Za první měsíc očkování v Česku dostalo vakcínu necelých 200 tisíc lidí

Do pondělí 25. ledna bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví vyočkováno 207.043 dávek vakcíny, kromě té od Pfizer a BioNTech se již používá také očkovací látka společnosti Moderna. Většina lidí přitom dostala jen první ze dvou nutných dávek (druhou 13.802). ČR se s 1,94 procenta naočkované populace drží kolem průměru v EU (ten činí za celou unii necelá dvě procenta). Vůbec nejrychleji očkuje Izrael, kde vakcínu dostalo přes 40 procent lidí (a asi pět procent i druhou dávku).

V první dodávce přišlo do ČR - obdobně jako do ostatních zemí EU - necelých 10.000 dávek vakcíny, poté vakcín přibývalo, dosud jich dorazilo přes čtvrt milionu. Původně očekávané dodávky pro následující týdny ale budou nižší než se čekalo, firmy Pfizer a BioNTech totiž oznámily, že kvůli přípravám na zvýšení kapacity výrobní linky budou muset dočasně omezit objem vakcín pro Evropu. Podle premiéra Andreje Babiše by se stav dodávek mohl zlepšit během února.

Podle nedělního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se i kvůli zpoždění dodávek protáhne očkování nejrizikovější skupiny, tedy lidí nad 80 let a zdravotníků. Původně mělo skončit v únoru, potrvá ale nejspíš do konce března. Celkem jde podle pokynů k očkování o 838.000 lidí. Podle údajů z konce minulého týdne se například očkovalo 37 procent všech zdravotníků (tvoří 57 procent všech očkovaných, 18 procent připadá na sociální služby a 13 procent na seniory).

V polovině ledna začal fungovat registrační systém na očkování proti koronaviru pro lidi nad 80 let, kteří nejsou klienty domovů pro seniory, spuštění provázel velký zájem, ale i technické problémy. Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali očkovací termín a později jim byl zrušen. Babiš přitom kritiku za nepřipravenost odmítl. "Systém nezkolaboval, jak někteří tvrdili, ale byl přetížen," řekl večer v den jeho spuštění.

V současné době se očkuje především v nemocnicích, klienti domovů pro seniory dostávají vakcínu také přímo v nich, někde se zapojili i praktičtí lékaři. Ve většině krajů včetně Prahy se pro hlavní fázi, kdy bude v závislosti na dodávkách vakcín možné očkovat desítky tisíc lidí denně, chystají velká očkovací centra. První již vznikla v záložní nemocnici na brněnském výstavišti nebo na Výstavišti v Českých Budějovicích, další mají fungovat v hale O2 universum v Praze či na stadionech.

Nejvíce očkovaných vykazuje Praha, podle údajů ministerstva zdravotnictví to bylo do 25. ledna 56.466 lidí, následují Jihomoravský (28.389), Moravskoslezský (22.432) a Jihočeský kraj (14.421). Pátý a šestý jsou Středočeský (14.270) a Olomoucký kraj (13.183). Ve zbylých osmi krajích (Plzeňském, Královéhradeckém, Zlínském, Ústeckém, Vysočině, Libereckém, Karlovarském a Pardubickém) bylo dohromady očkováno 57.882 lidí, tedy jen o málo víc než v samotné Praze.

Kromě premiéra Babiše se na samém počátku v rámci propagace vakcíny nechal očkovat také ministr Blatný (oba dostali o uplynulém víkendu už i druhou dávku), ve středu 20. ledna dostal během lékařské prohlídky první dávku i prezident Miloš Zeman. Některé případy očkovaných, kteří nepatří mezi zaměstnance kritické zdravotní infrastruktury, ovšem vzbudily nevoli. Například vakcinace šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka, který ale odmítl výzvy k odstoupení.

Přednostní očkování už personální důsledky mělo, minulý týden ministr Blatný odvolal svou politickou náměstkyni Alenu Šteflovou, která se nechala i s manželem přednostně očkovat ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Už před ní 14. ledna odstoupil ředitel ústavu Pavel Březovský poté, co se objevily informace o tom, že se v SZÚ očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní. V regionech vyvolalo kritiku očkování královéhradeckého krajského radního pro zdravotnictví Zdeňka Finka (HDK) a jeho manželky.