Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo oznámilo 12.257 nových infekcí, 349 úmrtí

Německo zpřísní kontroly cestujících Čechů

Česká republika se dnes pro Německo oficiálně stává vysoce rizikovou oblastí kvůli vysokým počtům nakažených covidem-19. Vyplývají z toho komplikace nejen pro pendlery, kteří se budou muset častěji nechat testovat, ale i pro běžné cestující, kteří musí počítat se zpřísněním kontrol například i na německých letištích. Francie od dneška požaduje po mnoha lidech přijíždějících do země nově negativní PCR test na koronavirus.

V Česku dnes otevřelo několik restaurací. Na Olomoucku zasahovala policie

Několik restaurací v Česku dnes otevřelo na protest proti vládním nařízením. Stoupenci iniciativy Chcípl PES ve svých podnicích nabízeli k podpisu petiční archy. Většinou dorazilo maximálně několik desítek lidí, menší zájem někde ovlivnilo i špatné počasí. Mnoho otevřených podniků kontrolovala policie, dvě restaurace na Svatém Kopečku u Olomouce odpoledne nařídila uzavřít.

Index PES klesl, přibylo přes 8 tisíc nakažených. Dodávka vakcín se sníží

Index protiepidemického rizika PES klesl o čtyři body na 69 bodů. Může za to méně nakažených mezi seniory. Opatření proti šíření koronaviru v Česku ale i nadále odpovídají nejvyššímu pátému stupni. Boj se zákeřnou infekcí pokračuje také ve světě.

Wu-chan rok po uzávěře. Život v epicentru pandemie se vrátil k normálu

Čínský Wu-chan si dnes připomíná rok od chvíle, kdy úřady jedenáctimilionové město uzavřely kvůli šíření nového typu koronaviru. Uzávěra nakonec trvala dlouhých 76 dní. Od té doby se život ve Wu-chanu vrátil prakticky k normálu. Zatímco převážná část světa se stále potýká s pandemií, nejlidnatější země Čína dnes ohlásila pouhých 107 nových případů nákazy a žádná nová úmrtí.

V pátek přibylo 8423 nakažených, pokles je dál patrný

V pátek přibylo v Česku 8423 potvrzených případů koronaviru, více než předchozí dva dny. Ve srovnání s minulým pátkem je to ale pokles o 860 případů. V nemocnicích bylo v pátek koronavirem 6149 pacientů, podle revidovaných údajů ministerstva zdravotnictví je to pokles proti čtvrtku.

Index PES klesl o čtyři body, ubylo nakažených mezi seniory

Index protiepidemického rizika PES klesl o čtyři body na 69 bodů. Důvodem je zlepšení čtrnáctidenního průměru nakažených koronavirem mezi seniory. Opět ale mírně vzrostlo reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný.

Reprodukční číslo se zhoršuje, počet mrtvých v Německu je enormní

Index protiepidemického rizika PES je dále na 73 bodech a více než týden se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Popáté v řadě se ale zhoršilo reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný.

Australian Open letos bez Andyho Murrayho. Turnaj kvůli povinné karanténě nestihne

Letošní ročník Australian Open se bude muset obejít bez britského tenisty Andyho Murrayho. Ten odřekl svoji účast z prvního letošního grandslamu poté, co kvůli svému nedávnému pozitivnímu testu na koronavirus a po případném pozdějším příletu do Austrálie povinné karanténě nestihne začátek turnaje v Melbourne.

Česko dostane v příštích týdnech méně vakcíny

Česko dostane v příštích třech týdnech od firmy Pfizer/BioNTech méně vakcíny. Původně plánovaný počet dávek očkovací látky by se měl dorovnat do poloviny února, pak by se měl zvýšit. Po jednání se zástupci firmy to dnes novinářům řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Plat vakcíny a lahviček by podle něj mělo přijít asi o pětinu méně. Při používání šesti dávek místo původních pěti by se ale měl zachovat plánovaný počet naočkovaných.

Německo zařadilo Česko na seznam vysoce rizikových zemí

Německo zařadilo Českou republiku na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí a zpřísněná opatření pro cesty z Česka do Německa vstoupí v platnost o půlnoci ze soboty na neděli. Dnes to oznámil Institut Roberta Kocha (RKI), který seznam spravuje. Zpřísnění hodnocení Česka zkomplikuje dojíždění především pendlerům. Zatímco Sasko přistoupí ke kompromisu v podobě dvou povinných testů na koronavirus pro přeshraniční pracovníky týdně, Bavorsko bude zřejmě vyžadovat rozbory každých 48 hodin.

