Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Indii přibylo 62.224 nákaz koronavirem, v Brazílii 80.609

Německo hlásí 1455 nově nakažených koronavirem

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 1455 nových případů nákazy koronavirem a 137 úmrtí. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet nakažených je nižší než před týdnem, kdy německé úřady hlásily 3254 infekcí.

Existují čtyři scénáře dalšího vývoje epidemie na podzim

Existují čtyři scénáře dalšího vývoje epidemie covidu-19. Pravděpodobně na podzim nastane zhoršení, bude stoupat reprodukční číslo, ale epidemie nezatíží nemocnice. Pak je možné vývoj udržet měkkými opatřeními. Na diskusi zástupců oboru hotelnictví a gastronomie (HoReCa) a vládních představitelů to dnes řekl epidemiolog Rastislav Maďar.

Opakování testů na táborech nebude nutné, pokud se účastníci prokáží PCR testem

Opakované testování na covid-19 na letních táborech nebude povinné za podmínky, že se před odjezdem na akci prokážou negativním PCR testem všichni účastníci. V případě, že někteří budou mít jen antigenní test, bude se muset testování všech na táboře opakovat každých sedm dní.

Po rozvolnění opatření roste prodej menších balení antigenních testů

Po postupném rozvolnění opatření proti šíření koronaviru a částečném zpoplatnění testů na covid-19 pro veřejnost si lidé začali ve větší míře pořizovat antigenní testy balené po jednom kuse, prodej vícekusových balení naopak klesá. V tiskové zprávě to dnes uvedla internetová lékárna Lékárna.cz. Důvodem zájmu o menší balení je podle ní zřejmě to, že testy nyní pořizují lidé často jako pojistku pro prokázání svého okamžitého zdravotního stavu.

Pandemie covidu-19 ovlivnila i zrak dětí, které chodily méně ven

Proticovidová omezení pohybu, kvůli nimž děti nechodily do školy a mnohde ani ven hrát si s kamarády, přispěla i ke zhoršení jejich zraku. Nedostatek slunečního svitu způsobil u dětí, sledovaných loni několik měsíců v Argentině a Číně, větší krátkozrakost. Vyplývá to ze dvou vědeckých studií, o nichž dnes informoval deník El País.

Izrael naočkoval nadpoloviční většinu obyvatel, zrušil roušky

Izrael zrušil jedno z posledních významných omezení v souvislosti s šířením koronaviru - obyvatelé země ode dneška nemusí, až na výjimky, nosit roušky ani ve vnitřních prostorách. Lidé vyrazili do práce bez nutných roušek poprvé za více než rok, uvedla agentura Reuters. Venku si nemusí obyvatelé země chránit dýchací ústrojí od dubna. Počet nových infekcí v Izraeli dále klesá, byť očkování proti covidu-19 zpomalilo.

Za pondělí přibylo téměř 200 nakažených koronavirem

V pondělí přibylo v Česku 188 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o třetinu méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Dále klesalo i takzvané incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na každých 100.000 obyvatel.

V Německu je 652 nově nakažených koronavirem

V Německu se za poslední den objevilo 652 nových případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, přesně před týdnem to bylo 1204 nově nakažených. Na komplikace spojené s covidem-19 zemřelo 93 lidí, přesně před týdnem to bylo 140 úmrtí za den. Aktuální čísla o vývoji pandemie zveřejnil dnes ráno Institut Roberta Kocha (RKI).

Slovensko nadále uvolňuje opatření. Čechům stačí negativní test, vyhnou se karanténě

Po zlepšení epidemické situace na Slovensku již ve většině regionů země neplatí omezení pro maximální počet zákazníků například v nákupních centrech. Cestující ze zhruba čtyř desítek států včetně Česka, kteří budou mít potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus, se ode dneška vyhnou po vstupu na Slovensko karanténě. Jde o další uvolnění dřívějších opatření proti šíření koronavirové infekce.

Změny v opatřeních: Karanténa pro očkované první dávkou, rozvolní se obchody a kultura

Karanténa bude povinná po setkání s nakaženým koronavirem i pro lidi, kteří jsou očkovaní jednou dávkou vakcíny. Důvodem je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) riziko mutací, řekl dnes po jednání vlády. Pro plně očkované v současné době podle mimořádného opatření platí, že do karantény dva týdny po vakcinaci nemusí.

V prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46.437 lidí, nejvíce v historii samostatné ČR

V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v České republice 46.437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR.

Soud zrušil opatření, které nařizovalo před návratem do Česka vlastní dopravou test

Pražský městský soud dnes zrušil část opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého je možné z některých zemí před návratem do České republiky individuální dopravou vyžadovat negativní test na covid-19.

K očkování se už zaregistrovala třetina lidí ve věku 16 až 29 let

K očkování proti covidu-19 se za devět dní registrovala více než třetina všech mladých ve věku 16 až 29 let, do neděle jich bylo přes půl milionu. Vakcínu dostalo skoro 117.000 z nich a asi 25.000 má očkování dokončeno. Vyplývá to z přehledu dat k očkování do 13. května, který zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Celkově bylo do neděle registrováno k očkování přes polovinu všech obyvatel.

Nezvládli jsme pandemii a vymíráme. Počet obyvatel ČR klesl pod 10,7 milionu

„V rámci pandemie došlo ke statisticky významnému nárůstu počtu úmrtí, což vedlo ke snížení počtu obyvatel České republiky. Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V neděli přibylo v Česku nejméně případů covidu za rok, klesl ale počet testů

V neděli přibylo v Česku pouze 42 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je nejnižší denní nárůst téměř za celý uplynulý rok. Stejný počet nových případů byl zaznamenán naposledy 20. června v roce 2020, což byla sobota. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

S koronavirem už celosvětově zemřelo přes 3,8 milionů lidí

Celosvětový počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 3,8 milionu.

Indie eviduje další skoro 4000 obětí covidu-19

V Indii dnes pokračoval několikatýdenní pokles denních počtů koronavirových infekcí, když ministerstvo zdravotnictví navýšilo svou bilanci o 70.421 případů. Podle agentury Reuters to je nejnižší přírůstek od konce března, kdy v zemi začínala dramatická druhá vlna epidemie. Oficiální bilance obětí zároveň narostla o 3921 úmrtí.

Dlouhodobé následky mají nízké desítky procent nakažených, uvedli vědci

Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 mají podle vědců z iniciativy Sníh nízké desítky procent nakažených včetně lidí, kteří stonali bez příznaků nebo jen lehce. Takzvaný long covid se podle odborníků nevyhýbá ani dětem. Je proto třeba se zaměřit na možnosti diagnostiky a léčby těchto lidí, napsali dnes v tiskové zprávě.

Vakcína Pfizer pro děti by mohla být v Česku dostupná v září

Vakcína od firem Pfizer/BioNTech by od září mohla být k dispozici praktickým lékařům pro děti od dvanácti let. Teď se soutěží distributor, který by to mohl zajistit. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který se dnes nechal očkovat proti koronaviru v ústeckém velkokapacitním očkovacím centru.