Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Prvňáci ve Starém Lískovci v Brně poprvé vyzkoušeli testy ze slin

Na Příbramsku dnes zkušebně otestovali žáky ZŠ testy ze slin

V základní škole v Petrovicích na Příbramsku dnes ráno zkušebně testovali žáky prvních a druhých tříd na covid-19. Lékařka Laura Roden, z jejíž iniciativy se testování uskutečnilo, u dětí případnou nákazu zjišťovala novými neinvazivními antigenními testy ze slin. Zájem rodičů byl ale malý, testování dětem povolilo jen 13 z 23 rodičů, řekla ČTK ředitelka školy Hana Vošahlíková. Všichni testovaní dnes byli negativní.

Blatný: V postižených regionech je britská mutace až v 80 procent

V nejpostiženějších regionech se nakažlivější britská mutace koronaviru vyskytuje ve zhruba 80 procentech pozitivních vzorků. Celostátně ji odborníci evidují asi ve 40 procentech. Vyplývá to z dat ke konci minulého týdne, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Více se mutace šíří v Čechách než na Moravě a ve Slezsku.

Blatný nevidí důvod, aby lidé odmítali očkování AstraZenekou

Někteří lidé odmítají očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) k tomu není důvod. Novinářům dnes řekl, že vakcína je spolehlivá a chrání očkované před závažným průběhem nemoci a úmrtím. Ministerstvo také zvažuje, že by vakcínou očkovalo pedagogy.

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním budoucím úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úprava vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum však již přinesl řadu důležitých poznatků o chování viru. V rozhovoru s ČTK ke zhodnocení roku od prvního potvrzeného případu koronaviru v Česku to uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

V Česku přibylo přes 12 tisíc nakažených, nejvíc od začátku ledna

Za úterý přibylo v Česku 12.486 potvrzených případů nemoci covid-19. Byl to nejvyšší denní nárůst od 8. ledna. Od začátku epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo přes 1,1 milionu lidí.

Posledních 100 tisíc nakažených přibylo v Česku za 15 dní

V ČR se od začátku koronavirové epidemie loni v březnu nakazilo již přes 1,100.000 lidí. Od září tempo růstu nákazy covidem-19 rychle stoupalo, počty prokázaných případů rostly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy. Rekordních 17.757 případů nákazy odhalily testy letos 6. ledna, pak začaly počty klesat.

Německo hlásí 7556 nově nakažených koronavirem

V Německu přibylo za posledních 24 hodin 7556 nových případů koronaviru a dalších 560 úmrtí. Je to méně než před týdnem, informoval dnes berlínský Institut Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem hlásil RKI 8072 nakažených a 813 zemřelých během uplynulého dne, tato statistika však zahrnovala i případy registrované se zpožděním. Nejvyšší bilanci zemřelých (1244) evidovalo Německo 14. ledna, maximální počet nově infikovaných (33.777) pak 18. prosince.

Slovensko je v poměrném počtu úmrtí nejhorší na světě. Čaputová vyzvala k dodržování restrikcí

Obyvatelé Slovenska by podle prezidentky Zuzany Čaputové měli dál dodržovat restrikce v souvislosti s koronavirovou krizí, v zemi je ale také třeba zlepšit vyhledávání kontaktů nakažených a kontrolu dodržování karanténních opatření. Čaputová to dnes řekla po schůzce s odborníky. Slovensko se podle ní v posledních dnech z hlediska přírůstku úmrtí na covid-19 dostalo v přepočtu na milion obyvatel na první místo na světě.

Dalších více než 8 tisíc nakažených. Reprodukční číslo v Česku roste

Rizikové skóre protiepidemického systému PES k dnešnímu dni kleslo ze 77 na 72 bodů ze sta, po dvou dnech se tak vrátilo z pátého do čtvrtého stupně pohotovosti. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie ale stouplo zhruba o dvě setiny na 1,05. V pondělí pak přibylo 8745 nakažených.

