Část EU upřednostní očkování mladších, kvůli vakcíně AstraZeneky

Některé země Evropské unie tento týden začaly upravovat své očkovací plány poté, co jejich experti nedoporučili podávat vakcínu firmy AstraZeneca starším lidem. Země jako Francie, Belgie či Polsko se rozhodly uspíšit očkování mladších lidí či zaměstnanců klíčových profesí. Někde dříve dojde na učitele, jinde se hovoří o očkování vysokoškolských studentů.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) minulý pátek doporučila podmínečnou registraci vakcíny britsko-švédského výrobce jako třetí očkovací látky po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Svůj závěr však doplnila dovětkem, že preparát zatím nebyl testován na dostatečném množství lidí starších 55 let a není tedy zcela jisté, jak spolehlivě u nich funguje.

Německá očkovací komise již krátce předtím doporučila, aby se vakcína v zemi využívala jen pro lidi do 64 let, podobně to učinilo i Rakousko. Poté své omezení vyhlásila Itálie, která práh stanovila na 55 let, stejně jako tento týden Belgie. Francie či Švédsko nebudou vakcínou vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou očkovat lidi nad 65 let, Polsko nad 60. Další země včetně Česka zatím o žádných omezeních nemluví.

Zatímco firma tvrdí, že vakcína funguje spolehlivě pro všechny věkové kategorie, experti zmíněných států se shodují na tom, že chtějí počkat na další data, která by mohla být k dispozici v příštích týdnech či měsících.

Státy zároveň novému vývoji přizpůsobují své očkovací strategie, v nichž většinou pro první období počítaly s naočkováním nejstarších lidí, případně zdravotnického personálu.

Například Francie uspíšila očkování lidí ve věku 50 až 65 let a lékařů a zdravotníků mladších 50 let. K více než osmi milionům nejstarších lidí, kteří měli dosud výhradní právo na očkování, přibude po prvních dodávkách oxfordské vakcíny dalších 17 milionů lidí ze zmíněných dvou skupin. V sedmašedesátimilionové zemi zatím první dávkou některé z vakcín naočkovali okolo 2,8 procenta lidí.

V Polsku se zase dříve, než úřady plánovaly, dostane na učitele. Podle koordinátora očkovací kampaně Marka Dworczyka budou látku od AstraZeneky dostávat učitelé od 18 do 60 let, přičemž nejdříve budou očkováni kantoři nejmladších ročníků škol a předškolních dětí.

Změnu strategie probírá i belgická vláda. Někteří vládní politici navrhují, aby se omezení nové vakcíny využilo a začalo se s očkováním mladých lidí, které bylo původně plánováno nejdříve na léto. "Jsou více v kontaktu s dalšími lidmi. Pokud budou naočkováni, může to zpomalit šíření nemoci," uvedl šéf koaličních socialistů Paul Magnette. I další politici tvrdí, že mladí lidé sice nejsou riziková skupina, těžce na ně však doléhají společenská omezení. Ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke ve středu připustil, že by vláda měla více myslet i na situaci mladých lidí, zdali to však bude v chystané úpravě očkovací strategie, to neřekl.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) AstraZeneca

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 24 minutami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa

Konzervativní kandidát na německého spolkového kancléře Friedrich Merz vyzval Evropu, aby se postavila čelem výzvám, které s sebou může přinést druhé funkční období nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

před 1 hodinou

včera

Marián Bušša

Co může napáchat znovuzvolení Trumpa? Politolog pro EZ prozradil, kdo z něj může těžit

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolalo širokou diskusi o tom, jakým směrem se Spojené státy budou ubírat na nejbližší čtyři roky. Při této příležitosti EuroZprávy.cz oslovily Mariána Buššu, politologa z univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne, aby nám přiblížil, jak by mohla vypadat Trumpova repríza v Bílém domě. V rozhovoru jsme se zaměřili na budoucí směřování americké zahraniční politiky vůči Číně a Izraeli, vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ale také na to, jak Trumpův návrat ovlivní populistické trendy a politické dění ve střední Evropě. 

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden po volbách v USA promluvil k národu

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve svém projevu slíbil hladké předání moci vítězi prezidentských voleb Donaldu Trumpovi, které má proběhnout 20. ledna příštího roku.

včera

včera

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

včera

Donald Trump

Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

včera

včera

včera

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Expert pro EZ vysvětlil, proč Rusku vítězství Trumpa vyhovuje

Co vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách bude znamenat pro americkou zahraniční politiku vysvětlil v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity. „V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat,“ popsal.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem Prohlédněte si galerii

Ukrajina čelí tvrdé realitě. Trump může za 24 hodin ukončit válku tak, jak se to Kyjevu líbit nebude

Ukrajina se ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“. To však může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

včera

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

včera

včera

Kamala Harrisová

Proč Kamala Harrisová neuspěla? Prohrála už před volbami, cílila na Trumpa, ne na voliče

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států, vstoupila do volební kampaně s velkými ambicemi, které se však rychle rozplynuly. Její cesta na vrchol začala, když Joe Biden po nepovedené debatě odstoupil a ona převzala vedení kampaně. Na počátku se těšila z podpory a generovala počáteční momentum, ale nakonec selhala v několika klíčových oblastech, které zmařily její šance na vítězství.

včera

Německo se zmítá v politické krizi. Vláda se rozpadá, země míří k předčasným volbám

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu oznámil, že odvolal ministra financí Christiana Lindnera, předsedu koaliční Svobodné demokratické strany (FDP). Tento krok přišel v době, kdy mezi koaličními partnery panují hluboké rozpory ohledně hospodářské politiky. Scholz uvedl, že rozhodnutí bylo nezbytné, aby se zabránilo dalšímu poškození země. Odvolání ministra následovalo po zveřejnění Lindnerova programového dokumentu, který požadoval zásadní změnu ekonomické orientace vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy