Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

WHO zneklidňují mutace koronaviru v Evropě, žádá rychlejší očkování

Jak vznikly mutace koronaviru a co přinesou? Virolog naznačil další vývoj

NÁZOR - Je těžké uvěřit, že nemoc covid-19 je s námi více než rok, uvádí virolog Julian Tang v komentáři pro server The Guardian. Profesor Leicesterské univerzity dodává, že koronavirus se podobně jako my začíná přizpůsobovat, což není unikum - je známo, že viry neustále mutují, jelikož během replikace chybují.

Z premianta na chvost. Epidemiolog nastínil, jak koronavirus udeřil v Portugalsku

NÁZOR - V posledních týdnech sice přicházejí dobré zprávy o vakcínách proti nemoci koronavirus, koronavirová pandemie přesto akceleruje po celém světě, konstatuje epidemiolog Michael Head v komentáři pro server The Conversation. Expert z Southamtonské univerzity připomíná, že 34 % nových případů připadá na Evropu, přičemž jedna země - Portugalsko - je nyní zasažena velmi tvrdě.

Index PES opět roste, Blatný navštívil přetíženou nemocnici, eRoušku čekají změny

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) navštívil chebskou nemocnici, která se v posledních týdnech potýká s kritickým nedostatkem lůžek pro nové pacienty s covidem-19. Hodnota epidemického indexu PES navíc pro dnešní den stoupla ze 70 na 71 bodů. Zjednodušené reprodukční číslo se po úterním poklesu ve středu vrátilo nad 1,0.

Do Prahy dorazilo přes 30 tisíc dávek vakcíny z jiných krajů

Do Prahy dorazilo v uplynulých dvou týdnech zhruba 31.000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jiných krajů, které byly nutné k zajištění včasné druhé dávky pro lidi už jednou očkovaných. Po dnešní schůzce s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) to v prohlášení uvedli pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a radní Milena Johnová (Praha Sobě). Výměnou putovaly z metropole do krajů vakcíny firmy Moderna, tento postup se bude opakovat i s očekávanou dodávkou vakcíny AstraZeneca.

Leyenová: EU podcenila komplikace při výrobě vakcín ve velkém

Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém. Šéfka EK to řekla v rozhovoru, který poskytla pátečnímu vydání listu Süddeutsche Zeitung a dalším evropským médiím a o kterém dnes informuje agentura DPA.

Evropská agentura vyhodnocuje nové léky proti koronaviru

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vyhodnocuje data týkající se využití preparátů amerických farmaceutických firem Eli Lilly a Regeneron u některých pacientů s covidem-19. Agentura o tom informovala na svých internetových stránkách.

Část EU upřednostní očkování mladších, kvůli vakcíně AstraZeneky

Některé země Evropské unie tento týden začaly upravovat své očkovací plány poté, co jejich experti nedoporučili podávat vakcínu firmy AstraZeneca starším lidem. Země jako Francie, Belgie či Polsko se rozhodly uspíšit očkování mladších lidí či zaměstnanců klíčových profesí. Někde dříve dojde na učitele, jinde se hovoří o očkování vysokoškolských studentů.

Karanténu v lednu porušila třetina kontrolovaných. Hrozí pokuta až tři miliony

Lidé podle ministerstva zdravotnictví více porušují karanténu, která jim byla kvůli šíření nemoci covid-19 nařízena. Hygienici nebo policisté v lednu zkontrolovali 518 lidí v karanténě, přičemž třetina z nich v dodržování karantény pochybila. V několika případech věc předali orgánům činným v trestním řízení, protože měli podezření na spáchání trestného činu. Celkem hygienické stanice v lednu nařídily 245.000 karantén. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Aplikace eRouška se změní. Kvůli britské mutaci nefunguje správně

Kvůli britské mutaci koronaviru se změní nastavení mobilní aplikace eRouška. Na twitteru to dnes uvedli zástupci aplikace. O změnách jednají se společnostmi Google a Apple, jejichž protokol pomáhá vyhodnocovat kontakty s nakaženými lidmi. Takzvaná britská mutace je podle odborníků asi o 40 procent nakažlivější než původní virus. Důkazem šíření této mutace v Česku je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to, že protiepidemická opatření proti šíření covidu-19 přestala fungovat.

