Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Středočeský kraj začal připravovat velkokapacitní očkovací centra

Vědec: Novým mutacím viru by bránila urychlená vakcinace

Nové mutace koronaviru jsou zdrojem oprávněných obav. Nejpřijatelnější cesta, jak bránit nástupu nových linií viru, je zpomalení epidemie urychlenou vakcinací. Na dotaz ČTK to uvedl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V pondělí byl v Česku potvrzen výskyt takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než nyní rozšířená varianta.

Británie vede žebříček průměrného počtu koronavirových úmrtí

Británie nově vede žebříček zemí s nejvyšším průměrným týdenním počtem úmrtí na covid-19 v přepočtu na milion obyvatel. Vyplývá to z dat platformy Our World in Data, kterou provozuje Oxfordská univerzita. Británie v průměru za posledních sedm dní k pondělku registrovala 16,7 úmrtí pacientů s koronavirem na milion obyvatel, a překonala tak smutné prvenství Česka, které žebříček vedlo od 11. ledna, napsal list The Evening Standard.

Přísná karanténa by se u tenistů v Austrálii mohla zmírnit, uvažují ve Victorii

Po krirtice tenistů trávící přísnou verzi karantény v australském Melbourne, při které během dvou týdnů nemohou ani jednou z hotelu a tudíž se tak nemohou připravovat na Australian Open, první grandslam letošní sezóny, vláda australského sátu Victoria nově uvažuje o tom, že by mohl tento typ přísné karantény za určitých okolností zmírnit. Tamní úřady tento svůj záměr oznámily se zveřejněním tří nových nakažených covidem-19 mezi účastníky nadcházejícího grandslamu.

PES zůstává na 70 bodech, opět roste reprodukční číslo

Index protiepidemického systému PES se třetí den drží na 70 bodech ze sta. Šestý den je tak ve čtvrtém stupni. Opět ale vzrostlo reprodukční číslo ukazující, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Má hodnotu 0,76. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Nově nakažených je opět méně, vzrostl však počet hospitalizovaných

V pondělí přibylo v Česku 7590 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 1800 méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných ale vzrostl o více než 300 na 6666 lidí. Právě kapacitou nemocnic se má podle představitelů vlády řídit případný přechod do nižšího stupně protiepidemických opatření.

Jihoafrická mutace koronaviru je nakažlivější o padesát procent

Nová mutace koronaviru odhalená poprvé loni v říjnu v Jihoafrické republice nezpůsobuje závažnější průběh nemoci, je ale o 50 procent nakažlivější. S odvoláním na jihoafrické vědce o tom dnes informovala agentura AFP.

Vláda otevře papírnictví či dětské oděvy, žádá o delší nouzový stav

Papírnictví a prodejny dětského oblečení a obuvi budou moci od úterý znovu otevřít, schválila to dnes vláda. Na svém dnešním jednání se kabinet shodl, že bude ve Sněmovně usilovat o prodloužení nouzového stavu kvůli šíření koronaviru o dalších 30 dní.

Svět dál zápolí s koronavirem, v Česku už je jeho nakažlivější britská mutace

Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, se poprvé objevil předloni v prosinci v Číně. První člověk s tímto koronavirem zemřel podle dostupných informací 11. ledna 2020. Počet nakažených ve světě začal zrychlovat loni v červenci, nyní celkový počet nakažených na světě podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 95 milionů.

WHO a Čína mohly v úvodu pandemie jednat rychleji, míní experti

Světová zdravotnická organizace (WHO) a Čína mohly na počátku šíření koronaviru jednat rychleji. Vyplývá to z předběžné zprávy nezávislé komise, jejímž úkolem bylo posoudit světovou reakci na pandemii. Šíření viru ve světě podle ní bylo možné zpomalit zavedením přísných opatření, příliš mnoho zemí ale "ignorovalo signály" o závažnosti situace.

V Česku se potvrdil výskyt takzvané britské mutace koronaviru

V Česku se potvrdil výskyt takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než nyní rozšířená varianta. ČTK to napsala Klára Doláková, mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ), jehož laboratoř vzorky odpovídající této mutaci zkoumala. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) může mutaci obsahovat až deset procent vzorků, které se prověřují.

