Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak motivovat lidi k testům? Anglie zvažuje za pozitivní výsledek 13 tisíc korun

Počet úmrtí v EU se během druhé vlny zvýšil. V říjnu bylo nejhorší Česko

Počet úmrtí během podzimních měsíců, kdy státy Evropské unie zasáhla druhá vlna epidemie covidu-19, byl výrazně vyšší, než kolik činní střednědobý průměr. Jedny z nejvyšších procentních růstů v EU vykázala v říjnu a listopadu Česká republika. Od března do konce října bylo v EU zaznamenáno téměř 300.000 úmrtí více, než je průměr z předchozích let, uvedl tento týden unijní statistický úřad Eurostat.

USA hlásí na 4000 nových obětí koronaviru

Dalších asi 4000 úmrtí způsobených covidem-19 zaznamenaly ve čtvrtek Spojené státy, kde celková bilance epidemie přesáhla 410.000 mrtvých. Ukazují to statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT). Zatímco počty hlášených obětí zůstávají blízko rekordních hodnot, růst bilance nakažených nadále zpomaluje a statistika hospitalizovaných už asi dva týdny klesá. Obavy mezitím vyvolává šíření nových variant koronaviru SARS-CoV-2.

MU volá po zrychlení očkování, jinak má obavy o podzimní semestr

Pokud se nezrychlí očkovací proces, bude to mít neblahý vliv na celý systém vzdělávání ve všech jeho stupních, domnívá se rektor Masarykovy univerzity (MU) Martin Bareš. Obává se, že při současném přístupu části veřejnosti k epidemii koronaviru a při málo ambiciózním plánu očkování nebude ani letošní podzimní semestr vysokých škol ještě zdaleka plnohodnotný a prezenční.

Za čtvrtek přes 7 tisíc nakažených. Celkem zemřelo 15 tisíc koronavirových pacientů, tisíc týdně

Počet zemřelých s covidem-19 od březnového začátku epidemie choroby v Česku přesáhl 15.000. Dosažení posledního tisíce úmrtí trvalo sedm dní. Nárůsty nově nakažených ale v poslední době v mezitýdenním srovnání klesají. Ve čtvrtek odhalily laboratoře 7435 nových případů, což je zhruba o 650 méně než o týden dříve. Hospitalizovaných ubylo o 250 na 6131.

Německo eviduje již přes 50.000 zemřelých s koronavirem

V Německu zemřelo od začátku pandemie již 50.642 lidí v souvislosti s koronavirem. Za poslední den jich přibylo 859, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI), podle nějž se ve čtvrtek objevilo také 17,862 nově potvrzených nálezů na SARS-CoV-2. Minulý pátek Německo ohlásilo 1113 zemřelých a 22,368 nově infikovaných, uvedla agentura DPA.

Návrat dětí do škol? Američtí akademici naznačili, kde leží bezpečná hranice

NÁZOR - Zjistili jsme, že školy mohou otevřít pro prezenční výuku, aniž by v lokalitě zesílilo šíření nemoci covid-19, pokud jsou počty nakažených relativně nízké. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí profesor ekonomie Scott Iberman a profesorka ekonomie Katharine Strunková z Michiganské státní univerzity a datový analytik Dan Goldhaber z Washingtonské univerzity. Deklarují, že nákaza se naopak rozšíří, je-li v oblasti více než 21 případů na 100 tisíc obyvatel.

Koronavirus má v USA víc obětí než druhá světová. Reprodukční číslo v Česku roste

Index protiepidemického rizika PES zůstává druhý den na 73 bodech. Více než týden se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Proti středě se o setinu zvýšilo reprodukční číslo, které udává kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Má hodnotu 0,83. Ostatní tři sledovaná kritéria již několik dní klesají.

Biden představil celostátní strategii boje proti koronaviru

Nový prezident USA Joe Biden dnes podepsal sérii exekutivních příkazů týkajících se boje s koronavirem a představil strategii své vlády proti pandemii, která si již v zemi vyžádala přes 408.000 úmrtí. Jedním z příkazů nařídil mezinárodním cestujícím přijíždějícím do Spojených států povinnost prokázat se před odletem negativním testem a po příletu se uchýlit do karantény. Přijal rovněž opatření zaměřená na posílení testovacích a očkovacích kapacit v USA či ke zmírnění dopadů pandemie na etnické menšiny.

Nizozemsko zavádí platit zákaz nočního vycházení

V Nizozemsku bude od soboty platit zákaz nočního vycházení. Bude první od konce druhé světové války, informoval dnes zpravodajský web NOS. Vycházet nebudou smět lidé kvůli koronaviru od 21:00 do 04:30. Podle vlády premiéra Marka Rutteho je opatření nutné především kvůli šíření nových mutací viru SARS-CoV-2.

ECDC varuje, že bude nutné kvůli mutacím zpřísnit opatření

Členské země Evropské unie by se měly připravit na to, že v příštích týdnech bude třeba kvůli novým mutacím koronaviru ještě zpřísnit protikoronavirová opatření. Vyzvalo k tomu dnes Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Vysoké riziko nyní podle něj představují mutace původně odhalené v Británii, Jihoafrické republice a Brazílii.

Plošná opatření stojí podle vědců milion korun na nakaženého denně

Plošná opatření stojí Česko podle vědců z iniciativy Sníh asi jeden až dva miliony korun na jednoho nakaženého každý den. Testování a trasování stojí řádově tisíce až statisíce, prostor je proto podle nich i pro finanční kompenzace za karanténu. Uvedli to v doporučeních na webu iniciativy. Opatření je podle nich třeba upravovat i kvůli nové nakažlivější mutaci koronaviru, která byla odhalena poprvé ve Velké Británii. Podle pesimistických odhadů převáží kolem poloviny února, podle optimistických v březnu.

Některé kraje nám v očkování brání, lidé nám ale důvěřují. Chybí vakcína i materiál, říkají praktičtí lékaři

Praktičtí lékaři si stýskají, že ve svých ordinacích nemají k dispozici vakcinaci proti koronaviru, aby se mohli zapojit do očkování. „Bohužel mnohým chybí i materiál jako jsou injekční jehly a stříkačky. Ne každý má možnost si je objednat ze zahraničí a zásoby se tenčí. Máme od ministerstva zdravotnictví příslib, že s dodáním vakcíny přijde i potřebný materiál. Dalším problémem je, že některé kraje s námi nespolupracují a nepřejí si, abychom byli součástí očkování. Brání se naší přítomnosti,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Od pátku se mění systém rezervací pro seniory

Od pátku se změní systém rezervací termínů pro očkování seniorů starších 80 let na očkování proti covidu-19. Nově registrovaní dostanou SMS s upozorněním až v době, kdy bude na jimi vybraném očkovacím místě volný termín. Jejich pořadí už nebude určovat čas přihlášení, dříve termín dostanou starší. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Od 26. ledna bude systém spuštěný i pro zdravotníky. Původně měli mít přístup už v pátek nebo tento týden, ale bylo třeba připojit k systému jejich registr, aby bylo možné ověřit, že přihlášený je zdravotník.

Maďarsko předběžně schválilo vakcínu AstraZeneca, ale i Sputnik V

Maďarské úřady předběžně schválily očkovací látku od firmy AstraZeneca a také ruskou vakcínu Sputnik V proti nemoci covid-19, způsobované koronavirem. Uvedl to dnes podle agentury Reuters Gergely Gulyás, vedoucí kabinetu premiéra Viktora Orbána. Sdělil také, že šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó odcestoval do Moskvy, kde má ještě dnes o vakcíně jednat.

V Portugalsku se zpřísní restrikce, zemí se šíří britská mutace

Portugalská vláda chystá další zpřísnění protiepidemických opatření. Nově by se měly uzavřít školy, informovala dnes agentura Reuters. Podle tamního ministerstva zdravotnictví se v zemi šíří britská mutace koronaviru. Dnes desetimilionové Portugalsko zaznamenalo nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s koronavirem od začátku epidemie.

Ministr obrany Metnar má koronavirus

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) má koronavirus. Onemocnění potvrdil test. Ministr to uvedl na twitteru. Dodal, že má kašel a cítí se unavený, chce ale i nadále pracovat na důležité agendě z domova.

Loni do půlky prosince zemřelo o 14 procent více lidí než obvykle

Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let.

Šéf RKI: Karanténa je jediné opatření, než bude populace očkovaná

Karanténa je jediným opatřením, které proti šíření koronaviru máme, než bude naočkována dostatečná část populace. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl šéf německého Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler, jehož úřad je v zemi klíčový pro prevenci a potírání nemocí. Podle Wielera je nyní nutné co nejvíce znemožnit přenos infekce, aby se zabránilo rozšíření mutací koronaviru, které jsou považovány ze nebezpečné.

Ve středu přibylo přes 8 tisíc nově nakažených, opět méně než před týdnem

Ve středu přibylo v Česku 8162 potvrzených případů koronaviru, téměř o 3000 méně než před týdnem. Podíl pozitivních testů proti úterý mírně klesl na téměř 30 procent. Počet hospitalizovaných klesl na 6378. Do statistik přibylo dalších 153 úmrtí, s nákazou covid-19 dosud v zemi zemřelo 14.973 lidí.