V Německu se formují skupiny Zero Covid a No Covid. Opatření mají za mírná a nedostačující

Vedle nich se ještě rozrůstá další skupina, která nynější opatření považuje naopak za příliš mírná. Tito lidé se hlásí ke strategii Zero Covid (nulový covid), která počítá s naprostou, ale krátkodobou uzávěrou, díky které se koronavirus podaří vymýtit, takže se bude možné rychle vrátit k normálnímu životu.

Zastánci strategie Zero Covid vnímají současnou karanténu jako polovičatou, neboť od listopadu, kdy byla vyhlášena, se Německu stále nepodařilo dostat se pod hranici 50 nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní. Německo je nyní na hodnotě 94,4. "Cíl ale nesmí být 200, 50 nebo 25 nových případů, musí to být nula," říkají příznivci Zero Covid. Výzvu k celoevropské uzávěře mezitím v Německu, Rakousku a Švýcarsku podepsalo na 90.000 lidí.

"Opatření přijatá vládami jsou nedostatečná, neboť pandemii jen prodlužují, místo aby ji ukončila," říkají. Jsou přesvědčeni, že dosavadní snaha infekci kontrolovat selhala, takže setrvávání v nynější situaci jen dává všanc další životy.

Navrhují proto tvrdou karanténu, kdy se uzavřou továrny a úřady, kdy lidé nebudou chodit do práce a kdy se veřejnost uchýlí do naprosté izolace. Fungovat budou jen složky nezbytné pro chod státu. Když se přeruší kontakty, virus se nebude moci šířit, takže po pár týdnech bude po koronaviru, uvádí plán.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn s takovým řešením nesouhlasí. "Tento model nelze na Německo uplatnit, protože leží uprostřed kontinentu, uprostřed Evropské unie," odmítá návrh Spahn.

Autoři projektu ale mají na Spahnova slova odpověď. "Aby se zabránilo přeskakování infekce mezi zeměmi a regiony, musí rychle a společně jednat všechny evropské země," uvádí s tím, že budoucí ohniska musí být rychle likvidována. "Máme i dlouhodobou vizi s regionálními a národními plány, testováním, vakcinací, ochranou rizikových skupin a podporou lidí, které pandemie obzvláště tvrdě zasáhla," dodávají.

Vedle strategie Zero Covid, která získává popularitu díky sociálním sítím, existuje ještě iniciativa No Covid (žádný covid). K ní se hlásí i poradci spolkové vlády, jako jsou viroložka Melanie Brinkmannová nebo infektolog Michael Meyer-Hermann. No Covid za svůj vzor považuje Austrálii či Nový Zéland, kde se dlouhodobě daří bránit šíření nákazy. Cílem v první fázi této strategie je srazit infekci k nule, přinejmenším alespoň k deseti novým případům na 100.000 obyvatel za sedm dní. Odborníci uvádějí, že je to proveditelné v řádu několika málo týdnů, a poukazují, že Německo se po zvládnutí jarní vlny dostalo na hodnotu 2,5 nového případu na 100.000 obyvatel za sedmidenní období. Tam, kde se podaří sedmidenní incidenci snížit, vzniknou zelené zóny s větší volností, naopak mimo tyto zóny budou dále platit přísná karanténní pravidla. Jakmile se zelené zóny rozšíří na celou Evropu, bude úkolem je udržet, a to mimo jiné i pravidelným testováním v místech, kde se lidé nejvíce setkávají, nebo rychlými opatřeními proti lokálním ohniskům.

Ač se obě strategie či jejich cíle zdají podobné, jejich zastánci trvají na pečlivém rozlišování. Kampaň No Covid zdůrazňuje, že vychází z vědeckých podkladů, zatímco Zero Covid je spíše hnutím vzešlým na sociálních sítích. Strategie Zero Covid se navíc vedle cesty k dosažení bezcovidového stavu věnuje společenským otázkám a zdůrazňuje potřebu soucitu, sociálního zdravotnictví, solidárního financování či společného celosvětového vlastnictví vakcíny. List Süddeutsche Zeitung k tomu v komentáři uvedl, že Zero Covid podezřele připomíná Venezuelu s jejím receptem bolívarovského socialismu.