Česko nakoupí dalších pět milionů jehel a stříkaček kvůli covidu

Česko nakoupí dalších pět milionů injekcí a jehel na očkování proti covidu-19, uloženy budou do státních hmotných rezerv. Z hromadně vypsaného tendru zemí Evropské unie má rezervováno už 12 milionů samostatných jehel a 1,8 milionu stříkaček s pevnou jehlou.

Tenisté zuří! Chaos s karanténami v Austrálii se netýká Williamsové ani Djokoviče

Ještě dva týdny zbývají do začátku prvního letošního grandslamu Australian Open, o rivalitu mezi tenisty a tenistkami se už teď nemusíme bát. Můžou za to současné emoce kolem chaosu způsobeném rozdílnými karanténními opatřeními platící pro všechny tenisty, které přietí do Austrálie. Těm, kteří cestovali v letadle s nějakým pozitivně testovaným na koronavirus, hrozí po příletu přísnější čtrnáctidenní karanténa bez možnosti opustit hotel, narozdíl od těch, kteří přicestují letadlem, kde není ani jeden případ covidu. Ti totiž mají volnější dvoutýdenní karanténu s možností vyjít na pět hodin každý den z hotelu a tedy tak s možností trénování. Nyní navíc vyšlo najevo, že třeba pro Serenu Williamsovou nebo pro Novaka Djokoviče je pobyt v Melbourne o dost příjemnější.

Tisíce praktiků chtějí očkovat seniory, vakcíny nemají

Zapojit se hned do očkování seniorů starších 80 let proti covidu-10 chtějí tisíce praktických lékařů. Možnost pacienty očkovat dostaly jen desítky ordinací, není dostatek vakcíny a někde o to kraje nemají zájem.

Německo očekává prodloužení a zpřísnění karantény

Stávající karanténa v Německu, která platí nejméně do konce ledna, bude pokračovat i v únoru, navíc bude možná ještě přísnější. Vyplývá to z vyjádření politiků a ze spekulací médií před úterním jednáním kancléřky Angely Merkelové, která se s premiéry německých spolkových zemí bude radit o dalším postupu v boji proti pandemii nemoci covid-19.

Slovensko začalo hromadně testovat, rezervační portál spadl

Výpadek státního internetového portálu na rezervaci termínu pro absolvování antigenního testu provázel dnes dopoledne na Slovensku zahájení hromadného testování obyvatel na koronavirus. Podle nedělního rozhodnutí vlády budou Slováci nově i na cesty do práce či do přírody potřebovat negativní výsledek testu.

Temelín začal zdarma plošně testovat zaměstnance i dodavatele

Jaderná elektrárna Temelín začala dnes zdarma plošně testovat vybrané pracovníky i dodavatele na covid-19. ČEZ tak rozšířil testování, a to kvůli odstávce, jež by měla začít koncem března. První velkou skupinou byli podnikoví hasiči, na testy šli dnes ráno. Další pracovníci půjdou v únoru. V elektrárně Dukovany se pravidelně testuje od listopadu loňského roku, zatím tam zdravotníci udělali 800 testů. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.

WHO: Svět se v distribuci vakcín ocitá na prahu morálního selhání

Svět se v distribuci vakcín proti covidu-19 ocitá na prahu katastrofálního morálního selhání. Dnes to prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval přitom státy a výrobce, aby vakcíny spravedlivěji rozdělovali. V opačném případě podle něj hrozí prodloužení pandemie.

Hamáček: Česko by mělo zůstat v 5. stupni, než se uvolní nemocnice

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že Česko zůstane ještě nějakou dobu v nejvyšším pátém stupni opatření podle protiepidemického systému PES. Novinářům dnes řekl, že rozvolňování bude podle něj na řadě až v době, kdy se uvolní lůžka v nemocnicích a bude přibývat 1000 až 2000 potvrzených případů covidu-19 denně.

Dělat antigenní testování žáků je nyní nereálné, zní ze škol

Zástupci školských organizací si neumí představit, jak by mělo fungovat každotýdenní testování antigenními testy na onemocnění covid-19 ve školách. Možnost pravidelného používání antigenních testů ve školách zmínil v neděli v televizi Prima prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, podle kterého se tyto testy dosud uplatňují neefektivně. Podle zástupců škol není nápad jejich využití pro žáky a studenty špatný, ale zajistit by to bylo za současných podmínek zřejmě nereálné. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotaz ČTK.