Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Blatný chce se změnami PES počkat. Kvůli nakažlivější mutaci

V Praze vzrostl počet případů porušení opatření, padly pokuty za desetitisíce

V Praze v lednu vzrostl ve srovnání s prosincem počet případů porušení vládních nařízení proti šíření koronaviru. Hlídky městské policie (MPP) jich v lednu řešily 8680, zatímco v prosinci 2020 to bylo asi o tisícovku méně. Strážníci na místě uložili 559 pokut za 173.600 korun a 307 případů předali do správního řízení. Zbylé případy vyřešili strážníci domluvou. ČTK to dnes sdělila mluvčí MPP Irena Seifertová. MPP prioritně kontroluje dodržování pravidel v městské hromadné dopravě.

Volné termíny k antigennímu testu jsou v Praze i na dnešek

Vyšší zájem o antigenní testy v Praze nevzbudila ani možnost jejich častějšího bezplatného podstoupení. Zatímco v polovině prosince byly termíny testů plné, nyní jsou na většině odběrových míst v pražských nemocnicích obsazené jen minimálně, vyplynulo z údajů rezervačních systémů nemocnic. Ode dneška se mohou zájemci antigenním testem otestovat každé tři dny místo dosavadních pěti dní.

USA hlásí za leden zdaleka nejvíce koronavirových úmrtí

Leden byl co do počtu zaznamenaných úmrtí souvisejících s covidem-19 zdaleka nejhorším měsícem epidemie ve Spojených státech. Ukazují to údaje Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která za uplynulých 31 dní registrovala přes 95.000 mrtvých. Je to skoro o 20.000 více než prosincová bilance, dosud rekordní.

Vědci: Čeští politici neumí zpracovat data o koronaviru, rozhodují se podle emocí a dojmů

Česká republika pro reakci na koronavirus neumí získat a zpracovat podstatná a správná data, politici tak rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Uvedli to dnes vědci z České statistické společnosti. K dnešku zřídili odbornou skupinu, která by měla přispět k nápravě situace. Zavádění omezení proti šíření nemoci covid-19 by měla podle nich předcházet analýza přínosů a nákladů. Vyslovili se také pro důsledné zveřejnění dat o epidemii.

V neděli přibylo 2540 nakažených koronavirem

Za neděli v Česku přibylo 2540 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Bylo to o 146 případů více než před týdnem. S covidem-19 je nyní nemocných zhruba 95.600 lidí. Počet zemřelých s covidem stoupl od začátku epidemie na 16.392. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Česku se bude vyrábět důležitá složka nové vakcíny z USA. První dodávky již v dubnu?

Vakcína proti koronaviru od americké společnosti Novavax má zpoždění. Na trh by se mohla dostat v dubnu.

Opatření v polském pohraničí postrádají logiku. Češi se jezdí k sousedům stříhat i nakupovat

Lidovci upozorňují, že současná zpřísněná vládní opatření proti šíření nemoci covid-19 postrádají v polském pohraniční smysl, když u severních sousedů v omezeném režimu fungují obchody, knihovny, stejně jako služby kadeřníka anebo kosmetičky. „Není proto divu, že čím dál více Čechů jezdí za polské hranice využít omezené služby či pořídit zboží, které je u nás nyní nedostupné. Současná zpřísněná vládní nařízení jsou v polském pohraničí tedy naprosto nelogická. A v Polsku přitom nedochází k tak silnému šíření nákazy jako tady,“ říká místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

ONLINE: Index PES se kvůli hospitalizovaným horší. 4025 nově nakažených

Index epidemického rizika PES pro dnešek stoupl ze 68 na 70 bodů. I nadále ale zůstává ve čtvrtém, tedy druhém nejvyšším stupni rizika. Důvodem vzestupu indexu je mezitýdenní nárůst podílu pacientů s covidem, u kterých byla infekce odhalena až po přijetí do nemocnice.

Vakcína od Novavaxu má zpoždění, podle Babiše bude asi v dubnu

Vakcína proti koronaviru od americké společnosti Novavax má zpoždění. Na trh by se mohla dostat v dubnu. Televizi CNN Prima News to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě závodu Novavaxu v Bohumili u Prahy. V Česku se má vyrábět jedna z klíčových složek očkovací látky. Firma již dříve oznámila, že její vakcína má podle klinických testů provedených v Británii účinnost 89,3 procenta.

Zeman souhlasí s novými protikoronavirovými opatřeními, která vláda v sobotu zavedla

Prezident Miloš Zeman souhlasí s novými opatřeními, která od soboty zavedla vláda kvůli šíření nemoci covid-19. Zabraňují shlukování lidí, což je hlavním faktorem epidemie, řekl prezident v dnešním rozhovoru na rozhlasové stanici Frekvence 1. Kabinet od páteční půlnoci obnovil zákaz návštěv v nemocnicích na odděleních akutní péče, dále omezil ubytovací služby či příjezd cizinců do České republiky.

Testování na koronavirus už podle Babiše stálo 8,1 miliardy korun

Testování na nový typ koronaviru dosud stálo přes 8,1 miliardy korun. V dnešním videu na sociálních sítích to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nedávno tvrdil, že částka činí 25 miliard.

Babiš: Česko už obdrželo skoro 400 tisíc dávek, nemocnice v Letňanech skončí kvůli financím

Česko do dnešního dne obdrželo celkem 372.765 dávek vakcíny proti covidu-19, naprostou většinu od společností Pfizer/BioNTech. V dnešním videu na sociálních sítích to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). První dávku podle něj dostalo 77.214 lidí starších 80 let. Registraci k očkování provedlo přes 200.000 lidí této věkové kategorie, tedy téměř polovina.

Tým WHO navštívil tržiště ve Wu-chanu, poprvé se zde objevil koronavirus

Tým odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří v polovině ledna přijeli do čínského města Wu-chanu pátrat po původu onemocnění covid-19, dnes podle agentury Reuters navštívil tržiště Chua-nan. Na tomto místě, kde se mimo jiné prodávají mořské plody a živá zvířata, bylo poprvé zaznamenáno šíření viru SARS-CoV-2, jenž je původcem pandemie covidu-19.

Konec pandemie na obzoru? Politolog naznačil, jak vyřešit nejpalčivější problém

NÁZOR - Všichni vidíme obrysy post-pandemického světa, uvádí optimisticky Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute poukazuje, že akceleruje vakcinace ve Spojených státech či Velké Británii, zatímco Izrael nebo Spojené arabské emiráty se řítí k dosažení kolektivní imunity, tudíž je snadné domnívat se, že návrat do normálu je na obzoru.

Sto tisíc mrtvých s covidem za osm dní. V Česku dalších 8 tisíc nakažených

Index rizika protiepidemického systému PES dnes klesl na 68 bodů z revidovaných 70 bodů v předchozích dvou dnech. Zlepšila se všechna čtyři sledovaná kritéria, včetně reprodukčního čísla. Za pátek také přibylo 8010 nově nakažených.

Dezinformace na mě neplatí. Očkování je nutností a hezké sestry milým bonusem, směje se senior

Obával se přeplněných nemocničních chodeb a dlouhého čekání, které viděl v televizi anebo na snímcích z médií. Téměř pětaosmdesátiletý Rastislav byl však realitou mile překvapen, očkování proti covidu-19 proběhlo v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici naprosto v klidu. „Vše bylo skvěle zorganizované. Zdravotní personál byl profesionální, empatický. Měl jsem zbytečný strach. Očkování je nutností a dezinformace na mě neplatí,“ říká senior, který se s webem EuroZprávy.cz podělil o zážitky s první dávkou vakcinace.

V Česku ubylo hospitalizací nakažených pacientů

V Česku dnes začala platit přísnější opatření proti nemoci covid-19. Nová omezení se týkají zejména ubytovacích služeb, návštěv v nemocnicích a cizinců, kteří smějí přijet do Česka pouze z nezbytných důvodů. Spolu s horším počasím se to mohlo podepsat i na nižší návštěvnosti některých horských středisek ve srovnání s předchozím víkendem.

Portugalsku zbývá sedm volných lůžek pro koronavirové pacienty

Portugalsko má pro pacienty, u kterých se prokázala nákaza koronavirem, jen sedm volných lůžek s intenzivní péčí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví. Nemocnicím také dochází místo v márnicích. Země s 10 miliony obyvatel má v současnosti nejrychlejší tempo šíření nákazy na světě, a to také kvůli vysokému výskytu britské mutace viru.

Ministerstvo spustí plošné testy studentů v řádech týdnů

Plošné testování by podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) mohlo na školách začít v řádu týdnů. V rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN) řekl, že by byl rád, kdyby pravidelné testy byly hrazeny z veřejných peněz alespoň u studentů středních škol. V případě, že by se student nechtěl nechat otestovat na přítomnost nového koronaviru, neměl by do školy chodit, dodal ministr.