Vědec vzal vítr z plachet dezinformátorům. Vysvětlil spojitost mezi vakcínou a úmrtím

NÁZOR - Jedním z častých argumentů, ke kterému se uchylují příznivci dezinformací, je tvrzení, že lidé po aplikací vakcíny zemřou. Profesor Justin Fendos v komentáři pro server National Interest ale upozornil, že k úmrtím může docházet, nikoliv však ve spojitosti s očkováním. Podle biologa z Dongseo University v jihokorejském Pusanu jde o prostou statistiku s přihlédnutím k tomu, že lidé umírají i bez vakcíny.

Úmrtí bez ohledu na vakcínu

Před začátkem koronavirové pandemie ve Spojených státech umíraly průměrně každý rok přes dva miliony osob starších pětašedesáti let, poukazuje odborník. Konstatuje, že důvod těchto úmrtí byl různý - od kardiovaskulárních onemocnění přes rakovinu po prosté stáří -, přičemž s ohledem na fakt, že v USA žije jednapadesát milionů lidí starších pětašedesáti let, jich ročně zemřou zhruba 4 %, nehledě na nemoc covid-19.

"Tudíž, co se stane, až každý začne dostávat vakcínu proti koronaviru? Zastaví se náhle tato úmrtí?" táže se profesor. Odpovídá, že k tomu pochopitelně nedojde, ale na základě předpokladu, že každý Američan starší pětašedesáti let dostane letos vakcínu, lze využít jednoduchou statistiku a učinit důležité predikce.

Lze předpokládat, že jeden z 365 Američanů, kteří letos zemřou, zemře do 24 hodin po podání vakcíny, vyzdvihuje biolog. Dodává, že můžeme rovněž predikovat, že jeden z 52 zemřelých zemře do jednoho týdne od vakcinace. Ne však ve spojitosti s vakcínou.

Z těchto čísel je zřejmé, že jen v USA půjde o hodně lidí - zhruba 5.500 zemře do 24 hodin, přibližně 38.500 do týdne, uvádí Fendos. Zdůrazňuje však, že k těmto úmrtím by došlo bez ohledu na to, zda má vakcína nějaký vliv na úmrtnost.

"Cítím se hrozně, když redukuji lidský život na takový statistický soubor, ale čísla naneštěstí nelžou," píše expert s tím, že daná úmrtí lze ale na základě prosté náhodné šance spárovat s momentem očkování proti nemoci covid-19.

Důležité je podle profesora to, co nastane, až Američané, především ti, kteří nedůvěřují vědě a medicíně, začnou hlásit, že jejich rodiče a prarodiče zemřeli pár dní po podání vakcíny proti koronaviru. Obává se, že mnozí budou přirozeně předpokládat, že právě očkování bylo příčinou těchto úmrtí a díky přívalu dezinformací a zmatku, k němuž během pandemie dochází, se masové proočkování populace dále zkomplikuje.

Nutná je proaktivní kampaň  

Je jasné, že nejen vakcíny proti nemoci covid-19 budou vykazovat zdánlivou spojitost s úmrtími, konstatuje autor komentáře. Podotýká, že se tak děje například u vakcíny proti chřipce, přičemž jedna americká studie zjistila, že 0,011 % osob starších pětašedesáti let a 0,023 % osob starších čtyřiasedmdesáti let, které se nechají proti chřipce očkovat, zemřou do týdne od podání vakcíny.

Autoři studie ovšem dospěli k závěru, že tato úmrtí jasně spadají do statisticky předvídatelného výsledku pro tyto věkové skupiny, tudíž vyloučili, že by samotné očkování k úmrtnosti jakkoliv přispívalo, deklaruje Fendos. Na základě nedávného případu v Jižní Koreji zároveň ukazuje, jak snadné je vzbudit v lidech chybné představy o očkování, a to i v zemi, kde je největší míra vědecké gramotnosti na světě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Na začátku září 2020 zahájila korejská vláda agresivní očkovací kampaň proti chřipce s cílem naočkovat co největší podíl obyvatelstva v rámci příprav na zimu, nastiňuje biolog. Vysvětluje, že byly vyčleněny mimořádné prostředky, aby nejzranitelnější segmenty obyvatel - děti, těhotné ženy a senioři - dostaly očkování zdarma, což vedlo k tomu, že během zhruba měsíce se nechalo očkovat něco přes 10 z 51 milionů Jihokorejců.

"Stejný měsíc byla hlášena série úmrtí s možným spojením s očkováním," pokračuje odborník. Poukazuje, že se jednalo o dvaasedmdesát případů, kdy lidé zemřeli v rozmezí dvou dnů až týdne po podání vakcíny, přičemž zprávy vyvolaly strach mezi veřejností a prakticky zastavily zájem o očkování, navzdory tomu, že 89 % zemřelých tvořili lidé starší šedesáti let.

Média a vládní experti sice jednoznačně prohlašovali, že s takovým počtem úmrtí šlo počítat vzhledem k běžnému modelu úmrtnosti, četné pokusy obnovit důvěru veřejnosti ale ztroskotaly a ochota Jihokorejců zapojit se do očkovacího programu se nikdy plně neobnovila, shrnuje expert. Dodává, že tisíce lidí, především seniorů, zemřou do týdne i po podání vakcíny proti koronaviru, což není žádný poučený odhad, ale prostá nevyhnutelnost.

Zdravotníci obdrží doporučení, podobně jako při očkování proti chřipce a dalším nemocem, aby neočkovali lidi, kteří mají chatrné zdraví, čímž se úmrtí spojitelná s vakcinací sice sníží, nicméně zcela nezmizí, upozorňuje Fendos. Obává se, že vzhledem k tomu, že veřejnost není na danou skutečnost připravována, tyto případy dále zbytečně přiživí pochybnosti o bezpečnosti vakcíny proti covidu-19. "Potřebujeme proaktivní veřejnou informační kampaň, abychom odvrátili blížící se bouři," apeluje vědec.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování věda USA (Spojené státy americké) Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

před 2 hodinami

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

před 2 hodinami

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

před 3 hodinami

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

před 5 hodinami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 6 hodinami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 7 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 9 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 10 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 12 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 13 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 14 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy