Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirem se v ČR nakazilo přes 900 tisíc lidí. Reprodukční číslo opět roste

Biden v prvním projevu volal po jednotě, předchůdce Trumpa nezmínil

Američané se musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti výzvám, kterým čelí, včetně pandemie či rasismu a vnitřního terorismu. V prvním projevu ve funkci prezidenta USA to dnes řekl Joe Biden. Dnešek označil za den triumfu demokracie. Nový šéf Bílého domu prohlásil, že chce být prezidentem všech Američanů a bojovat i za ty, kteří jej nevolili.

SÚKL: Očkování starších lidí by měl posoudit jejich lékař

Před očkováním lidí starších 85 let proti nemoci covid-19 by měl jejich celkový zdravotní stav nejprve zhodnotit lékař. V klinických studiích, které se zabývaly účinností nyní používaných vakcín, bylo totiž jen velmi málo lidí ve věku nad 85 let. Na svém webu o tom informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější mutaci viru

Vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti nakažlivější variantě koronaviru, která byla prvně zaznamenána v Anglii. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnes zveřejněné studie na základě dalšího laboratorního testování.

Česko bude podle Babiše přednostně trasovat britskou mutaci covidu

Česko by se mělo při trasování případů covidu-19 soustředit přednostně na takzvanou britskou mutaci koronaviru. ČTK to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Země podle něj bude ale nadále trasovat všechny případy nákazy novým koronavirem. Státní zdravotní ústav (SZÚ) v úterý uvedl, že britská mutace koronaviru se potvrdila na vzorcích, které pocházely z Prahy, Středočeského a Královéhradeckého kraje.

Peking zesílil opatření, počet nakažených roste

Čínské hlavní město dnes oznámilo, že prověří všechny jednotlivce, kteří přijeli do Pekingu ze zahraničí od 10. prosince loňského roku a uzavře jednu ze stanic podzemní dráhy. K těmto krokům město přistupuje po největším denním nárůstu nových případů nákazy za více než tři týdny, informovala agentura Reuters.

V úterý přibylo 9558 nakažených. V těžké stavu je přes tisíc lidí

Novým koronavirem se v Česku od začátku epidemie prokazatelně nakazilo přes 900.000 lidí. V úterý přibylo do statistik 9558 nových případů, o 1239 méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v úterý klesl na 6608 případů z pondělních téměř 7000. V těžkém stavu je zhruba 1100 pacientů s covidem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Index protiepidemického rizika PES dnes stoupl ze 70 na 73 bodů. Nadále ale zůstává ve čtvrtém z pěti stupňů rizika.

Index PES stoupl o tři body, může za to nárůst reprodukčního čísla

Index protiepidemického rizika PES dnes po třech dnech stagnace stoupl ze 70 na 73 bodů. Nadále ale zůstává ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Důvodem zhoršení indexu je nárůst reprodukčního čísla, které udává kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. V pondělí mělo hodnotu 0,76, v úterý stouplo na 0,82. Ostatní tři sledovaná kritéria se naopak zlepšila.

Biden v předvečer inaugurace ve Washington uctil oběti pandemie

Zvolený prezident Spojených států Joe Biden v úterý uctil památku více než 400.000 amerických obětí pandemie. Učinil tak po svém příletu do Washingtonu při krátkém ceremoniálu u památníku Abrahama Lincolna. Informovala o tom agentura AP.

Jak počítat oběti pandemie? Profesor z Oxfordu upozornil na úskalí statistik

NÁZOR - Kolik lidí zemřelo kvůli pandemii nemoci covid-19? A jak se tato čísla liší v jednotlivých zemích? Tyto otázku si úvodem svého komentáře pro server The Guardian klade renomovaný statistik David Spiegelhalter, profesor z prestižní Oxfordské univerzity.

