Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak hýbá Hniličkova kauza se sportovním hnutím? Sportovci spíše rezignaci nežádají

Německá vláda varuje před "temným mrakem" mutací

Lidé v Německu se musí podle německé vlády připravit na rychlé rozšíření vysoce nakažlivých mutací koronaviru. Mluvčí kabinetu Steffen Seibert dnes situaci přirovnal k "temnému mraku". Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) bylo v zemi dosud zachyceno 70 výskytů mutací, které byly poprvé odhaleny v Británii a v Jihoafrické republice.

Plaga věří, že kloktací testy pro studenty se v řádu týdnů objeví

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) doufá, že možnost kloktacích testů na koronavirus se pro studenty v příštích týdnech objeví. Návrat do škol jimi ale není podmíněný, závisí na ministerstvu zdravotnictví. Ministr Plaga to ráno řekl Radiožurnálu. Kloktací testy by ministr preferoval u žáků devátých ročníků a maturantů, kteří mají prioritu v návratu do škol. Plaga by uvítal, aby testy byly placené ze zdravotního pojištění.

Lidí s covidem ve středočeských nemocnicích zatím výrazně neubývá

V oslovených středočeských nemocnicích, například v Kladně, zatím výrazně neubývá ani hospitalizovaných s covidem, ani zdravotníků v pracovní neschopnosti. Tento týden pokračuje očkování zaměstnanců nemocnic proti covidu aplikací druhých dávek, zjistila ČTK.

FN Brno našla za týden 100 případů britské mutace koronaviru

Fakultní nemocnice Brno zaznamenala za týden zhruba 100 případů s podezřením na britskou mutaci koronaviru. Od 25. prosince tak eviduje 183 případů, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Vzorky ještě nemocnice ověřuje. Podle Plaché nemusel být nikdo hospitalizovaný. Britská mutace je nakažlivější než nyní rozšířená varianta, neměla by být ale nebezpečnější.

Pacienti s únavou nebo dušností po covidu by měli vyhledat lékaře

Pacienti, kteří se i měsíce po prodělání covidu-19 potýkají s únavou nebo dušností, by měli vyhledat plicního lékaře. Na prohlídku by také měli směřovat všichni pacienti, kteří se léčili s covidem v nemocnici. Pro další péči o pacienty, kteří mají po nákaze covidem-19 dlouhodobé následky, vzniká registr. Fungovat začne nejpozději v únoru po schválení potřebné vyhlášky ministerstva zdravotnictví, informovala dnes Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně v tiskové zprávě.

Slovenské nemocnice hlásí rekordní počet pacientů s koronavirem

Nemocnice na Slovensku hlásily na o víkendu rekordních více než 3200 hospitalizovaných s koronavirem. Vyplývá to z dnešních informací národního centra zdravotnických informací. V nemocnicích se tak zatím neprojevil nedávný pokles počtu nově potvrzených případů infekce koronavirem. I na počtu pacientů s koronavirem v nemocnicích závisí podle schváleného harmonogramu uvolňování karanténních omezení.

Na Ukrajině končí přísná uzávěra, otevírají se školy i restaurace

Na Ukrajině se ode dneška opět mohou otevřít restaurace, tělocvičny a školy pro prezenční výuku žáků. Končí tak přísná karanténní uzávěra, kterou vláda zavedla od 8. ledna ve snaze zastavit prudký nárůst případů koronavirové nákazy. Platná zůstávají některá mírnější opatření, uvedla dnes agentura Reuters. Počet nových infekcí se v zemi v posledních dvou týdnech snížil.

Prymula se podílel na soukromém projektu testování

Poradce premiéra, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula se koncem roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů, napsal dnes server Seznam Zprávy. Na kreativní a marketingové části projektu se podílel galerista Jan Třeštík, jeden z účastníků říjnového setkání v uzavřené restauraci na Vyšehradě, po němž musel Prymula rezignovat na ministerskou funkci. Myšlenka masivního testování ale nezískala podle Prymuly podporu premiéra Andreje Babiše (ANO), a proto se nerealizovala.

V Kalifornii se lepší kapacita nemocnic, zruší se přísná uzávěra

Americký stát Kalifornie dnes zruší nařízení, aby lidé zůstávali doma, a umožní okresům začít uvolňovat režim zavedený kvůli velkému počtu nákaz koronavirem. Rozhodl o tom úřad guvernéra Gavina Newsoma na základě zvyšování nemocniční kapacity jednotek intenzivní péče.

