NÁZOR: Covid se nechová jako chřipka. Na místě je jiné srovnání, tvrdí vědkyně

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid nedávno prohlásil, že je nutné naučit se existenci covidu přijímat a hledat cesty, jak se s ním vypořádat, podobně jako v případě chřipky, poukazuje Pittová. Připomíná, že sezónní chřipku běžně pojímáme jako nemoc, kterou se může nakazit každý, očkujeme pouze ty, kteří jsou náchylní ke komplikacím, a léčíme pacienty s vážnými příznaky, například zápalem plic.

"V ostatních případech si lidé můžou dělat, co chtějí," píše vědkyně a dodává, že počty úmrtí spojené s chřipkou celosvětově dosahují v běžném roce čtyř set tisíc. Připouští že musíme nalézt cestu, jak žít s covidem-19, ale statistiky podle ní naznačují, že zatím zdaleka nenastala doba, abychom k němu přistupovali stejně jako ke chřipce.

Od roku 2020 bylo ve světě zdokumentováno přes 180 milionů nákaz covidem, kterému podlehly nejméně 4 miliony lidí, konstatuje akademička. Podotýká, že navíc nejsou zcela prozkoumány dopady takzvaného dlouhého covidu a u desetiny pacientů přetrvávají problémy déle než 12 týdnů od nákazy, tudíž momentálně zůstávají zdravotní dopady nemoci na obyvatelstvo větší než u chřipky.

Je také známo, že v covid je nakažlivější, což dokazuje i skutečnost, že proticovidová opatření z posledních 18 měsíců chřipku téměř vymýtily, ale zjevně nejsou dostatečná k tomu, aby zastavila šíření covidu, shrnuje Pittová. Připomíná, že počty případů chřipky se blížily nule na jižní polokouli v polovině roku 2020, stejně jako v Evropě a severní Americe během letošní zimy.   

I v zemích s vysokým počtem covidových nákaz jako Jihoafrická republika a Velká Británie nebyl zaznamenán téměř jediný případ chřipky, vyzdvihuje odbornice. To podle ní naznačuje, že metody běžně užívané k boji s chřipkou budou mít na covid-19 jiný dopad a stejný přístup může vést k více nákazám a úmrtím, než je typické pro chřipkovou sezónu.   

Jiné srovnání

"Pochopitelně, SARS-CoV-2 - virus, který způsobuje covid-19 - sdílí s chřipkovými viry některé vlastnosti, což činí srovnání lákavým," pokračuje Pittová. Upozorňuje, že pětina nakažených tímto koronavirem nemá žádné příznaky, stejně jako se onemocnění neprojeví u mnoha nakažených chřipkou.

Oba viry jsou také náchylné k mutacím a závažný průběh hrozí především starým a jedincům s oslabenou imunitou, nikoliv zdravým mladým dospělým, přiznává expertka. Dodává, že obě nemoci se také rychle šíří v domovech seniorů, nemocnicích a školách.

Podobné vlastnosti vykazuje ale i norovirus, který nemusí u některých nakažených vyvolat příznaky a mutuje natolik, že během jedné sezóny se ve stejné nemocnici může objevit hned několik kmenů, uvádí autorka komentáře. Upozorňuje, že během šíření se norovirus dokáže změnit do takové míry, že nové verze nezachytí běžné tetovací sady.

Většina nakažených norovirem trpí průjmem, někteří pacienti úporně zvracejí, nastiňuje Pittová. Vysvětluje, že díky tomu vznikají aerosoly plné viru, které se šíří místností a uplývají na površích, dokud je někdo nezachytí, podobně jako respirační viry. I covid se u některých pacientů projevuje průjmem, tudíž chřipka není jediná nemoc, s níž lze covid srovnávat, podotýká vědkyně.

"Mezi SARS-CoV-2 a norovirem existuje rovněž mnoho rozdílů, takže pro se zabývat srovnáním?" pokládá otázku odbornice. Odpovídá, že spolu s tím, jak očkování a další opatření dostanou virus pod kontrolu, bude stále více zemí uvolňovat lockdowny, omezení sociálních kontaktů a nošení roušek, ale i tak je nutné pro další roky očekávat epidemie covidu a musí existovat plány, jak během nich postupovat.   

Pittová se domnívá, že dosavadní znalosti nám velí, abychom k SARS-CoV-2 v plánech pro takové epidemie přistupovaly spíše jako k noroviru než ke chřipce. Vysvětluje, že v případě noroviru dochází k izolaci nakažených, rodiče jsou nabádáni, aby nechávali děti s příznaky doma a separováni jsou i nakažení v nemocnicích a domovech seniorů, přičemž tamní personál nosí ochranné pomůcky a pečlivě dezinfikuje povrchy.

Budoucí zvládání covidu bude vyžadovat podobné zásahy, proto by se měla nemoc srovnávat s norovirem, nikoliv se chřipkou, deklaruje odbornice. Konstatuje, že během pandemie byla zavedena dobrá hygienická opatření, například častější mytí rukou a větrání. Rovněž doporučuje, aby lidé, kterým nedělá problém nosit roušky, je nadále využívaly ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.  

"Tato jednoduchá opatření mohou pomoci zastavit šíření mnoha virových nemocí - ať chřipky, noroviru či covidu-19 -, a to dříve, než bude nutný větší zásah," věří Pittová.