Reprodukční číslo roste, Zeman zítra podstoupí očkování

Index protiepidemického systému PES se třetí den drží na 70 bodech ze sta. Šestý den je tak ve čtvrtém stupni. Opět ale vzrostlo reprodukční číslo ukazující, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Má hodnotu 0,76. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Vědec vzal vítr z plachet dezinformátorům. Vysvětlil spojitost mezi vakcínou a úmrtím

NÁZOR - Jedním z častých argumentů, ke kterému se uchylují příznivci dezinformací, je tvrzení, že lidé po aplikací vakcíny zemřou. Profesor Justin Fendos v komentáři pro server National Interest ale upozornil, že k úmrtím může docházet, nikoliv však ve spojitosti s očkováním. Podle biologa z Dongseo University v jihokorejském Pusanu jde o prostou statistiku s přihlédnutím k tomu, že lidé umírají i bez vakcíny.

Německo možná označí Česko za vysoce rizikové. Babiš navrhuje dva testy týdně pro pendlery

Německo by ve čtvrtek mohlo označit Českou republiku jako epidemicky vysoce rizikovou oblast, dosud Česko hodnotí jako rizikové. Pro cestující to bude znamenat mít u sebe negativní test na koronavirus už při překračování hranic, jeho dodatečné pořízení v Německu již nebude možné.

Pět stupňů PSA nestačí, říká vědec z Oxfordu. Kvůli britské mutaci je třeba další

Kvůli rychleji se šířící britské mutaci nového typu koronaviru je podle spoluautora výpočtu rizikového skóre PES Jana Kulveita z Oxfordské univerzity třeba opatření v pátém stupni upravit, aby epidemii víc brzdila. Připravit by se měl i šestý stupeň, napsal na facebooku. První případy britské mutace se v Česku zřejmě objevily už po Vánocích, poprvé byla zaznamenaná v polovině prosince v Anglii, proto se označuje "britská".

První aerolinky zavádějí průkazy pro očkované a negativní

Saúdskoarabské aerolinky Emirates a Etihad ve spolupráci s Mezinárodním sdružením pro leteckou dopravu (IATA) zavádějí cestovní průkazy pro lidi, kteří byli očkovaní proti covidu-19 anebo mají negativní test. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg.

Zájem o antigenní test je menší, termíny jsou i na zítra

Zájem lidí o dobrovolný antigenní test se proti konci prosince snížil. Poslední dny je jich provedeno kolem 27.000 denně. Podle dat Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) na webu ministerstva zdravotnictví jich bylo v pondělí 26.929, testů metodou PCR bylo jen o tisíc víc. Většina míst, která odběry provádějí, má podle údajů v jejich rezervačních systémech termín volný i na středu.

Britská mutace byla potvrzena na vzorcích ze tří krajů

Britská mutace koronaviru byla potvrzena na vzorcích, které pocházely z Prahy a Středočeského a Královéhradeckého kraje. Novinářům to dnes řekla Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Laboratoř nyní prověřovala 12 vzorků s podezřením na britskou mutaci, u dvou se nepotvrdila. Podle odborníků ze SZÚ byl ale zatím testován úzce zaměřený výběr vzorků, z kterého nelze vyvozovat, jak moc je britská mutace v Česku rozšířena.

Středočeský kraj začal připravovat velkokapacitní očkovací centra

Středočeský kraj začal připravovat velkokapacitní centra pro očkování. Fungovat by měla ve všech okresech, někde budou umístěna v areálech nemocnic, informovala dnes ČTK Helena Frintová z krajského úřadu.

Vědec: Novým mutacím viru by bránila urychlená vakcinace

Nové mutace koronaviru jsou zdrojem oprávněných obav. Nejpřijatelnější cesta, jak bránit nástupu nových linií viru, je zpomalení epidemie urychlenou vakcinací. Na dotaz ČTK to uvedl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V pondělí byl v Česku potvrzen výskyt takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než nyní rozšířená varianta.

Británie vede žebříček průměrného počtu koronavirových úmrtí

Británie nově vede žebříček zemí s nejvyšším průměrným týdenním počtem úmrtí na covid-19 v přepočtu na milion obyvatel. Vyplývá to z dat platformy Our World in Data, kterou provozuje Oxfordská univerzita. Británie v průměru za posledních sedm dní k pondělku registrovala 16,7 úmrtí pacientů s koronavirem na milion obyvatel, a překonala tak smutné prvenství Česka, které žebříček vedlo od 11. ledna, napsal list The Evening Standard.