zaměřené na dostupnost v regionech a hlavně redukci obav, tedy možnost výběru typu vakcíny, a to, že by stát bral odpovědnost za vedlejší účinky, například hradil stoprocentní nemocenskou, aby se lidi nebáli výpadku z práce," popsal dále Prokop.
Z finanční motivace by lidé uvítali částku vyšší než 600 korun. Podle sociologa by se ochota nechat se očkovat mohla kombinací motivačních opatření zvýšit ze 70 na zhruba 79 procent. Ještě další růst už blokují stabilní důvody jako je nedůvěra v instituce nebo obavy.
Související
„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , průzkumy
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 1 hodinou
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 2 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.
Zdroj: Libor Novák