Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Praha nemá dost vakcíny na druhou dávku, s kraji vymění Modernu za Pfizer

Evropská komise zvýšila limity pro covidovou státní pomoc firmám

Na více než dvojnásobek dnes Evropská komise zvýšila limity pomoci, kterou mohou státy Evropské unie poskytovat firmám zasaženým koronavirovými omezeními. Maximální částka na jednu společnost bude nově 1,8 milionu eur (asi 47 milionů korun). Mimořádná pravidla, která měla původně platit do poloviny roku, se prodlužují do jeho konce, oznámila dnes komise v tiskové zprávě.

Po rektorovi UK Zimovi onemocněl koronavirem i jeho zástupce

Koronavirem onemocněl po rektorovi Karlovy univerzity Tomáši Zimovi také jeden z prorektorů školy, historik Jan Royt, který Zimu zastupoval. Upozornil na to pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, který na svém facebooku vyzval k modlitbě za Karlovu univerzitu a oba její představitele. Royt je hospitalizován stejně jako Zima. "Řízením školy je pověřen prorektor Jan Škrha," řekl dnes ČTK Petr Podzimek z tiskového oddělení školy.

Vědci přirovnávají přetrvávající symptomy koronaviru k následkům eboly

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění, eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Po měsíci očkování v Česku je 198 podezření na nežádoucí reakce

Za měsíc očkování vakcínami proti covidu-19 v Česku eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) 198 podezření na možné nežádoucí účinky vakcín. Nejčastěji se jednalo o horečku, únavu, reakci v místě vpichu, bolest hlavy, třes či pocit na omdlení. SÚKL upozorňuje, že se jedná o podezření, a ne o prokázané nežádoucí účinky.

Polsko prodlouží restrikce, otevře ale obchody v centrech

Polská vláda se rozhodla prodloužit platnost většiny nynějších protikoronavirových restrikcí až do 14. února. Zároveň ale od 1. února umožní při respektování hygienických opatření otevřít obchody v nákupních centrech a obnovit provoz kulturních zařízení. Podle agentury PAP to dnes oznámil ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

Babiš: Česko má zájem o nákup léku proti covidu od Regeneronu

Česko má zájem o nákup léku proti nemoci covid-19 od americké firmy Regeneron. Na dotaz ČTK to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jde o lék na bázi monoklonálních protilátek, který jako první v Evropské unii hodlá nasadit Německo. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kláry Brunclíkové jde o neregistrovaný lék, který je nadějný, zatím ale nemá definitivně potvrzenou účinnost při léčbě covidu.

Evropa zpřísňuje opatření. Česko zvažuje omezení vycházení, Německo zavření hranic

Návrhy ministerstev zdravotnictví, vnitra a průmyslu, jak zpřísnit stávající opatření proti šíření epidemie covidu-19 a zajistit jejich lepší účinnost, projedná na dnešním mimořádném zasedání vláda. K podobným krokům se upínají i další evropské země.

Německá komise nedoporučuje vakcínou AstraZeneca očkovat seniory

Německá očkovací komise dnes doporučila, aby se vakcína proti covidu-19 farmaceutické firmy AstraZeneca podávala jen osobám mezi 18 a 64 lety. Není podle ní totiž k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let. Německá média v pondělí informovala, že je účinnost u seniorů jen osmiprocentní. AstraZeneca to označila za "naprosto nepravdivou" informaci.

Evropská pobočka WHO varovala před brzkým uvolňováním

Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes varovala, že je příliš brzy na to, aby se Evropa zbavila zátěže restrikcí přijatých v boji s koronavirem. Omezení by měla být podle šéfa evropské WHO Hanse Klugeho zachována navzdory tomu, že ve většině zemí regionu se epidemická situace zlepšuje.

Týmu WHO, jenž chce v Číně hledat původ viru, skončila karanténa

Mezinárodnímu týmu odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří před 14 dny přijeli do čínského města Wu-chan pátrat po původu onemocnění covid-19, skončila povinná karanténa. Vědci dnes opustili hotel a nastoupili do autobusu, napsala agentura AP, podle níž však zatím není jasné, kam se skupina expertů vydala.

