Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hypotéza o wuchanském původu koronaviru je podle WHO stále otevřená

V Německu přibylo 1489 nakažených a 18 mrtvých

V Německu přibylo za uplynulý den 1489 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 18 úmrtí infikovaných lidí, oznámil dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem země zaznamenala 2440 nově nakažených a 74 úmrtí, píše agentura DPA.

Při očkovacím maratonu se ve středních Čechách naočkovalo 5535 lidí

Při očkovacím maratonu se ve Středočeském kraji naočkovalo vakcínou proti covidu-19 5535 lidí. Akce začala v pátek v 08:00 a skončila dnes kolem 18:00. Organizátoři usilují o zápis do knihy rekordů jako nejdelší nonstop očkování. Podle koordinátorky očkování z Městce Králové Lucie Drobík Kolářové se tento zápis zřejmě podaří, řekla dnes ČTK.

Ve Štrasburku našli čtyři případy nakažlivé mutace koronaviru

V Štrasburku objevili skupinu lidí nakažených formou koronaviru, jež se poprvé objevila v Indii a kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) nově označuje řeckým písmenem delta. Francouzské úřady dnes podle agentury AFP spustily ochranná opatření.

Počet nově nakažených v Indii klesl nejníže za déle než dva měsíce

V Indii se za uplynulých 24 hodin nakazilo koronavirem nejméně lidí za déle než dva měsíce. Přibylo jich 84.332, počet zemřelých ale zůstal vysoký. S odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura DPA.

Za pátek 180 nově nakažených. V pracovním dni je to nejméně od srpna

Ukončené očkování proti nemoci covid-19 mají v Česku přes dva miliony lidí, dávek bylo dosud rozdáno 6,44 milionu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Testy v pátek v Česku potvrdily 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Proti minulému pátku se denní přírůstek počtu nákaz snížil téměř o polovinu.

Ukončené očkování proti koronaviru mají v Česku přes dva miliony lidí

Ukončené očkování proti nemoci covid-19 mají v Česku přes dva miliony lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. Dávek bylo dosud rozdáno 6,44 milionu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Většina v ČR používaných vakcín je dvoudávková.

V Německu za poslední den přibylo 1911 nakažených koronavirem a 129 úmrtí

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 1911 případů nákazy koronavirem a 129 úmrtí infikovaných lidí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem země zaznamenala 2294 nových infekcí a 122 úmrtí, napsala agentura DPA.

Varianta koronaviru delta je v Británii nakažlivější o 60 procent, uvádí studie

Varianta koronaviru poprvé objevená v Indii a označovaná řeckým písmenem delta je v Británii o 60 procent nakažlivější než takzvaná britská variata. S odvoláním na dnes zveřejněné výsledky studie britské vládní zdravotní agentury Public Health England (PHE) o tom informovala agentura AFP. V Anglii je kvůli nárůstu nových případů ohrožena poslední fáze rozvolnění koronavirových restrikcí, plánovaná na druhou polovinu června.

Cestování na Slovensko? Od 14. června bude stačit i test provedený v ČR již před cestou, výjimku mají očkované osoby

Pro osoby přijíždějící na Slovensko z České republiky do 14.6.2021 (6:00 hodin) je povinná registrace prostřednictvím formuláře e-hranice (http://korona.gov.sk/ehranica) a ATG nebo PCR test provedený na Slovensku; test je možno podstoupit ihned po příjezdu na Slovensko. Do doby obdržení negativního výsledku testu platí povinná samoizolace. Informuje MZv ČR.

Švédsko varuje před "temnými mraky" koronaviru, takzvanou variantou delta

Švédský úřad veřejného zdraví dnes varoval před znepokojivými místními ohnisky koronavirové varianty delta a vyzval lidi k očkování, které má zabránit čtvrté vlně pandemie covidu-19.

Británie hlásí nejvyšší nárůst počtu koronavirových případů za den od února

Británie dnes zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy od konce února. Většinu nových případů představuje nákaza nebezpečnou variantou viru SARS-COV-2 známou jako delta, která se poprvé objevila v Indii, informovala agentura AP.

Pokud se lidé po první dávce očkování nakazí, je to brzy po aplikaci, míní Dušek

Lidé, kteří byli pozitivní na covid-19 po první dávce očkování, se většinou nakazili ještě před podáním vakcíny nebo krátce po něm. Dříve než 21 dní po očkování vyšel pozitivní test 81 procentům z nich. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) k 24. květnu. Novější data by podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška měla být příští týden.

K očkování se zaregistrovalo kolem 4700 cizinců a Čechů bez pojištění

K očkování proti covidu-19 se zhruba do 13:20 zaregistrovalo 4700 samoplátců, kterým to bylo od dnešního dne umožněno. Na twitteru o tom informovali zástupci Chytré karantény. Jde například o cizinice s dlouhodobým pobytem nebo občany ČR bez veřejného zdravotního pojištění, třeba pracující v zahraničí.

Havlíček: Nikdo soudný nemůže dát garanci, že se znovu nebude zavírat

Nikdo soudný nemůže dát garanci, že na podzim nebudou kvůli koronaviru další omezení, uvedl dnes v diskusi ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Doufá v dostatečné proočkování společnosti.

Polovina dospělé populace EU dostala první dávku vakcíny, Česko je podprůměrné

Polovina dospělé populace v Evropské unii dostala první dávku vakcíny proti covidu-19. Ukazují to údaje Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Obě dávky vakcíny dostala čtvrtina dospělých lidí žijících v EU. Nejrychleji očkují Malta, Maďarsko a Finsko, Česká republika vykazuje podprůměrné údaje.

Epidemie koronaviru v Česku dál slábne, incidenční číslo kleslo na 16

V Česku epidemie dál slábne, ve čtvrtek testy na koronavirus potvrdily 190 nových případů, před týdnem to bylo přes 400. Oproti středě je nárůst nižší zhruba o 60 případů. Dál klesá také incidenční číslo, na 100.000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dnů méně než 16 nakažených.

Česko je podle počtu nákaz covidem za 14 dní až 21. z 27 členů EU

Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní je nyní nejhorší situace ze zemí Evropské unie v Dánsku (215 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem bylo s 239 případy páté). Druhou nejpostiženější zemí zůstává Nizozemsko (204 případů na 100.000 případů, před týdnem 278).

V Indii za poslední den přibylo 91.702 infikovaných koronavirem a 3403 úmrtí

Indie oznámila 91.702 nových případů nákazy koronavirem za poslední den a 3403 úmrtí v souvislosti s covidem-19. S odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. Je to méně proti čtvrtku, kdy úřady nahlásily kolem 94.000 potvrzených případů infekce a 6148 obětí covidu-19 za uplynulých 24 hodin.

V Německu za poslední den přibylo 2440 nakažených koronavirem a 102 úmrtí

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 2440 případů koronavirové nákazy a 102 úmrtí infikovaných lidí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem země zaznamenala 3165 nových infekcí a 86 úmrtí, uvedla dnes agentura DPA.