Britská mutace koronaviru je asi smrtelnější

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem variantám covidu.

Slovensko možná začne uvolňovat restrikce

Slovensko po předchozím nárůstu nyní zaznamenalo pokles počtu potvrzených nových případů infekce koronavirem, země patrně bude moci postupně přistoupit k uvolnění restrikcí. Od února by částečně mohly znovu fungovat školy. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Na Slovensku v současnosti pokračuje celostátní testování obyvatel na koronavirus, o víkendu s odběry vzorků pomohou slovenským zdravotníkům na dvě stovky jejich kolegů z Polska.

Lékárny řetězce Walmart v USA rozšíří očkování

Americký řetězec Walmart, který kromě obchodů s běžným zbožím provozuje také lékárny, rozšíří očkování proti covidu-19 do sedmi dalších amerických států. Oznámil to dnes jeho mluvčí. Administrativa prezidenta Joea Bidena chce očkování urychlit a Biden slíbil, že v prvních 100 dnech jeho mandátu bude naočkováno 100 milionů Američanů.

Dušek: Dosažení 3000 hospitalizací bude trvat ještě tři týdny

Pokles počtu hospitalizací lidí s covidem-19 na 3000 bude trvat ještě nejméně tři týdny. Nových případů postupně ubývá, ale stále dochází ke komunitnímu šíření nákazy. V posledních dnech stagnuje podíl pozitivních testů z těch, kde pacienta na vyšetření poslal lékař nebo hygiena. České televizi a ČTK to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Naočkovaných už je 37 procent zdravotníků, většina má o vakcínu zájem

Naočkovaných proti covidu-19 je v Česku nyní 37 procent zdravotníků. Tvoří 57 procent všech očkovaných, 18 procent jsou klienti a obyvatelé lůžkových zařízení sociálních služeb a 13 procent senioři. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes novinářům řekl, že proočkováno je 1,7 procenta populace, což je podle něj srovnatelné s Německem.

Polsko začalo očkovat. Hlásí se i Češi, termíny docházejí

Někteří Češi z pohraničí, kteří mají kromě českého i polské občanství, začali využívat možnosti nechat se očkovat proti covidu-19 v Polsku. Sousední země začala ode dneška nabízet možnost registrace na očkování lidem nad 70 let, zatímco v tuzemsku se mohou k vakcinaci registrovat až senioři nad 80 let. Svou pětasedmdesátiletou matku v Polsku k očkování zaregistroval třeba Miroslav Štěrba z Českého Těšína, zjistila ČTK.

Jak motivovat lidi k testům? Anglie zvažuje za pozitivní výsledek 13 tisíc korun

Všichni pozitivně testovaní by v Anglii mohli dostávat 500 liber (asi 13.000 korun). Dávka by měla předejít situacím, kdy se lidé s nízkými příjmy vědomě nenechají testovat, neboť si případnou izolaci nemohou finančně dovolit. O zvažovaném plánu britské vlády dnes informovala agentura Reuters.

Počet úmrtí v EU se během druhé vlny zvýšil. V říjnu bylo nejhorší Česko

Počet úmrtí během podzimních měsíců, kdy státy Evropské unie zasáhla druhá vlna epidemie covidu-19, byl výrazně vyšší, než kolik činní střednědobý průměr. Jedny z nejvyšších procentních růstů v EU vykázala v říjnu a listopadu Česká republika. Od března do konce října bylo v EU zaznamenáno téměř 300.000 úmrtí více, než je průměr z předchozích let, uvedl tento týden unijní statistický úřad Eurostat.

USA hlásí na 4000 nových obětí koronaviru

Dalších asi 4000 úmrtí způsobených covidem-19 zaznamenaly ve čtvrtek Spojené státy, kde celková bilance epidemie přesáhla 410.000 mrtvých. Ukazují to statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT). Zatímco počty hlášených obětí zůstávají blízko rekordních hodnot, růst bilance nakažených nadále zpomaluje a statistika hospitalizovaných už asi dva týdny klesá. Obavy mezitím vyvolává šíření nových variant koronaviru SARS-CoV-2.