Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko nejspíš čeká zpřísnění opatření, na Slovensku už se bez testu nesmí do práce

Babiš podrobil kritice Blatného komunikaci, ministr by ji měl zlepšit

Některá prohlášení ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nebyla namístě, ministr je však mediálně nezkušený. Premiér Andrej Babiš (ANO) to po dnešním jednání vlády řekl na dotaz, zda má Blatný jeho důvěru. Ministerský předseda označil za nevhodné debaty o zemřelých.

Britská mutace koronaviru je dle WHO již v 70 zemích světa

Britská mutace koronaviru se prokázala už v 70 zemích a územích světa, jihoafrická mutace v jednatřiceti. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), informovala agentura AFP. Obě varianty viru SARS-CoV-2 jsou nakažlivější než původní forma koronaviru. Britská mutace se objevila i v Česku, podle zpětných analýz se šíří přinejmenším od začátku prosince.

Kuriózní dezinformace roku 2020. Převážně se týkaly koronaviru

Konec roku a začátek nového bývá obdobím bilancování. Za rok 2020 se dá bez nadsázky říct, že hlavní pozornost zpravodajství na sebe strhla pandemie covid-19. Konspirační teoretici a dezinformátoři se tématu chytili také. Mnoho teorií bylo životu nebezpečných, ale některé byly bez nadsázky fascinující a kuriózní a to nejen na téma COVID-19.

V Česku už se aplikovalo 222.450 dávek vakcíny

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku vakcinace 222.450 dávek vakcíny proti nemoci covid-19, v úterý jich bylo přes 12.000. Druhou dávku, tedy ukončené očkování, má 17.622 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k úterním 20:00. Většina lidí dostala vakcínu od firem Pfizer a BioNTech a přibližně dvě procenta od firmy Moderna.

Belgie v obavách z mutací zavírá hranice a zvažuje omezení škol

Ačkoli se v Belgii v současnosti šíří koronavirus pomaleji než ve většině evropských zemí a na lidech je patrná únava z mnohaměsíčních zákazů a omezení, čeká je ode dneška další zpřísnění. Vláda ve snaze zabránit množení nakažlivějších mutací viru zakázala lidem opouštět zemi, pokud to není nezbytné.

Odlišnosti britské mutace koronaviru. Více se kašle, chuť funguje

Příznaky u lidí nakažených koronavirem se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská mutace nebo původní covid. Ti s britskou mutací mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

Stát se opět obrátí na seniory. Místo peněz jim nyní pošle dopis

Občané nad 80 let dostanou dopis s informacemi o očkování proti covidu-19, řekl po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Zatím se k očkování zaregistrovalo asi 60 procent z nich, stát chce ale dosáhnout co nejvyššího procenta proočkovanosti v této rizikové věkové kategorii. Seniorů nad 80 let v Česku žije zhruba 441.000.

Britská mutace koronaviru se potvrdila u vzorků z dalších krajů

Nakažlivější takzvaná britská mutace koronaviru se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) potvrdila ve vzorku z Vysočiny a Plzeňského kraje, uvedl server iDNES.cz. Už minulý týden ji SZÚ potvrdil u vzorku z Prahy, Středočeského, Královehradeckého a Jihomoravského kraje.

V úterý nově 9144 nakažených. Reprodukční číslo se mírně zhoršilo

Index protiepidemického rizika PES je druhý den na 68 bodech, dva týdny je ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. V zemi ale už měsíc platí opatření, která odpovídají nejpřísnějšímu, pátému stupni. Ze čtyř ukazatelů, které slouží k výpočtu rizikového skóre PES, se k dnešku nepatrně zhoršilo pouze reprodukční číslo, je 0,94. Počet nakažených stoupl o 9144. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Nový PES od 1. února? Šestý stupeň nebude, hovoří se o omezení pohybu a zastavení výroby

Změny v protiepidemickém systému PES by měly podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) platit od 1. února. V úterý aktualizovanou tabulku projedná rada vlády, ve středu odborné skupiny ministerstva zdravotnictví. Ministr to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. V pátém stupni opatření by mohla být například povolena výuka pro malotřídky, žáky 9. tříd a studenty maturitních ročníků nebo sportování ve dvou i ve vnitřních prostorách.

Blatnému odešel další klíčový člověk, končí náměstek Šedo

Na ministerstvu zdravotnictví dnes skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, který nastoupil loni od 1. září. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). "Nesetkaly se naše představy o fungování sekce zdravotní péče," uvedl k tomu ministr.

Island začal vystavovat vakcinační pasy

Island vydal první potvrzení o očkování proti covidu-19. Agentuře AFP to dnes potvrdily místní úřady. Certifikáty mají lidem usnadnit cestování. Island podle AFP patří k prvním zemím zavádějícím tuto praxi.

V pondělí téměř 7000 nakažených. Skóre PES kleslo

Denní počet nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál klesá. V pondělí jich laboratoře odhalily 6910, což je zhruba o 750 méně než před týdnem. S koronavirovou nákazou se nyní potýká necelých 100.000 lidí, většina má mírný průběh onemocnění.

Koronavirem se ve světě nakazilo přes 100 milionů lidí

Počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, na celém světě přesáhl 100 milionů. Vyplývá to ze statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj současné pandemie dlouhodobě sleduje.

Blatný: Britská mutace koronaviru se zatím v ČR nešíří komunitně

Nakažlivější mutace koronaviru, která byla odhalena v prosinci ve Velké Británii, se zatím podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v ČR nešíří nekontrolovaně v celé společnosti, ale jde o jednotlivé případy.

Cestou z krize je vakcína proti koronaviru, řekla Merkelová

Jedinou cestou z nynější krize je vakcína proti covidu-19, zásadní je přitom spolupráce na její spravedlivé distribuci po světě. V projevu na virtuálním setkání nazvaném Davos Agenda to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Ke spolupráci při potírání rizik typu klimatických změn a kybernetické bezpečnosti na stejné akci vyzvali šéfové velkých společností.

STAN chce, aby se o koronaviru jednalo ve Sněmovně pokaždé

V Česku loni do konce 51. týdne zemřelo zhruba o 13 procent více lidí než za stejné období roku 2019. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni do 20. prosince 124.423 lidí, meziročně asi o 14.600 více. Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo s nákazou od březnového začátku epidemie v Česku do konce 51. týdne 10.584 lidí.

Čeští vědci úspěšně otestovali látku, která brání viru, aby si vytvořil odolnost proti léčbě

Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku.

Umělci a firmy se nevědomky staly součástí kampaně na testování. Stát od ní dává ruce pryč

Herci a zpěváci z marketingové kampaně pro soukromý projekt antigenního testování pro statisíce Čechů, v němž se loni angažoval i premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, netušili, že nepodporují státem organizovanou akci.