Testy používané v Rakousku nejsou podle Prymuly dost citlivé

Antigenní testy na koronavirus, které se používají pro testování školáků v Rakousku, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. ČTK to dnes řekl bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Vláda v pondělí uvedla, že by se první studenti mohli do škol vrátit od 1. března. Podmínkou bude antigenní testování ve školách.

Ministři v pondělí uvedli, že ve školách se budou používat samotesty, které zvládnou studenti sami, případně žáci s rodiči. Mělo by jít o antigenní testy s výtěrem z přední části nosu podobně jako v Rakousku. Ministerstvo vnitra dnes oslovilo dodavatele a výrobce šesti typů testů. Dodavatele vybere podle informace o ceně a harmonogramu dodávek. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bylo doporučeno několik typů těchto testů, konkrétní v jejich názvu či výrobci ale nebyl. Premiér Andrej Babiš (ANO) také plánoval v pondělí Rakousko navštívit a o tamním systému testování se informovat. Kvůli mlze byl ale odlet zpožděn a Babiš cestu zrušil.

Prymula se domnívá, že by se měly používat testy, při kterých si žáci a studenti pod dozorem učitele udělají odběr až ve škole. V pilotních projektech by se podle Prymuly mělo vyzkoušet více různých testů a na základě jejich výsledků vybrat ty nejvhodnější. "Já si nejsem jist, jestli ty testy, které se používají v Rakousku, jsou dostatečně citlivé. Záchytnost u nich byla poměrně malá," řekl Prymula, který je nyní Babišovým poradcem. Podle něj se v Rakousku udělalo zhruba 470.000 testů a ty zachytily asi 180 pozitivních.

V některých školách se testování už tento týden zkouší. Například Olomoucký kraj zahájil ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) testování studentů nejvyšších ročníků středních škol v Olomouci. Studenti si vyzvedávají kloktací sady, doma udělají odběr a vzorek přinesou do školy. "U kloktacího testu vidím problém v tom, že ti malí si asi úspěšně nevykloktají," poznamenal Prymula. Kloktací testy nedoporučuje ani ministerstvo zdravotnictví, podle něj při nich může vznikat infekční aerosol.

Někteří odborníci také kritizují to, že vláda chce ve školách používat antigenní testy, které jsou méně přesné. Podle ředitele ÚMTM Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mariána Hajdúcha jsou volné dostatečné kapacity pro přesnější testy PCR. S tím ale Prymula nesouhlasí. "Kapacitu nemáme, takže je iluzorní mluvit o tom, že bychom měli dělat PCR," uvedl Prymula. Podle něj laboratoře mají kapacitu 60.000 až 70.000 testů denně, ve školách se ale budou testovat statisíce dětí. "Takže dominantně tam musí být antigenní testy, protože to jinak nejde," dodal.

Podle Prymuly je možné za dodržení určitých opatření také otevření obchodů. Od 22. února to navrhuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Prymuly ale není vhodné zároveň rozvolnit opatření ve více segmentech. "Pokud budeme hovořit o těch malých obchodech, tak si myslím, že tam riziko velké není. Ale nedá se to kumulovat s dalšími aktivitami, protože pak by to byl problém," konstatoval.

Prymula se podle serveru Seznam Zprávy koncem loňského roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů. Myšlenka masivního testování ale nezískala podle Prymuly podporu premiéra, a proto se nerealizovala.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 28 minutami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 52 minutami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 2 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 2 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 4 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

včera

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

včera

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy