Jak vznikly mutace koronaviru a co přinesou? Virolog naznačil další vývoj

Vzorec mutací

Jakmile virus vstoupí do lidského hostitele, musí nalézt správný typ buňky, ve kterém se může replikovat, vysvětluje odborník. Konstatuje, že během tohoto procesu je vystaven imunitní reakci organismu, což jej dostává v mnoha směrech pod tlak, a právě tak vznikají mutace.

Mutace se často objevují v té části viru, která je nejvíce vystavená imunitnímu systému, jako například vnější protein, uvádí profesor. Doplňuje, že v případě viru SARS-CoV-2 jde o spike protein, který se přichytává k buňce, čímž virus získává možnost vstoupit do ní a replikovat se.

"Britská varianta s mutací na spike proteinu spolu s vymazáním několika aminokyselin se prvně objevila loni na podzim v Kentu," pokračuje Tang. Připomíná, že tato varianta je zřejmě nakažlivější, ale z klinického hlediska není závažnější, navíc se zjistilo, že nemá větší dopad na účinnost hlavní vakcíny Pfizer/BioNTech.

Krátce poté se začalo mluvit o další variantě, která vykazuje jiné mutace spike proteinu a zjevně se rychle šíří v jihoafrické populaci, poukazuje virolog. Za znepokojivé považuje to, že jihoafrická varianta výrazně eliminuje účinnost specifických protilátek zaměřených na spike protein, a to včetně těch vznikajících v těle po podání stávající generace vakcín od společností Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Novavax.   

Dále se ukázalo, že jihoafrická varianta snižuje účinnost protilátek v krevní plazmě, která se získává od lidí nakažených starším, wuchanským kmenem viru, konstatuje autor komentáře. Dodává, že podobný vzorec mutací je hlášen z Brazílie, přičemž brazilská varianta je rovněž považována za nakažlivější a dle úvodních výzkumů se dokáže částečně vyhýbat účinkům vakcín.

To, že brazilská varianta nebyla v některých zemích zachycena, podle Tanga neznamená, že se nešíří v místní populaci. Jako příklad dává profesor Velkou Británii, kde tamní vědci přiznávají, že mají kapacity na bližší zkoumání pouhých 5-10 % pozitivních vzorků.

"Navíc je znepokojivá poslední mutace E484K v britské variantě, jelikož tato specifická mutace nese zřejmě hlavní zodpovědnost za vlastnosti umožňující uniknout vakcíně," pokračuje vědec. Dodává, že tato mutace je přítomná také v brazilské a jihoafrické variantě.

Restrikce a každoroční očkování

Vzhledem k větší nakažlivosti britské a jihoafrické varianty a mutaci E484K se expert táže, jaké obavy jsou na místě. "Zřejmě nikterak velké," odpovídá si vzápětí. Vyzdvihuje, že vystavení všem uvedeným variantám viru vyvolává přirozenou reakci imunitního systému proti veškerým virovým proteinům, nikoliv pouze proti spike proteinu, na který se zaměřuje většina stávajících vakcín.

Pokud virus mutuje na spike proteinu, může to snížit účinnost očkování, ale přirozená imunitní reakce bude fungovat na všechny ostatní proteiny a jedince ochrání proti dalším variantám SARS-CoV-2, tvrdí profesor. Domnívá se, že i částečně účinná vakcína v kombinaci s přirozenou imunitní reakcí může snížit riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a nutnost hospitalizace.

To ovšem naznamená, že bychom se měli nechat ukolébat, apeluje virolog. Deklaruje, že zamezit příchodu nových variant lze pouze snížením virové replikace v populaci, jelikož viry mutují tehdy, mohou-li se replikovat, tudíž při velkém počtu nakažených lidí mají větší šanci vyvinout se v nakažlivější a vůči očkování rezistentní verze.

Z toho důvodu autor komentáře doporučuje dále nosit roušky, vyhýbat se kontaktu s lidmi a pobývat doma, aby se přenos viru zpomalil a mohl proběhnout masivní očkovací program proti nemoci covid-19.

"Příchod těchto variant je do jisté míry nevyhnutelný, především v prvních letech, kdy se nový, vynořivší se virus šíří a infikuje hostitelskou populaci," píše expert. Očekává, že po mnoha letech, kdy budeme s virem SARS-CoV-2 žít, získáme imunitní zkušenost a ochranu, tudíž veškeré klinické příznaky budou pravděpodobně slabší, podobně jako tomu je u běžných sezónní koronavirových nachlazení a částečně i u sezónní chřipky.  

Tang tedy v dohledné budoucnosti očekává každoroční očkování, podobně jako proti chřipce, a pokračující restriktivní opatření, například roušky v hromadné dopravě a ve veřejných vnitřních prostorách, jelikož nám bude nějakou dobu trvat, než se s virem sžijeme.