Kardinál Duka označil v kázání koronavirus za čínskou biologickou zbraň

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka označil koronavirus za čínskou biologickou zbraň. Prohlásil to při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února, dnes na to upozornila televize CNN Prima News. Duka ve svém projevu dodal, že původ koronaviru znají všichni vojenští specialisté, ale nechtějí, nebo nemohou to říci. Proti výroku se ohradil například imunolog Václav Hořejší. Podle pražského arcibiskupství je Dukův výrok vytržený z kontextu.

Školská tripartita vyzvala ministerstvo k zajištění testů do škol

Zástupci školských odborů, zaměstnavatelů a ministerstva školství dnes vyzvali ministerstvo vnitra k urychlenému zakoupení a distribuci testů na covid-19 do škol. Zároveň také apelovali na ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo schvalování testů k samoodběru bez asistence zdravotníka. Po jednání školské tripartity to dnes ČTK řekli ministr školství Robert Plaga (za ANO) a předseda školských odborů František Dobšík.

Výrobce testů ze slin předvede, že samoodběr zvládne i dítě

Praktickou ukázku toho, že samoodběr vzorku slin pro antigenní test na koronavirus zvládne i dítě na prvním stupni základní školy, připravuje brněnská firma Bakter Medical. ČTK to řekl její jednatel Jaroslav Kalina.

Karlovarský kraj chce jednat s Německem o převozu pacientů

Karlovarský kraj chce začít jednat s příhraničními nemocnicemi o možnosti převozu pacientů do Německa. Kraj o to usiloval už dříve, přesuny ale musí schválit česká vláda. Na hraniční kapacitu lůžkové intenzivní péče v zemi upozornil na videokonferenci hejtmanů s kabinetem premiéra Andreje Babiše (ANO) hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Saská vláda si není vědoma existence české mutace koronaviru

Saská vláda neví o žádné existenci takzvané české mutace koronaviru, vědecky dosud doložena nebyla. Na dnešní tiskové konferenci v Drážďanech to prohlásil Oliver Schenk, který je šéfem úřadu regionální vlády. Schenk odpovídal na dotaz novináře, který tak opět oživil téma údajné české mutace, kterou před měsícem bez dalších podrobností zmínil polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

Testy používané v Rakousku nejsou podle Prymuly dost citlivé

Antigenní testy na koronavirus, které se používají pro testování školáků v Rakousku, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. ČTK to dnes řekl bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Ministerstvo vnitra oslovilo šest dodavatelů kvůli testování ve školách

Ministerstvo vnitra dnes oslovilo dodavatele a výrobce šesti typů testů, které by se mohly používat k testování na koronavirus ve školách. Dodavatele vybere podle informace o ceně a harmonogramu dodávek, a to co nejrychleji. ČTK a České televizi to dnes ve Sněmovně řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Koalice Spolu má sedm návrhů pro boj s epidemií

Na dnešní jednání vlády a opozice přináší koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) sedm návrhů pro boj s covidem-19 do té doby, než bude dostatečně proočkovaná společnost. Představí i podněty, jak upravit pandemický zákon, který vláda schválila v pondělí. Představitelé koalice to dnes řekli ve Sněmovně novinářům krátce před schůzkou, která začala v 11:00.

Český lékový ústav doporučil proti koronaviru lék od firmy Regeneron

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) doporučil v ČR používání zatím neregistrovaného léku proti koronaviru od firmy Regeneron. Jde o kombinaci monoklonálních protilátek Casirivimab a Imdevimab, určen je pro vysoce rizikové ambulantní pacienty. Na twitteru o tom informovala ředitelka SÚKL Irena Storová. Před týdnem úřad doporučil první lék tohoto typu od firmy Eli Lilly, o několik dní později jeho použití povolilo i ministerstvo.

Bavorský okres spojuje nákazu s Českem. Loni to byl pivní festival

Bavorský okres Tirschenreuth je koronavirem nejhůře postiženým v Německu, oproti celoněmeckému průměru je zde epidemická situace pětkrát horší. Vedení okresu vysokou míru infekce zdůvodňuje podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung sousedstvím s Českou republikou, která patří k nejvíce zasaženým v celé Evropě. Okres Tirschenreuth si ale vedl špatně i loni na jaře, kdy se naopak Česku dařilo držet epidemii pod kontrolou.