Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie chce očkovaným proti koronaviru vydávat očkovací pas

Studenti během pandemie více vyhledávají pomoc psychologů

Se ztrátou motivace, ale také úzkostmi a depresemi se v době nekončící pandemie koronaviru vypořádávají vysokoškolští studenti. Poptávka po psychologické pomoci se v poradenském centru Mendelovy univerzity v Brně ve druhé polovině roku 2020 zdvojnásobila, informovala škola v tiskové zprávě. Jde o důsledek dlouhotrvajících restrikcí i nedostatku sociálních kontaktů. Studenti a obecně mladí lidé podle řady studií představují v době pandemie ohroženou skupinu z hlediska duševního zdraví.

Mutace koronaviru? Vakcíny poskytují dostatečnou ochranu, tvrdí britský lékař

NÁZOR - Zpráva, že vakcína od firmu AstraZeneca chrání méně proti jihoafrické variantě koronaviru vyvolala značné znepokojení, poukazuje lékař a zdravotnický konzultant Peter English v komentáři pro server The Guardian. Sám tvrdí, že dříve, než se začneme obávat, je třeba vyjasnit si celou věc podrobněji.

Lidé nám za nouzový stav nadávají, kvůli záchraně životů jsme se ale obětovali, říká Grolich

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) přiznává, že se s kolegy dostal pod obrovský tlak od spolustraníků i části veřejnosti, když Asociace krajů kývla vládě na prodloužení nouzového stavu, který Sněmovna odmítla. „Zejména hejtmani, jejichž strany jsou v opozici, nouzový stav odsouhlasili se sebezapřením. Situace kolem pandemie je vážná, a proto není možné, aby jeden region měl jiný režim než ostatní. Museli jsme najít dohodu, i když se náš krok obrací proti nám. Kvůli životům a zdraví lidí jsme se obětovali,“ říká pro EuroZprávy.cz Grolich.

Začalo zkušební testování žáků, praktici dostávají první vakcíny

Rizikové skóre protiepidemického systému PES zůstává druhým dnem na 77 bodech, což odpovídá nejvyššímu stupni pohotovosti. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie kleslo o zhruba dvě setiny na 1,03. Za neděli se v Česku prokázalo 2832 nakažených.

V nemocnicích zbývá jen 180 lůžek JIP pro pacienty s koronavirem

V nemocnicích zbývá jen zhruba 180 lůžek JIP pro pacienty s koronavirem z celkových více než 3900. Situace je horší v západní části ČR, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jsou kraje, kde jsou jenom jednotky volných lůžek.

V Česku odstartovaly zkušební testy žáků na koronavirus

Na 2. základní škole v Sedlčanech na Příbramsku dnes začalo zkušební testování žáků na koronavirus. Z 67 školáků, kteří se do něj zapojili, mělo sedm pozitivní výsledek. Měli by nyní podstoupit klasické PCR testy. Neinvazivní antigenní testy ze slin zajistila ze své iniciativy sedlčanská zubní lékařka Laura Roden, řekl ČTK ředitel školy Jaroslav Nádvorník.

Pandemie je oproti klimatickým změnám snadný problém, tvrdí Gates

Ve srovnání s bojem proti klimatickým změnám je zastavení pandemie covidu-19 velmi snadné. Takto se o víkendu vyjádřil zakladatel společnosti Microsoft a filantrop Bill Gates, který o současných výzvách hovořil se zpravodajskou společností BBC. Problém změny klimatu podle něj vyžaduje transformaci společnosti, jakou lidstvo ještě nezažilo.

Zájem lidí o očkování roste. Vakcínu chce nadpoloviční většina Čechů

Ochota Čechů nechat se očkovat proti nemoci covid-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR, to je o čtyři procentní body více než na přelomu loňského a letošního roku a zhruba stejně jako loni v září, kdy bylo očkování nakloněno 56 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu projektu Život během pandemie, o jehož výsledcích dnes na twitteru informoval jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Ministerstvo by podle Plagy dnes mělo vybrat antigenní testy pro školáky

Ministerstvo zdravotnictví by dnes mělo vybrat antigenní testy na koronavirus určené pro školáky, kteří se mají 1. března začít postupně vracet do lavic. Stát poté ve zrychleném řízení nakoupí potřebný počet testovacích sad. "Mělo by to být stíhatelné do 1. března," odpověděl dnes na dotaz ČTK ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Praha se připravuje na pilotní testování žáků středních škol

Pražský magistrát chystá pilotní projekt testování žáků posledních ročníků středních škol zřizovaných hlavním městem. Nyní vybírá vhodné testy. Pilotní projekt by mohl začít ještě v únoru a náklady by se měly pohybovat v řádu několika milionů korun. Novinářům to dnes řekl radní Vít Šimral (Piráti). Část žáků by se do škol měla vrátit předběžně od 1. března. Nyní chodí do škol pouze žáci prvních a druhých tříd základních škol a otevřeny jsou mateřské školy.

