Belgie v obavách z mutací zavírá hranice a zvažuje omezení škol

Vládní politici navíc v době mírného růstu počtu nakažených začali mluvit o možném uzavření škol, které dosud označovali za krajní záchranný krok.

Kabinet liberálního premiéra Alexandra De Croo přišel se zákazem cest mimo Belgii poté, co se začátkem roku zvedl počet nově nakažených lidí kvůli hromadným návratům z vánočních pobytů v zahraničí. Omezení, jehož oprávněnost má Belgie vysvětlit Evropské komisi dohlížející na svobodu pohybu lidí v rámci Evropské unie, se nevztahuje například na nutné pracovní nebo rodinné cesty.

Belgičané ovšem musejí zapomenout na prázdninové pobyty na horách nebo u moře, kam se někteří chystali během týdenního školního volna v polovině února. Hranice jsou pro turistiku zavřené až do března.

"Jezdíme lyžovat do Francie, ale to by letos stejně nešlo, protože tam nefungují lanovky, takže nám to vlastně nevadí. Hlavně aby to v něčem pomohlo a nezůstaly po prázdninách zavřené školy," řekl ČTK před jednou ze školních budov v bruselské čtvrti Ixelles otec dvou dětí Vincent Dalier. Stejně jako řada dalších rodičů doufá, že školy se nezařadí na dlouhý seznam zavřených institucí nebo podniků, mezi které již od října patří restaurace, kavárny, divadla, posilovny či kadeřnictví. Provozu základních škol se ale virus zatím nedotkl ani v době, kdy se na podzim šířil výrazně rychleji než dnes.

Jenže ve vzduchu prosyceném typickým lednovým mrholením jsou cítit obavy z toho, že se děti poprvé v tomto školním roce budou muset učit doma. Ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke v pondělí prohlásil, že je kvůli šíření nových nakažlivějších variant viru na čase uvažovat o možných omezeních na školách.

"Měli bychom pečlivě zvážit způsob, jakým přistoupíme k šíření nákazy mezi dětmi, protože v jisté fázi epidemie se provoz škol může stát zdrojem nákazy," řekl médiím ministr. Opíral se o nedávná zjištění belgických epidemiologů, že se mezi dětmi ve školním věku sice virus šíří méně než mezi dospělými, ale více, než místní experti soudili dříve.

Prvním krokem ke zpomalení nákazy mají být v příštích dnech omezení odpoledních mimoškolních kroužků, kam dosud mohou děti chodit hromadně. Někteří vládní politici se už nechali slyšet, že na školy dojde až úplně nakonec, pokud se čísla budou delší dobu zhoršovat.

Jedenáctimilionová země v posledních dvou týdnech registrovala průměrně mírně přes 2000 nových případů denně, což je v přepočtu na obyvatele méně než ve většině dalších evropských států a zhruba čtyřikrát méně než Česko. Belgičané sice neskrývají svou únavu z restrikcí, která se nijak zásadně nezměnila už čtyři měsíce, hovoří o ní však přes roušky, které drtivá většina z nich spořádaně nosí i v ulicích Bruselu.

Někteří místní mluví o tom, že se země poučila z loňské první vlny pandemie, kdy byla v počtu úmrtí na obyvatele jednou z nejhorších na světě a zemřelo tu na 10.000 lidí. Nyní jsou počty denních úmrtí proti loňskému jaru čtvrtinové.

I v Belgii se však objevuje volání po co nejrychlejším zrušení zákazů. V některých městech poblíž hranic s Nizozemskem registrovala policie po vlně nizozemských protestů několik drobných násilností vůči úřadům. Policisté mobilizují síly před protesty, k nimž se lidé svolávají nejen na severu země, ale i v Bruselu, kde se o víkendu očekává několikatisícová demonstrace.