NÁZOR: Lockdowny živí autoritářské nálady? Konzultant upozornil na zarážející průzkumy

Veřejné nálady ovlivňují vládu, vláda ovlivňuje veřejné nálady

"Víme, že vlády jsou ovlivňovány veřejným míněním," připomíná autor komentáře. Obratem doplňuje, že bychom neměli zapomínat, že to platí i obráceně a vládní politika může změnit společnost.

Veřejné mínění zjevně dokáže ovlivnit veřejnou politiku, konstatuje konzultant, který v minulosti pracoval pro britskou Labouristickou stranu. Doplňuje, že to je věc, okolo které se točí celá demokracie, nebo přinejmenším zainteresované skupiny, jež se na ní podílejí.  

Na druhou stranu se ukazuje, že vztah mezi politikou a veřejným míněním je dvousměrný, vyzdvihuje ředitel think tanku Resolution Foundation. Deklaruje, že vládní opatření dokážou podobným způsobem ovlivňovat veřejné mínění.

Jako příklad platnosti tohoto tvrzení uvádí Torsten Bell závěry nového výzkumu, který se zaměřil na ochotu německého obyvatelstva nechat se očkovat proti nemoci covid-19.  

Němečtí respondenti byli v rámci uvedeného průzkumu dotazováni, nakolik by souhlasili s podstoupením vakcinace v případě různých postojů své vlády, nastiňuje autor komentáře. Shrnuje výsledek, podle kterého naprosto jasná většina účastníků zaujala pozitivnější postoj k očkování proti covidu-19, pakliže by probíhalo na dobrovolné bázi a nebylo povinné.

"Tento rozdíl odráží jejich reakci na vládní přístup," interpretuje výsledky Torsten Bell. Podotýká, že za rozdílem naopak nestojí různé informace o přínosech a rizicích postoupení očkování proti covidu-19.

Touha po Velkém bratrovi

Ochotu nechat se naočkovat proti zmíněné nemoci spojuje ředitel Resolution Foundation také s důvěrou společnosti ve veřejné instituce. Domnívá se tak, že úspěch, který zaznamenala vakcinační kampaň například ve Spojeném království, rozhodně nelze přičíst pouhé dostupnosti očkování. Autora komentáře na výše zmíněném výzkumu nicméně zaujal ještě další faktor.

Závěry totiž odhalily, že ochota mladších Němců podstoupit očkování se napříč zemí příliš neliší, ale jinak tomu je těch obyvatel, kterým bylo v době pádu berlínské zdi alespoň dvacet let, upozorňuje Torsten Bell. Vysvětluje, že těmto Němcům z území bývalé NDR vadila případná očkovací povinnost výrazně méně než jejich stejně starým spoluobčanům pocházejícím ze západního Německa.   

Autoři výzkumu na základě těchto zjištění naznačují, že postoj k případnému povinnému očkování formuje právě zkušenost života v autoritářském režimu, uvádí konzultant. Doplňuje, že kvůli ní mohou starší východní Němci více podporovat opatření ve formě nařízení.

"Momentálně si nemyslím, že by nás všechny osmnáct měsíců pandemických lockdownů posunulo k autoritářství," píše autor komentáře. Zároveň ale odkazuje na aktuální průzkum společnosti Ipsos Mori, který zjistil, že téměř pětina britských respondentů podporuje zachování zákazu vycházení po desáté hodině večerní, a to i po odeznění současné pandemie.

Torsten Bell v tomto světle závěrem přemítá, zda by přece jen nebyly na místě větší obavy, zda pandemické restrikce přece jen nepodnítily ve společnosti touhu po "Velkém bratrovi".