Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Mladý Brit se pomalu zotavuje z kómatu, o pandemii vůbec neví

Prymula: Rizikový kontakt trvá i pár sekund, eRouška je téměř k ničemu

Kvůli rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání lidí bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více. Lidé se mohou nakazit i za několik sekund. ČTK to v rozhovoru řekl bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Na horách je větší riziko nákazy, tvrdí ministerstvo. Podle asociace je to zcestné

Na horách je podle ministerstva zdravotnictví vyšší riziko nákazy covidem-19 než v jiných oblastech. Data podle něj ukazují, že nakažených na 100.000 obyvatel je v příhraničních regionech víc, zejména v oblastech s horskými středisky. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Podle zveřejněných dat ministerstva je nejvyšší týdenní počet na 100.000 obyvatel v okrese Sokolov (1230), Cheb (1098), Trutnov (1043) a Náchod (848).

Britská varianta viru zmutovala, získala tím superschopnost

Člen britské vládní skupiny odborných poradců Calum Semple dnes uvedl, že mutace koronaviru, která byla zaznamenána v kmenech virů v Jihoafrické republice a Brazílii, se vyskytla také v takzvané britské variantě viru. Informovala o tom agentura Reuters.

Česko koupí lék proti koronaviru od americké firmy Eli Lilly

Česká republika koupí protilátku proti nemoci covid-19 od americké společnosti Eli Lilly. Na twitteru to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Lék nazvaný Bamlan má omezit množství viru v těle a zamezit tak těžšímu průběhu nemoci. Česko také jedná o nákupu jiného přípravku od farmaceutické firmy Regeneron.

Reprodukční číslo zůstává vysoké. Počet nakažených je vyšší než před týdnem

V pondělí přibylo v České republice 7117 potvrzených případů nemoci covid-19, o 152 více než před týdnem. Index protiepidemického systému PES zůstává v Česku na pondělních 73 bodech. Reprodukční číslo se druhý den v řadě pohybuje těsně nad 1,0.

Nizozemsko prodlouží většinu opatření o více než měsíc

Většina opatření proti covidu-19, která nyní v Nizozemsku platí, se prodlouží přinejmenším do 2. března. Oznámil to dnes podle agentury AFP premiér Mark Rutte. Nizozemská média v uplynulých dnech spekulovala, že by se mohl zrušit aspoň zákaz nočního vycházení. Podle Rutteho se na tom ale zatím vláda neshodla.

Německo chce do konce března naočkovat deset milionů lidí

Německo do konce března naočkuje oběma dávkami některé z vakcín proti covidu-19 deset milionů lidí. V rozhovoru vysílaném stanicí ARD to dnes řekla kancléřka Angela Merkelová. Vítané jsou podle ní všechny vakcíny, které léková agentura Evropské unie schválí, včetně té ruské.

Pfizer zkoumá rozšíření účinnosti vakcíny třetí dávkou

Společnost Pfizer zahájila studii, která má ověřit, zda by podání třetí dávky její vakcíny mohlo rozšířit ochranu před onemocněním covidem-19.

Česko tiše toleruje prodej nelegálních respirátorů, stěžuje si nanotechnologická asociace

Český stát toleruje prodej nelegálních respirátorů s označením KN95 a N95. V tiskové zprávě to dnes uvedla Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. V Evropské unii se podle ní pod pojmem respirátor smí prodávat jen výrobky, které nesou označení FFP1 až FFP3, splňující evropskou normu. Z toho vyplývá, že KN95 nebo N95 se nesmí v členských zemích Evropské unie legálně prodávat, podotkla asociace. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Souvislost nadúmrtí s koronavirem je podle expertky prokazatelná

Souvislost zvýšeného počtu úmrtí v loňském roce s epidemií covidu-19 je podle demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prokazatelná. Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19.

