Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Změní se formát letošního fotbalového Eura? Místo 12 zemí by se mohlo hrát jen ve čtyřech

Případů koronaviru v pátek ubylo, klesl i počet hospitalizací

V Česku v pátek přibylo 8010 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Byl to podobný počet jako ve čtvrtek, ve srovnání s předchozím pátkem to bylo o 447 případů méně. Nemocných s covidem-19 je v současnosti 104.099. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Opatření se zpřísnila. Co vše se ode dneška mění?

Ode dneška platí v Česku zpřísněná protiepidemická opatření, například další omezení ubytovacích služeb. Vláda také ve čtvrtek rozhodla o obnovení zákazu návštěv v nemocnicích na odděleních akutní péče, cizinci smějí přijet do ČR pouze z nezbytných důvodů. Upravená opatření začala platit o půlnoci z pátku na dnešek.

Francie od neděle uzavře hranice pro vstup ze zemí mimo EU

Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy uzavře Francie od neděle hranice pro vstup ze zemí mimo Evropskou unii, výjimku budou mít pouze cesty ze závažných důvodů. Vstup ze zemí EU bude možný pouze s negativním PCR testem. Uzavřena má být i část nákupních center, oznámil dnes podle agentury AFP premiér Jean Castex. Země registruje už více než 75.000 úmrtí s koronavirem.

Pandemie ukázala nutnost posílit spolupráci v EU, tvrdí profesor

NÁZOR - Společnost AstraZeneca omezila plánované dodávky vakcín zemím EU, navzdory podepsanému kontraktu na miliony dávek, poukazuje politolog Wolfram Kaiser v komentáři pro server The Converstion. Profesor z University of Portsmouth připomíná, že firma se odvolává na problémy s továrnou v Belgii, ale neomezila dodávky vakcíny do Velké Británie.

V Německu se formují skupiny Zero Covid a No Covid. Opatření mají za mírná a nedostačující

Zavřené obchody, restaurace, kina či školy, tak dnes vypadají karanténní opatření v Německu. Vládní činitelé opakovaně vyzývají, aby veřejnost ještě několik týdnů omezení vydržela, neboť pandemie nemoci covid-19 je v kritické fázi. Někteří lidé jsou již ale viditelně unaveni a další zase karanténu považují za příliš tvrdou.

Rozhovor

Vakcinace usnadní většině populace život. Očkovací pas umožní lidem opět cestovat, říká Rážová

ROZHOVOR – Motivací pro očkování proti koronaviru by mohlo být získání covid pasu, který může zajistit návrat k normálnímu životu. Hlavní hygienička České republiky Jarmila Rážová se domnívá, že díky vlastnictví speciálního vakcinačního průkazu by lidé mohli opět cestovat do zahraničí, chodit na kulturní akce či do restaurací. „Vakcinace usnadní většině populace v zemi život. Největším bonusem pro očkované je především skutečnost, že budou chráněni před onemocněním covid-19, a to je velmi důležité,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jarmila Rážová.

Reprodukční číslo neklesá, další vakcína získala registraci v EU

Index rizika protiepidemického systému PES je i dnes stále na čtvrtém stupni s 68 body. Mírně stouplo tzv. reprodukční číslo, ale dál je pod hodnotou jedna. To znamená, že jeden pozitivně testovaný nakazí koronavirem v průměru méně než jednoho dalšího člověka.

Stát ruší polní nemocnici v pražských Letňanech, využití se nedočkala

Polní nemocnice v pražských Letňanech vystavěná kvůli koronavirové epidemii bude zrušena. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Záložní nemocnice v Brně nadále zůstane.

Německo od soboty zakazuje vstup z oblastí s mutacemi koronaviru

Německo od soboty přinejmenším do 17. února zakazuje vstup z oblastí s výskytem nakažlivějších mutací koronaviru. Dnes o tom rozhodla německá vláda, potvrdilo agentuře DPA ministerstvo vnitra. Opatření se z evropských zemí vztahuje na Portugalsko, Irsko a Británii, z neevropských pak na Brazílii a Jihoafrickou republiku a od neděle začne omezení platit i pro africké Lesotho se Svazijskem.

