Část EU upřednostní očkování mladších, kvůli vakcíně AstraZeneky

Některé země Evropské unie tento týden začaly upravovat své očkovací plány poté, co jejich experti nedoporučili podávat vakcínu firmy AstraZeneca starším lidem. Země jako Francie, Belgie či Polsko se rozhodly uspíšit očkování mladších lidí či zaměstnanců klíčových profesí. Někde dříve dojde na učitele, jinde se hovoří o očkování vysokoškolských studentů.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) minulý pátek doporučila podmínečnou registraci vakcíny britsko-švédského výrobce jako třetí očkovací látky po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Svůj závěr však doplnila dovětkem, že preparát zatím nebyl testován na dostatečném množství lidí starších 55 let a není tedy zcela jisté, jak spolehlivě u nich funguje.

Německá očkovací komise již krátce předtím doporučila, aby se vakcína v zemi využívala jen pro lidi do 64 let, podobně to učinilo i Rakousko. Poté své omezení vyhlásila Itálie, která práh stanovila na 55 let, stejně jako tento týden Belgie. Francie či Švédsko nebudou vakcínou vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou očkovat lidi nad 65 let, Polsko nad 60. Další země včetně Česka zatím o žádných omezeních nemluví.

Zatímco firma tvrdí, že vakcína funguje spolehlivě pro všechny věkové kategorie, experti zmíněných států se shodují na tom, že chtějí počkat na další data, která by mohla být k dispozici v příštích týdnech či měsících.

Státy zároveň novému vývoji přizpůsobují své očkovací strategie, v nichž většinou pro první období počítaly s naočkováním nejstarších lidí, případně zdravotnického personálu.

Například Francie uspíšila očkování lidí ve věku 50 až 65 let a lékařů a zdravotníků mladších 50 let. K více než osmi milionům nejstarších lidí, kteří měli dosud výhradní právo na očkování, přibude po prvních dodávkách oxfordské vakcíny dalších 17 milionů lidí ze zmíněných dvou skupin. V sedmašedesátimilionové zemi zatím první dávkou některé z vakcín naočkovali okolo 2,8 procenta lidí.

V Polsku se zase dříve, než úřady plánovaly, dostane na učitele. Podle koordinátora očkovací kampaně Marka Dworczyka budou látku od AstraZeneky dostávat učitelé od 18 do 60 let, přičemž nejdříve budou očkováni kantoři nejmladších ročníků škol a předškolních dětí.

Změnu strategie probírá i belgická vláda. Někteří vládní politici navrhují, aby se omezení nové vakcíny využilo a začalo se s očkováním mladých lidí, které bylo původně plánováno nejdříve na léto. "Jsou více v kontaktu s dalšími lidmi. Pokud budou naočkováni, může to zpomalit šíření nemoci," uvedl šéf koaličních socialistů Paul Magnette. I další politici tvrdí, že mladí lidé sice nejsou riziková skupina, těžce na ně však doléhají společenská omezení. Ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke ve středu připustil, že by vláda měla více myslet i na situaci mladých lidí, zdali to však bude v chystané úpravě očkovací strategie, to neřekl.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) AstraZeneca

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 9 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy