Vláda otevře papírnictví či dětské oděvy, žádá o delší nouzový stav

Vláda dále rozhodla o vybudování velkokapacitního očkovacího centra v O2 universum v Praze. Podnikatelům v úpadku byl schválen kompenzační bonus 500 korun denně, čerpat jej budou moci i zpětně. Ministři jednali také o změnách v protiepidemickém systému PES.

Vláda schválila vybudování Velkokapacitního očkovacího centra v prostorech O2 universum v Praze. Na starosti ho bude mít @uvn_praha a @ArmadaCR opět povolá na pomoc vojáky. Pronájem bude zdarma, jen za energie. V plánu je očkovat až deset tisíc lidí denně.

Papírnictví a prodejny dětského oblečení a obuvi budou moci od úterý znovu otevřít, schválila to dnes vláda. Důvodem byla rostoucí poptávka po tomto zboží po Novém roce. Sortiment budou moci prodávat i nespecializované obchody, ostatní zboží, které podléhá zákazu prodeje, bude muset být zahrazeno například páskou. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v České televizi mluvil také o otevření obchodů se spodním prádlem, těm zatím výjimka udělena nebyla. Podle Havlíčka vláda pečlivě zvažovala, co je velmi důležité a co může zásadním způsobem ovlivnit fungování domácností. Přednost dostaly malé děti, uvedl. Situace s ohledem na šíření koronaviru není podle něj stabilizovaná, nebylo možné vyhovět všem požadavkům.

Rozšíření sortimentu o papírenské zboží a oděvy a obuv pro děti vítá Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy patří u zákazníků mezi nejvíce dotazované sektory. Zboží je podle něj obvykle součástí jiného nákupu, neměla by se tak výrazně zvýšit mobilita lidí, řekl dnes ČTK.

Papírnictví sice otevření vítají, ale velkou návštěvnost podle informací ČTK, zvláště v obchodních centrech, neočekávají. Musely by se otevřít i další obchody, fungovat by musely znovu začít také kancelářské provozy.

Vláda bude ve Sněmovně usilovat o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii o dalších 30 dní. O rozhodnutí kabinetu informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Pokud vláda získá souhlas poslanců, nouzový stav by měl trvat do 21. února. Zatím v Česku platí od 5. října do 22. ledna.

O návrhu menšinové vlády ANO a ČSSD bude Sněmovna jednat zřejmě ve čtvrtek 20. ledna. Hamáček čeká živou diskusi, nouzový stav je podle něj i ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nutné prodloužit, mimo jiné i kvůli riziku rychleji se šířící mutace koronaviru.

Jakkoli se situace v posledních dnech zlepšuje, není to nic, co by se mělo oslavovat, je to stále velké riziko pro zdravotnictví, popsal Hamáček epidemickou situaci. Dodal, že zpřísnění přijatá po vánočních svátcích sice zabrala, na nejvyšším stupni protiepidemických opatření bude ale muset Česko ještě zůstat. A to vyžaduje prodloužení nouzového stavu. Stát podle Hamáčka musí být také připraven na možnost zavlečení takzvané britské mutace koronaviru tím, že místa v nemocnicích budou volná.

Ministr zdravotnictví argumentoval na tiskové konferenci tím, že kdyby se epidemii dal přirozený průběh, mohlo by se stát, že zdravotnický systém přestane náporu nemocných stačit během tří týdnů. I on zmínil, že zmutovaný virus se šíří rychleji a Česko má několik měsíců na reakci.

O situaci chce Blatný jednat ještě před jednáním pléna s poslanci. Hamáček uvedl, že podporu menšinový kabinet dosud dojednanou nemá. Kdyby vláda neuspěla, znamenalo by to konec většiny restrikcí. "Věřím, že kolegové z opozice mají dost soudnosti, aby to nedovolili," konstatoval. Varoval před katastrofou, kterou by neschválení nouzového stavu mohlo znamenat pro vytížené zdravotnictví.

Sněmovna při podzimní vlně epidemie dostala od vlády už čtyři žádosti o prodloužení stavu, který umožňuje vymáhání opatření proti šíření nemoci. Koncem října souhlasili členové dolní komory s prodloužením stavu nouze o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů, potom na návrh komunistů o 11 dnů. Před vánočními svátky Sněmovna souhlasila s prodloužením nouzového stavu o 30 dnů. Kabinet chtěl měsíc vždy.

Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější trvá víc než sto dnů. Váže se na něj většina vládních protikoronavirových opatření. Lze také nasadit například vojáky pro pomoc ve zdravotnictví a v domovech pro seniory.