Před Úřadem vlády se sešlo jen asi 50 lidí. Demonstrace skončila o hodinu a půl dřív

Před úřad vlády v Praze dorazilo dnes odpoledne kolem 50 příznivců iniciativy Chcípl PES, která sdružuje podnikatele nesouhlasící s protiepidemickými opatřeními vlády. Mimo jiné požadovali demisi kabinetu. V 16:30 akci ukončili a rozešli se. Původně chtěli blokovat několik vládních budov. Pořadatelé ale plánují další protesty. Policie zadržela jednoho člověka, který neuposlechl výzvu, aby si nasadil roušku.

Epidemie v Česku stagnuje. Panují obavy z nakažlivěších mutací

Epidemie covidu-19 v Česku stagnuje, nadále se ale šíří i mezi zranitelnými skupinami obyvatel. Pokud převáží britská mutace, která se v zemi šíří, nákaza může rychle růst. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Britská mutace se podle Blatného potvrdila minimálně v sedmi krajích

Britská varianta koronaviru byla podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) sekvenací, tedy podrobnou genetickou analýzou viru, potvrzena minimálně v sedmi krajích. Zatím jde o jednotky potvrzených případů, uvedl na dnešní tiskové konferenci. Apeloval na všechny, aby spolupracovali při trasování kontaktů.

Ministerstvo jedná o protilátkovém léku, který chce nasadit Německo

Ministerstvo zdravotnictví jednalo se zástupci firmy Regeneron, jejíž lék chce pro léčbu koronavirové infekce nasadit Německo. Úřad nyní čeká na podklady od firmy. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek řekl, že Česko má o lék zájem. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes řekl, že nákup nevylučuje.

Počet nakažených v Praze roste, dokončené očkování má jen 9500 lidí

V Praze přibylo ve čtvrtek 810 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to sice méně než v předchozích dvou dnech, ale o 151 víc než o týden dřív. Epidemie v hlavním městě již několik dní v mezitýdenním srovnání sílí. Z údajů na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že zdravotníci podali v Praze od konce prosince celkem 66.572 dávek vakcíny proti koronaviru, to je nejvíc ze všech krajů a víc než čtvrtina z celkového počtu všech očkování v Česku. Druhou dávku dostalo necelých 9500 lidí, kteří tímto očkování dokončili.

Přibylo skoro 8 tisíc nakažených. S koronavirem zemřelo už 16 tisíc lidí

V Česku přibylo za čtvrtek 7937 nakažených. Index rizika protiepidemického systému PES je i dnes stále na čtvrtém stupni s 68 body. Mírně stouplo tzv. reprodukční číslo, ale dál je pod hodnotou jedna. Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 překonal v ČR hranici 16.000.

Vakcína od Novavaxu má podle testů účinnost 89 procent

Americká společnost Novavax oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má podle klinických testů provedených v Británii účinnost 89,3 procenta. Dnes o tom napsal zpravodajský portál BBC.

Vláda zpřísnila opatření. Zákaz návštěv pacientů, omezení služebních cest nebo vleků

Vláda dnes při jednání o zpřísnění protikoronavirových opatření rozhodla, že ubytovací služby budou moci využívat pouze osoby na služební cestě, budou se muset prokázat písemným potvrzením zaměstnavatele či objednatele služby. Lidé budou moci vyrazit do vlastních rekreačních objektů, pobývat v nich však mají pouze členové jedné domácnosti. Nová opatření začnou platit o půlnoci z pátku na sobotu.

Reprodukční číslo dál roste, opatření se asi zpřísní

Index protiepidemického systému PES je dnes třetí den po sobě na 68 bodech ze sta. Zůstává tak už 15 dní ve čtvrtém z pěti stupňů rizika šíření epidemie koronaviru. Ze čtyř ukazatelů, které slouží k výpočtu skóre, se k dnešku opět nepatrně zhoršilo pouze reprodukční číslo, zvýšilo se na 0,96.

Vláda doporučila respirátory, maximální cenu nestanoví

Nošení respirátorů na rizikových místech nebude povinné, vláda je ale jako ochranu před šířením koronaviru doporučila. Po jednání kabinetu to uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda nechce stanovovat jejich maximální cenu i kvůli tomu, že mezi nimi je mnoho rozdílů, doplnil.