Německé firmy čekají, že restrikce potrvají do půlky září

Německé firmy v průměru očekávají, že pandemická omezení budou trvat zhruba do poloviny září a že jejich podnikání se do normálních kolejí vrátí na konci letošního roku. Vyplývá to z dnes zveřejněného výzkumu institutu Ifo.

Ve středu přibylo 9567 nově nakažených

Počet nových případů koronaviru v Česku stoupá. Ve středu laboratoře odhalily 9567 nakažených, což je o téměř 1100 více než před týdnem. Proti úterý je nárůst vyšší zhruba o 400. Nemocniční péči vyžadovalo ve středu 5811 pacientů s covidem-19, což bylo podle aktualizovaných dat na webu ministerstva zdravotnictví v mezitýdenním srovnání zhruba o 250 pacientů méně. Proti předchozímu dni činil pokles asi 180. Ve vážném stavu je 985 pacientů.

Rizikový kontakt nad 15 min už neplatí. Prymula promluvil o přeočkování a návratu na ministerstvo

Mutace koronaviru snižují účinnost vakcín proti nemoci covid-19. Je proto možné, že vakcíny se budou upravovat a už naočkované lidi bude nutné přeočkovat. Tvrdí to bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula s tím, že by se na úřad, který na konci října opustil, nechtěl vracet

Viroložka navrhuje kvůli mutaci izolovat celé Tyrolsko

akouská spolková země Tyrolsko by se měla na měsíc zcela izolovat od zbytku světa. Vyzvala k tomu dnes viroložka a poradkyně rakouské vlády Dorothee von Laerová, která působí na univerzitě v Innsbrucku. V Tyrolsku se šíří takzvaná jihoafrická mutace koronaviru. Podle listu Die Presse už rakouské ministerstvo zdravotnictví skutečně prověřuje možnosti, jak by bylo možné omezit pohyb.

Problémy před Australian Open. Kvůli koronaviru byl přerušen turnaj v Melbourne

Jen pár dní před očekávaným začátkem letošního ročníku Australian Open, prvního grandslamu sezóny, řeší v Austrálii veliký problém. Kvůli pozitivnímu testu na koronavirus u jednoho ze zaměstnanců jedno z karanténních hotelů, kde bydlí účastníci přípravného turnaje v Melbourne, musel být čtvrteční program právě tohoto přípravného turnaje zrušen. Zda bude turnaj pokračovat v dalších dnech, o tom se teprve rozhodne.

Šéf Senátu Vystrčil je opět v preventivní karanténě kvůli koronaviru

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) je opět v preventivní karanténě kvůli koronaviru. Důvodem je kontakt jeho blízkých spolupracovníků s osobou s nemocí covid-19. ČTK to dnes oznámila tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen. Dobrovolnou karanténu Vystrčil podstoupil už na přelomu listopadu a prosince, nákaza se u něj nepotvrdila.

Švédsko podmíní vstup do země negativním testem

Švédsko bude od soboty od cizinců přijíždějících do země požadovat negativní test na koronavirus, který nesmí být starší než 48 hodin. Oznámil to dnes premiér Stefan Löfven, informovala agentura DPA. Opatření švédská vláda zavádí hlavně kvůli novým mutacím koronaviru.

Babiš bude v pátek v Maďarsku jednat o očkování i léku

Premiér Andrej Babiš (ANO) poletí v pátek s expertním týmem na koronavirus do Maďarska. Bude jednat se svým protějškem Viktorem Orbánem, tématy budou očkování, maďarské zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik V či lék bamlanivimab, který podle úterního Babišova vyjádření Česká republika nakoupí.

Sasko a Bavorsko jsou připraveny přijmou české pacienty, stát o to ale nepožádal

Sasko s Bavorskem jsou i přes složitou epidemickou situaci připraveny přijmout české pacienty s nemocí covid-19, pokud o to Česká republika požádá. Saská a bavorská vláda a také německé nemocnice k tomu ČTK sdělily, že žádnou takovou žádost neobdržely.

Česko je nejhorší v EU a druhé nejhorší na světě v poměrném počtu nakažených

Česká republika, kde počet nakažených koronavirem od začátku epidemie překonal hranici milionu, je mezi zeměmi Evropské unie (EU) na prvním místě podle počtu nakažených na 100.000 obyvatel.