V Česku přibylo 8452 nakažených, víc než před týdnem

Koronavirus se ve středu v Česku prokázal u 8452 lidí, nových případů je asi o 240 víc než před týdnem. V mezitýdenním srovnání přitom nakažených v posledních dvou týdnech ubývalo. Hospitalizovaných s nemocí covid-19 je po dvou dnech znovu méně než 6000 a pod tisíc klesl také počet pacientů ve vážném stavu.

Mexiko hlásí opět vysoký nárůst nakažených i úmrtí

Mexiko oznámilo za poslední den 17.944 potvrzených nákaz koronavirem SARS-CoV-2 a 1623 úmrtí v souvislosti s infekcí, informovala v noci na dnešek SEČ místní média. Oba údaje jsou stále velmi vysoké. V některých regionech této druhé největší latinskoamerické země jsou nemocnice na hranici kapacit lůžek intenzivní péče, například v metropoli jsou tato lůžka zaplněna z 85 procent.

Německo uvažuje o zákazu vstupu z oblastí se zmutovaným koronavirem

Německo zvažuje zakázat vstup do země cizincům z oblastí s nakažlivějšími variantami koronaviru, rozhodnutí by mohlo padnout již v pátek. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval magazín Der Spiegel. Za oblasti s výskytem koronavirových mutací zatím Německo považuje Británii, Irsko, Jihoafrickou republiku, Brazílii a Portugalsko, brzy by takto ale Berlín mohl označit i Dánsko s Nizozemskem.

Ztráta čichu po covidu-19: profesor naznačil, co může pomoci

NÁZOR - Spojitost mezi nemocí covid-19 a poruchou čichu a chuti se ukázala již v březnu 2020, kdy se koronavirová pandemie začala šířit světem, konstatuje Carl Philpott v komentáři pro server The Conversation. Profesor otorhinolaryngologie z University of East Anglia připomíná, že dosud se novým koronavirem nakazilo téměř 100 milionů lidí, přičemž 60 % pociťovalo narušení čichu a chuti a u 10 % z nich tyto symptomy přetrvávají.

Vláda místo rozvolnění avizuje další zpřísnění opatření. Zítra se sejde znovu

Vláda bude ve čtvrtek odpoledne jednat o dalším zpřísňování opatření proti šíření koronaviru. Příslušná ministerstva předloží své návrhy, řekl po dnešním jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl, že není prostor na rozvolňování, naopak je třeba zvážit, jak dosavadní opatření vymáhat či zpřísnit.

Slovensko přitvrdilo. Do práce, na poštu, do banky či na procházku jen s testem

Na Slovensku ode dneška platí v souvislosti s koronavirovou krizí přísnější zákaz vycházení. Potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus je nově až na výjimky potřeba také pro cesty do práce či do přírody. Výrazné omezení volného pohybu osob bude podle dřívějšího rozhodnutí vlády platit prozatím do 7. února.

Česko nejspíš čeká zpřísnění opatření, na Slovensku už se bez testu nesmí do práce

Na Slovensku dnes začnou platit přísnější pravidla omezení pohybu pro osoby, které nemají negativní výsledek testu na koronavirus. V zemi v úterý skončilo plošné testování a lidé, u nichž se nákaza neprokázala, budou moci cestovat do práce či chodit do přírody. V Belgii ode dneška platí zákaz veškerých cest přes hranice, pokud k nim není dostatečný důvod. Tím je například práce nebo návštěva rodiny.

Babiš podrobil kritice Blatného komunikaci, ministr by ji měl zlepšit

Některá prohlášení ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nebyla namístě, ministr je však mediálně nezkušený. Premiér Andrej Babiš (ANO) to po dnešním jednání vlády řekl na dotaz, zda má Blatný jeho důvěru. Ministerský předseda označil za nevhodné debaty o zemřelých.

Britská mutace koronaviru je dle WHO již v 70 zemích světa

Britská mutace koronaviru se prokázala už v 70 zemích a územích světa, jihoafrická mutace v jednatřiceti. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), informovala agentura AFP. Obě varianty viru SARS-CoV-2 jsou nakažlivější než původní forma koronaviru. Britská mutace se objevila i v Česku, podle zpětných analýz se šíří přinejmenším od začátku prosince.