Z lidí, kteří loni vakcínu rozhodně odmítali, ji už necelá polovina chce

"Ochota k očkování závisí kromě věku a spojených obav na důvěře politickým institucím i zdravotníkům, informovanosti a mediálních zdrojích. Ale i na osobních zkušenostech, vyšší ochotu mají při očištění dalších vlivů lidé, kteří znají někoho, kdo zemřel na covid," napsal k tomu na twitteru ředitel společnosti Daniel Prokop.

Panel Život během pandemie sleduje pravidelně jednou za dva až tři týdny stejné respondenty od jara loňského roku, ve vzorku jich je mezi 2200 a 2600. Z lidí, kteří byli loni v září rozhodnutí se nechat očkovat, je očkovaných 75 procent a okolo 20 procent odmítá či neví.

V každé věkové skupině změnila názor zhruba třetina lidí. U mladých ve věku 18 až 34 let zhruba čtvrtina lidí s maturitou nebo jen základním vzděláním ztratila ochotu nechat se očkovat, naopak přesvědčit se nechala více než čtvrtina vysokoškoláků do 34 let.

U lidí ve věku 35 až 54 let spíše zájemců o očkování přibývalo. Nechalo se přesvědčit asi 16 procent z těch bez maturity, 25 procent s maturitou a 31 procent vysokoškoláků. Ochotu k vakcinaci nejvíce ztratili v této věkové skupině lidé bez maturity.

Z lidí starších 55 let nejčastěji změnili názor lidé bez maturity, nechalo se jich k očkování přesvědčit 38 procent, lidí s maturitou 25 procent a vysokoškoláků 21 procent. Naopak odmítat očkování začalo osm procent lidí v této věkové skupině bez maturity a tři procenta s vyšším vzděláním.

Méně ochotní nechat se očkovat jsou lidé s nižším vzděláním a v příjmové chudobě. Roli může podle autorů výzkumu hrát menší dostupnost očkování v chudších regionech, problémy s registrací přes internet, vyšší obavy z vyřazení z práce kvůli vedlejším účinkům očkování či menší informovanost o společenském smyslu očkování.

Sociologové se také dotazovali, co by odmítající a váhající přesvědčilo, aby se očkovat nechali. "Více fungují věci zaměřené na dostupnost v regionech a hlavně redukci obav, tedy možnost výběru typu vakcíny, a to, že by stát bral odpovědnost za vedlejší účinky, například hradil stoprocentní nemocenskou, aby se lidi nebáli výpadku z práce," popsal dále Prokop.

Z finanční motivace by lidé uvítali částku vyšší než 600 korun. Podle sociologa by se ochota nechat se očkovat mohla kombinací motivačních opatření zvýšit ze 70 na zhruba 79 procent. Ještě další růst už blokují stabilní důvody jako je nedůvěra v instituce nebo obavy.