Česko má zájem o nákup léku proti nemoci covid-19 od americké firmy Regeneron. Na dotaz ČTK to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jde o lék na bázi monoklonálních protilátek, který jako první v Evropské unii hodlá nasadit Německo. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kláry Brunclíkové jde o neregistrovaný lék, který je nadějný, zatím ale nemá definitivně potvrzenou účinnost při léčbě covidu.
"Hledáme kontakt na výrobce. Máme o to zájem, budeme se snažit to nakoupit," řekl ČTK Babiš.
Podle mluvčí SÚKL může neregistrovaný lék pro použití za pandemie povolit ministerstvo zdravotnictví, jako to dříve udělalo například s experimentálním lékem Remdesivir. "Je nutno si ale uvědomit, že se sice jedná o nadějné léky, prozatím ale nemají definitivně potvrzenou účinnost při léčbě covidu-19," uvedla Brunclíková.
Registraci nemůže léku vydat každý stát sám, stejně jako u vakcín proti covidu-19 by musela registraci udělit Evropská komise na základě stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Experimentální léčbu přípravkem od firmy Regeneron loni na podzim podstoupil i tehdejší americký prezident Donald Trump. Německo nakoupilo podle nedávného vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna 200.000 dávek tohoto druhu léku za 400 milionů eur (v přepočtu téměř 10,5 miliardy korun). Hodlá je nasadit na univerzitních klinikách. Nové léky mají podle Spahna pomoci u rizikových pacientů v rané fázi nemoci předejít jejímu těžkému průběhu.
Monoklonální protilátky se vyrábějí v laboratoři a mají virus zneškodnit tím, že ho napadnou na pevně definovaném cíli. Podle německého ministerstva zdravotnictví studie ukazují, že by podávání těchto léků mohlo pomáhat při omezování množství viru v těle, což by mělo pozitivní vliv na průběh nemoci. Německé ministerstvo zdravotnictví zajistilo podle německého nedělníku Bild am Sonntag léky od dvou amerických firem. Jde o přípravky Casirivimab/Imdevimab od firmy Regeneron a o protilátku Bamlanivimab, kterou vyvinula farmaceutická společnost Eli Lilly.
Související
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 1 hodinou
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 2 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
včera
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
včera
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
včera
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
včera
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Zdroj: Libor Novák