Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V září se vrátí testování ve školách a práci, nebude se asi týkat očkovaných

V Nizozemsku za týden vzrostl počet nových případů o více než 500 procent

Počet nových případů koronaviru v Nizozemsku za poslední týden vzrostl o více než 500 procent. Infekce se po uvolnění některých opatření šíří hlavně mezi mladými lidmi, napsala agentura AP.

V nákupním centru se nechalo očkovat 600 lidí, na nádraží 240. Tvořily se fronty

V nákupním centru na pražském Chodově, kde není nutné se registrovat předem, se první den nechalo očkovat proti covidu-19 více než 600 lidí. Na dotaz ČTK to dnes sdělila Markéta Šenkýřová, mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který očkovací centrum zřizuje. Ve druhém v pondělí otevřeném centru na hlavním nádraží to bylo 240 lidí, uvedli na twitteru zástupci Chytré karantény.

Změna v bezinfekčnosti po očkování se dotkla 915.000 lidí

Lidí, kterým v pátek přestala platit bezinfekčnost získaná 21 dní po prvním očkování proti covidu-19, je podle dat k pondělí téměř 915.000. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který data o epidemii spravuje, Lenka Svobodová. Vláda změnu přijala kvůli riziku šíření nakažlivější varianty koronaviru delta.

Piráti a STAN po vládě požadují plán a varianty řešení koronavirové epidemie

Vláda by podle koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) měla připravit plán a varianty řešení koronavirové epidemie pro podzim a zimu, motivovat lidi k očkování proti covidu-19 a zajistit efektivní trasování kontaktů. Na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekli předsedové Pirátů Ivan Bartoš a STAN Vít Rakušan. Koalice také chce, aby dolní komora už dnes projednala zřízení vyšetřovací komise k řešení epidemie.

Rusko hlásí rekordní denní přírůstek úmrtí s covidem

V Rusku v pondělí sice poklesl pod hranici 25.000 denní přírůstek osob nově infikovaných koronavirem SARS-CoV-2, zato však o rekordních 780 přibylo úmrtí pacientů s nemocí covid-19, kterou koronavirus vyvolává. Ukazují to údaje, které dnes zveřejnil operativní štáb.

Za pondělí 239 nakažených. Je to méně než v pracovních dnech minulého týdne

Testy v Česku v pondělí potvrdily 239 případů koronaviru, méně než v pracovních dnech minulého týdne. Před týdnem v pondělí byl počet nově nakažených zhruba poloviční, byl ale státní svátek a méně se testovalo. Reprodukční číslo po pěti dnech růstu kleslo na 1,37, pokud je nad jedna, šíření epidemie zrychluje.

NÁZOR: Lockdowny živí autoritářské nálady? Konzultant upozornil na zarážející průzkumy

Lockdowny vyhlašované vládami kvůli pandemii nemoci covid-19 mohou vyvolat posun společnosti k většímu autoritářství. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server The Guardian konzultant Torsten Bell, ředitel britského nezávislého think tanku Resolution Foundation.

NÁZOR: Covid se nechová jako chřipka. Na místě je jiné srovnání, tvrdí vědkyně

Podobnost příznaků covidu a chřipky - teplota, kašel, bolesti těla - svádí ke srovnávání těchto dvou nemocí, konstatuje Sarah Pittová v komentáři pro server The Conversation. Vědkyně, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě, v něm pokládá otázku, zda jsme si nevybrali špatný příměr.

Nové opatření v Řecku: Do vnitřních prostorů barů či kin budou smět jen očkování

Do vnitřních prostor barů, kin a jiných zábavních podniků budou v Řecku smět od pátku do konce srpna pouze lidé naočkovaní proti covidu-19. Oznámil to dnes řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Země také zavede povinné očkování pro ošetřovatele a zdravotníky, informovala agentura AFP.

Macron varoval před novou vlnou covidu-19 a ohlásil nové restrikce

Povinné očkování pracovníků ve zdravotnictví i kontroly "covidových pasů" v restauracích, dopravních prostředcích a na akcích s více než 50 lidmi dnes mimo jiné oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem je potlačit novou vlnu epidemie covidu-19. Francie podle prezidenta čelí silnému vzestupu nákazy.

WHO kritizuje přeočkování, vakcíny by měly směřovat do chudších zemí

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes kritizovala záměry bohatších států nakoupit vyšší počet vakcín proti covidu-19, aby měly zásoby na přeočkování. Podle WHO však neexistují vědecké důkazy o potřebnosti třetí dávky.

Britská vláda dodrží plán, od pondělí zruší koronavirová omezení

Britská vláda dodrží svůj plán a od 19. července zruší v Anglii téměř všechny koronavirové restrikce. V parlamentu to dnes řekl ministr zdravotnictví Sajid Javid, jeho slova pak na tiskové konferenci potvrdil premiér Boris Johnson. Rozvolnění přitom bude finální jen v případě, že budou lidé nadále opatrní, protože pandemie covidu-19 ještě zdaleka neskončila, dodal premiér.

Neočkovaní si připlatí. Od 1. září nebudou pojišťovny hradit testy

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předpokládá, že od 1. září už nebudou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny preventivní testy na koronavirus. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. V současné době jsou ze zdravotního pojištění hrazeny měsíčně čtyři antigenní testy a dva PCR.

Slovensko zatím potvrdilo jen malý počet případů nakažlivější mutace koronaviru

Slovensko zatím zjistilo jen zlomek případů nakažlivější varianty koronaviru na celkovém počtu zkoumaných vzorků infikovaných. Většinou šlo o lidi, kteří přijeli do země ze zahraničí nebo o ty, kteří s nakaženými přišli do kontaktu. Informoval o tom dnes úřad hlavního hygienika. Kvůli šíření zmíněné koronavirové mutace delta ve světě Bratislava minulý týden zpřísnila podmínky volného vstupu do země.

Počet nakažených delta variantou v Česku roste

Podíl varianty koronaviru delta v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) roste. Ukazují do data z takzvaných diskriminačních PCR, nově potvrzené sekvenace kvůli svátkům a prodlouženému víkendu nepřibyly, protože vzorků bylo málo. SZÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Nadále tak platí 126 případů varianty delta potvrzených sekvenací.

Česko může darovat či prodat 2,5 milionu vakcín proti covidu

Česko se může zavázat k darování 2,5 milionu dávek vakcín proti covidu-19 od různých výrobců do ostatních zemí, do budoucna může darovat či přeprodat až šest milionů dávek. Vyplývá to z materiálu, který dnes projedná vláda a ČTK ho má k dispozici.

Nově registrovaným a dětem se zkrátí termín pro druhou dávku očkování na 21 dní

Lidé, kteří se registrovali k očkování a ještě nemají vybraný termín, budou mít od čtvrtka 15. července mezi první a druhou dávkou očkování proti covidu-19 odstup 21 dní místo dosavadních 34 dní. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Italská vakcína po druhé fázi studií vykazuje 99procentní účinnost

Vakcína proti covidu-19, kterou vyvinula italská farmaceutická společnost ReiThera, má podle předběžných výsledků účinnost po první dávce 93 procent a po druhé 99 procent. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Výsledky vycházejí z druhé fáze klinických studií a firma se nyní chystá zahájit třetí, závěrečnou fázi studií.

Člen záchranného týmu na Floridě má pozitivní test na koronavirus

Představitel floridského okresu Miami-Dade, který byl očkován proti covidu-19, má pozitivní test na koronavirus. Stejně tak i jeho zástupce, který byl rovněž očkován. Oba se podíleli na záchranných operacích po červnovém zřícení části bytového komplexu v Surfsidu. Zatím je tam potvrzeno 90 mrtvých a 31 lidí se stále pohřešuje.