Roušky odhozené v přírodě mohou být nebezpečné pro zvířata, varují ochránci

Jednorázové roušky pomáhají zachraňovat životy lidí, když je chrání před koronavirem. Mohou být ale i smrtelně nebezpečné pro některá zvířata. Podle expertů se vyskytly případy živočichů udušených rouškami či ptáků zamotaných několik dní v gumičkách roušek, takže bez pomoci lidí by uhynuli. Nevládní organizace Oceans Asia, která sídlí v Hongkongu, vyzvala vlády všech zemí, aby trestaly odhazování roušek v přírodě a podpořily roušky látkové.

Francie bude potřebovat další lockdown, myslí si expert

Francie zřejmě bude muset vyhlásit už třetí plošnou uzávěru kvůli šíření nových a nakažlivějších mutací koronaviru. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil hlavní zdravotnický poradce francouzské vlády Jean-François Delfraissy. Francie má za uplynulý den největší nárůst počtu lidí hospitalizovaných i lidí na jednotkách intenzivní péče od poloviny listopadu.

Reprodukční číslo dál roste, premiér Babiš podstoupil očkování

Rizikové skóre protiepidemického systému PES je navzdory pokračujícímu růstu reprodukčního čísla druhý den na 69 bodech. Česko, kde v sobotu přibylo přes 4000 nakažených, je od dnešního dne pro Německo oficiálně vysoce rizikovou oblastí kvůli vysokým počtům infikovaných. Vyplývají z toho komplikace pro pendlery i běžné cestující.

Německo je první zemí EU, která nasadí protilátkové léky proti koronaviru

Německo jako první země v Evropské unii nasadí k léčbě koronavirové infekce léky na bázi monoklonálních protilátek. Experimentální léčbu přípravkem tohoto typu od firmy Regeneron loni na podzim podstoupil i tehdejší americký prezident Donald Trump. Německo nakoupilo 200.000 dávek tohoto druhu léku za 400 milionů eur (téměř 10,5 miliardy Kč), řekl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn nedělníku Bild am Sonntag.

Česko by se do 4. stupně PES mohlo dostat v polovině února, míní Blatný

Česko by se z nejvyššího pátého do nižšího čtvrtého protiepidemického stupně s mírnějšími omezeními mohlo přesunout nejdřív v polovině února. Do té doby by počet pacientů v nemocnicích mohl klesnout pod 3000. Až poté by se mohli vrátit do tříd také zbývající žáci prvního stupně základních škol.

Velká Británie eviduje desítky případů mutace koronaviru z Jižní Afriky

Británie zaznamenala 77 případů jihoafrické mutace koronaviru, řekl dnes ministr zdravotnictví Matt Hancock. Všichni nakažení přicestovali z Jihoafrické republiky nebo se setkali s osobami, které v této zemi pobývaly. Podle ministra tedy nejde o komunitní přenos.

Nakažených bylo opět méně, hospitalizovaných je v lednu poprvé méně než 6000

Laboratoře v Česku v sobotu odhalily 4222 případů koronaviru, zhruba o 1000 méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných s nákazou poprvé od začátku ledna klesl pod 6000. V nemocnicích je s touto diagnózou 5741 pacientů, 1046 z nich ve vážném stavu.

Nemocnice šetří vakcínu na druhou dávku, Blatný je proti

Některé nemocnice si schovávají vakcíny do zásoby. Chtějí mít jistotu, že jich budou mít dostatek na druhou dávku. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Jako příklad uvedl Fakultní nemocnici Brno, Vojenskou nemocnici Brno či ústeckou, teplickou a děčínskou nemocnici, které spadají pod Krajskou zdravotní.

Premiér Babiš dostal druhou dávku vakcíny proti koronaviru

Premiér Andrej Babiš (ANO) dostal dnes ráno druhou dávku vakcíny proti koronaviru. Přeočkovat se nechal po čtyřech týdnech v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Zdravotníci mu očkovací látku podali ještě před otevřením očkovacího místa.

Index PES navzdory dalšímu růstu reprodukčního čísla zůstal na 69 bodech

Index protiepidemického rizika PES zůstává na 69 bodech a 11 dní se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Celý tento týden ale mírně roste reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí koronavirem jeden pozitivně testovaný. Proti sobotě se zvýšilo o setinu na 0,88.