Pandemie ukázala nutnost posílit spolupráci v EU, tvrdí profesor

Špatné načasování   

Vypadalo to, že se popularita EU zotavila z traumatu brexitu, ale vypukl neobvyklý veřejný spor o dodávky vakcíny proti covidu-19,  resp. jejich nedostatek v rámci Unie, konstatuje odborník. Dodává, že Brusel proti stanovisku AstraZeneca hlasitě protestuje a hrozí právními kroky, které mají společnosti přinutit splnit objednávku na desítky milionů dávek vakcíny.

Německá vláda mezitím prosazuje, aby jednotlivé firmy musely žádat o povolení vyvážet vakcíny mimo EU, přičemž tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn žádá transparentnost ohledně exportu v Unii vyráběných vakcín, což je zjevně odvetná akce, která má zajistit více dávek pro unijní země, soudí profesor. Tento konflikt podle něj ukazuje, kolik je v politické sázce na všech stranách.

"Evropská komise se obává, že neschopnost efektivně koordinovat snahy o vakcinaci může opět oslabit veřejnou podporu EU," píše politolog. Konstatuje, že roky sporů ohledně brexitu posloužily jako výstraha možným dalším adeptům o vystoupení z Unie, ale nyní někteří viní evropské instituce z možného nedostatku vakcín, tudíž by se ke zdravotní a ekonomické krizi mohla přidat krize politická.

Za důvod, proč zní hlasitá kritika chování společnosti AstraZeneca právě z Německa, považuje Kaiser to, že Spahnova strana CDU čelí domácímu tlaku kvůli průtahům zahájení očkování a v září zemi čekají klíčové volby.  

Ve skutečnosti je mimořádné, že tak ústřední roli ve zdravotnickém projektu zaujala Evropská komise, upozorňuje profesor. Vysvětluje, že zdravotnictví spadá primárně do kompetence členských zemí a EU má ve srovnání s nimi pouze podpůrné pravomoci, tudíž je nečekané, že očkování řídí právě Komise, exekutivní odnož EU.

Více, nikoliv méně spolupráce

Evropská komise se rozhodla převzít otěže ve chvíli, kdy členské státy na začátku koronavirové krize v březnu 2020 ignorovaly Brusel a unijní legislativu, vyzdvihuje autor komentáře. Připomíná, že docházelo k uzavírání schengenských hranic s cílem zamezit šíření nemoci, což vedlo k rozdělení rodin a překážkám dojíždění za prací, navíc se začínaly řešit národní očkovací strategie.

Pod vedením Ursuly von der Leyenové Evropská komise vystoupila, aby ukončila chaos a alespoň v principu zachovala vnitřní trh a volný pohyb, deklaruje expert. Dodává, že Komise také nastínila strategii pro společný nákup vakcín.

"Ačkoliv podmínky kontraktu jsou důvěrné, je pravděpodobné, že EU platí za vakcíny méně než Spojené království. Každopádně je jasné, že členské státy platí dohromady méně, než by platily jednotlivě," pokračuje politolog. Unii se podle něj podařilo také přimět bohatší země k souhlasu s férovou distribucí dostupných vakcín napříč členskými státy, což má posílit pocit vzájemné solidarity.

V tomto světle EU reagovala překvapivě rychle na politickou výzvu, navzdory omezeným pravomocem, zdůrazňuje Kaiser. Aktuální politické třenice podle něj vznikají kvůli silné potřebě úzce spolupracovat během pandemie a pokračující neochotě některých zemí předávat více pravomocí do Bruselu.

Pokud bude očkovací úsilí v EU nadále zaostávat, kritika euroskeptické levice i pravice může mířit právě na Evropskou komisi, soudí politolog. Doplňuje však, že koronavirová krize ve skutečnosti jednoznačně ukázala, že při řešení mezinárodních politických výzev, jakou je pandemie, je potřeba více, nikoliv méně spolupráce napříč hranicemi.