Epidemie nejvíce zasáhla pracující na dočasných pozicích a živnostníky, tvrdí analýza

Epidemie koronaviru ekonomicky nejvíce dopadla na lidi pracující na dočasných pozicích, na dohody a také na některé živnostníky a ukázala neschopnost sociálního systému efektivně je chránit. Uvedlo to Centrum pro společenské otázky - SPOT, které zpracovalo analýzu k situaci těchto pracovníků. Podle ní vypadávají z běžných systémů podpory a je třeba pro ně připravovat zvláštní programy. O analýze dnes ČTK informovala Lucie Trlifajová ze spolku SPOT, který sdružuje sociology či sociální antropology.

Rakousko ruší výjimky pro pendlery. Do země jen s testem

Pendleři dojíždějící kvůli zaměstnání do Rakouska budou mít napříště stejně jako ostatní přijíždějící povinnost se předem registrovat a rovněž budou muset předkládat jednou za týden negativní antigenní nebo PCR test na koronavirus, ne starší než sedm dní. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury APA řekl rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.

Výjimečný nárůst úmrtí. V Česku loni zemřelo o 15 procent lidí více

Loni v Česku zemřelo téměř o 17.000 lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle stoleté časové řady, kterou má ČTK k dispozici, Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka.

V lednu zemřelo na Slovensku na koronavirus víc lidí než za celý loňský rok

Slovensko letos v lednu zaznamenalo více úmrtí na onemocnění covid-19 než za celý rok 2020, kdy epidemie v zemi propukla. Vyplývá to z údajů slovenského národního centra zdravotnických informací. V zemi navzdory zavedeným omezením nadále stoupá počet hospitalizovaných s covidem-19.

V pondělí přibylo v Česku 7117 nakažených

V pondělí přibylo v České republice 7117 potvrzených případů nemoci covid-19, o 152 více než před týdnem. V nemocnicích bylo v pondělí s koronavirem 5854 pacientů, to je zhruba o 400 více než v neděli, proti minulému pondělí jich je přibližně o 400 méně. Ve vážném stavu je 988 lidí. Před týdnem jich bylo přes 1000. Vyplynulo to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Jak se žije mladým v pandemii? Naslouchejme a pomáhejme, apeluje lékařka

NÁZOR - Většina případů nemoci covid-19 připadá ve Spojených státech na dospělé, přesto byla diagnostikována i více než dvěma milionům dětí a dospívajících, poukazuje pediatrička Rebekah Fentonová. V komentáři pro server Washington Post dodává, že závažný průběh onemocnění je u mladých lidí sice vzácný, ale dopad koronaviru na život adolescentů by neměl být přehlížen.

Rozhovor

Blatného odchod je spekulací, za pomalou vakcinací stojí výroba. Analýzy netajíme, říká Peterová

ROZHOVOR – Údajně připravovaný odchod ministra zdravotnictví Jana Blatného z funkce pokládá za pouhou spekulaci. Proto tisková mluvčí resortu Barbora Peterová nehodlá komentovat informaci, kterou mají disponovat zdroje diskuzního televizního pořadu Otázky Václava Moravce. „Nebudeme na zmíněnou zprávu nikterak reagovat,“ říká Peterová. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz odmítá kritiku za pomalou vakcinaci proti covidu-19. „Vše je odvislé podle toho, jak chodí dodávky vakcín. Jedná se totiž o výrobní proces, na který bohužel ministerstvo nemá přímý vliv.“

Opatření na Slovensku nezabírají. Zvažuje se povolení vycházení výjimkou v sms

Slovensko by podle tamního ministra zdravotnictví Marka Krajčího mohlo zpřísnit stávající uzávěru tak, aby lidé museli o využití výjimky ze zákazu vycházení žádat prostřednictvím krátkých sms zpráv. Ministr to dnes před novináři zdůvodnil tím, že navzdory stávajícím omezením v zemi roste počet hospitalizovaných s covidem-19. Krajčího návrh již kritizovala vicepremiérka Veronika Remišová.

PES dál stoupá, v neděli přibylo víc nakažených než před týdnem. Začaly testy zdarma

Index epidemického rizika PES stoupl k dnešku o tři body na 73 bodů. Za zhoršením je růst takzvaného reprodukčního čísla. Počínaje dneškem se také lidé mohou nechat zdarma testovat na nemoc covid-19 častěji.