Rok s koronavirem: 110 milionů nakažených, 2,4 miliony mrtvých, 170 milionů očkovaných

Počet úmrtí spojovaných s nemocí covid-19 celosvětově přesáhl 2,4 milionu. Uvádí to tým z americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), který od počátku shromažďuje data o vývoji pandemie. Posledních 100.000 obětí země ohlásily přibližně za deset dní, přičemž růst globální bilance od konce ledna zpomaluje.

Mezi praktiky ve Zlínském kraji se začala rozvážet vakcína

Ve Zlínském kraji se dnes začala mezi praktické lékaře rozvážet vakcína proti covidu-19 firmy AstraZeneca. V tomto týdnu by tak již praktici ve svých ordinacích měli začít očkovat seniory starší 80 let. Do kraje přišla první dodávka vakcíny AstraZeneca na konci minulého týdne, všech 1200 dávek bude rozděleno mezi praktiky, řekl dnes ČTK krajský koordinátor pro očkování proti covidu Jiří Lučan.

V neděli přibylo 2832 nakažených

V neděli přibylo v Česku 2832 potvrzených případů koronaviru, to je o skoro 400 víc než před týdnem. Počet lidí s nemocí covid-19 v nemocnicích stoupl proti předchozímu dni o 55 na 5553. Mírně se zvýšil i počet pacientů ve vážném stavu, kterých bylo podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví 1084. Skóre protiepidemického systému je druhým dnem na hodnotě 77 bodů ze sta, což odpovídá pátému nepřísnějšímu stupni.

Babiš zrušil návštěvu Vídně. Prozradil podrobnosti o testování žáků

V Česku by se mělo ve čtvrtek konat zkušební testování školáků, a to nejspíš v Sedlčanech. Novinářům to ráno na kbelském letišti řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Svou dnešní plánovanou cestu do Rakouska, kde se měl seznámit s postupem testování ve školách, zrušil. Kvůli mlze bylo možné odletět až v 11:00, premiér by se nestihl vrátit na jednání vlády. Kabinet bude jednat o návrhu pandemického zákona i o nabídce antigenních testů.

Začal platit nový nouzový stav. Co se mění?

Ode dneška platí v České republice po dobu dvou týdnů nově vyhlášený nouzový stav. Vláda na něj navázala většinu z dvou desítek doposud platných opatření včetně zákazu vycházení mezi 21:00 a 5:00 či omezení provozu obchodů a služeb. Nadále jsou uzavřeny také covidem nejpostiženější okresy - Cheb, Sokolov a Trutnov. Epidemická situace podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nedovoluje rozvolňování.

Vláda vyhlásila nový nouzový stav. Částečně otevřou knihovny, bude výjimka pro ubytování a firmy

Vláda dnes na základě žádosti hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé České republice nouzový stav kvůli epidemii covidu-19. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nový stav nouze potrvá do 28. února. Začne o dnešní půlnoci a naváže tak na dosavadní nouzový stav, který ve stejnou dobu skončí. Babiš po jednání novinářům řekl, že dohoda je vítězstvím zdravého rozumu a hejtmany ocenil, že nepolitikařili jako Sněmovna.

Vláda chce za 14 dní nouzový stav opět prodloužit. Vystrčil shání podpisy pro stížnost

Vláda dnes na základě žádosti hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé České republice nouzový stav kvůli epidemii covidu-19. Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci následně uvedl, že vláda bude žádat i o další prodloužení za 14 dní. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) tvrdí, že po roce boje s epidemií nového koronaviru už lidé ztrácejí víru. Experti vidí naději v očkování, které ale považují za zpackané.

Babiš v Čau lidi: Situace v dohledné době rozvolnění nedovolí, na JIP je situace kritická

Epidemická situace v Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v dohledné době neumožní rozvolňování opatření proti covidu-19. Babiš to dnes uvedl ve svém tradičním nedělním videu na sociálních sítích. Na jednotkách intenzivní péče je situace kritická a po rozvolnění by se stala nezvladatelnou, řekl premiér.

V Británii už vakcínu dostalo 15 milionů lidí

V Británii alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo 15 milionů lidí, oznámila dnes tamní vláda. List The Guardian na svých internetových stránkách píše, že se kabinetu podařilo dosáhnout cíle nabídnout do 15. února očkování lidem ze čtyř skupin považovaných za nejvíce ohrožené.