Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zásadní opatření proti koronaviru by se podle Prymuly neměla uvolňovat

Sasko žádá od pendlerů jeden test týdně, studenti mají výjimku

Nejméně 500 euro (13.000 korun) pokuty od dnešního dne hrozí zahraničním pendlerům dojíždějícím za prací do Saska, kteří se jednou týdně nenechají otestovat na koronavirus. Nové opatření se týká i přeshraničních studentů, ale saská vláda ho vůči nim prozatím ze sociálních důvodů nebude uplatňovat. Výjimku mají i školáci a děti chodící do školky. Saští zaměstnavatelé, které ČTK oslovila, chtějí českým zaměstnancům testování proplácet, pokud to bude třeba.

Vojáci dnes začnou pomáhat s pandemií na dalších šesti místech

Vojáci dnes odjeli pomáhat kvůli pandemii koronaviru do dalších šesti nemocnic a sociálních zařízení. V úterý pak nastoupí do dalších tří. ČTK to řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. K dnešnímu ránu pomáhalo bojovat proti pandemii koronaviru více než 700 vojáků na 126 místech. Další vojáci vypomáhají krajským hygienikům, když nestíhají obvolávat kontakty nakažených lidí.

Do karantény musela v Austrálii i Barbora Strýcová. Byla na palubě s pozitivně testovaným

Už nejméně sedm desítek tenistů a tenistek se ocitlo v Australii ve dvoutýdenní karanténě po příletu do Melbourne, kde se v únoru uskuteční první grandslam sezóny, tedy Australian Open. Mezi těmito tenisty nalezneme i dvě česká jména. Jak informuje Radiožurnál, do karantény musela po příletu do Austrálie i česká reprezentantka Barbora Strýcová, jelikož i ona byla na palubě letadla s pozitivně testovaným na koronavirus. Dalším českým jménem v australské karanténě je Tomáš Machač.

V Číně přibývá případů koronaviru, už šestý den je jich přes 100 za den

Už šestý den po sobě ohlásila Čína více než 100 nových případů nákazy koonavirem denně. Šíření viru na severovýchodě země vyvolává obavy z propuknutí další vlny v době, kdy se milióny lidí vydají na cestu za rodinami před nadcházejícím lunárním Novým rokem. Informovala o tom agentura Reuters.

V neděli přibylo v Česku nejméně nakažených v letošním roce

V neděli přibylo v Česku 2618 potvrzených případů koronaviru, nejméně v tomto roce. Proti minulé neděli je to pokles zhruba o 1700 případů. Počet lidí, kteří leží s covidem-19 v nemocnicích, klesl o téměř 150 na 6330. Méně hospitalizovaných bylo naposledy na začátku ledna. Do statistik od neděle přibylo dalších 111 úmrtí, s covidem dosud v Česku zemřelo 14.449 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Počet nakažených se celosvětově blíží k jednomu stu milionů

Země světa v součtu registrují více než 95 milionů případů koronavirové nákazy, ukazují databáze Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) i listu The New York Times (NYT). Úmrtí spojených s nemocí je globálně hlášeno na 2,03 milionu. Posledních pět milionů potvrzených infekcí se objevilo za necelých osm dní.

Koronavirus: Počet potvrzených infekcí ve světě přesáhl 95 milionů

Země světa v součtu registrují více než 95 milionů případů koronavirové nákazy, ukazují databáze Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) i listu The New York Times (NYT). Úmrtí spojených s nemocí covid-19 je globálně hlášeno na 2,03 milionu. Posledních pět milionů potvrzených infekcí se objevilo za necelých osm dní.

PES zůstává ve čtvrtém stupni, vzrostlo reprodukční číslo

Index protiepidemického systému PES zůstává na 70 bodech ze sta. Pátý den se tak drží ve čtvrtém stupni. Většina parametrů se od neděle zlepšila, mírně ale vzrostlo reprodukční číslo. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Česko eviduje 70 možných nežádoucích účinků očkování. Nejčastěji zarudnutí a mírné příznaky

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje do pátku zhruba 70 podezření na nežádoucí účinky očkování proti koronaviru. S odvoláním na ředitelku ústavu Irenu Storovou to dnes uvedla Česká televize (ČT). Vakcína se v Česku začala podávat před třemi týdny, zatím ji dostalo podle sobotního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) víc než 105.000 lidí.

Přesun do 4. stupně PES bude vláda řešit asi ve středu

O přesunu do nižšího čtvrtého stupně v rámci protiepidemického systému PES, s jehož využitím se řídí opatření proti koronaviru, bude vláda jednat asi ve středu. V diskusním pořadu televize Prima Partie to dnes řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Klíčový pro rozhodnutí bude podle něho vývoj epidemiologické situace v následujících dnech. Index PES je čtvrtý den po sobě na stupni čtyři, v zemi nyní platí opatření pro stupeň pět. V pondělí vláda projedná otevření papírnictví.

Svět reaguje na brazilskou variantu koronaviru, v zemi zabije 1000 lidí denně

Brazílie za uplynulý den zaznamenala dalších 61.567 případů koronavirové nákazy. Za stejnou dobu tam s onemocněním covid-19 zemřelo dalších 1050 lidí.

Slovensko prodloužilo zákaz vycházení, bude plošně testovat

Slovenská vláda o dva týdny, tedy do 7. února, prodloužila kvůli koronavirové krizi stávající zákaz vycházení, který obsahuje několik výjimek. Země bude bude podobně jako loni na podzim znovu plošně testovat obyvatele na koronavirus. Bez negativního výsledku testu lidé od 27. ledna nebudou moci v zemi například jezdit do práce. Novinářům to po dnešním jednání kabinetu řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Kubek chce testovat žáky a studenty každý týden. Továrny, kde se netestuje, by zavřel

Žáci a studenti v případě znovuotevření škol by se každý týden měli plošně testovat antigenními testy. V diskusním pořadu televize Prima to dnes řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Testovat by se podle něj mělo mimo jiné i v továrnách, kde by pravidelné testování zaměstnanců bylo podmínkou provozu.

Čtyřicetsedm tenistů muselo do karantény. Australian Open se přesto neodloží

Do australského Melbourne přiletěla první várka tenistů a tenistek, které se právě zde budou připravovat na první letošní grandslam, tedy Australian Open. Jenže svým příletem v Austrálii vyvolali značný rozruch, jelikož v letadle s nimi byly další lidé nakažení koronavirem a hned čtyřicetsedm tenistů a tenistek tak museli po příletu do čtrnáctidenní karantény. I přesto ale organizátoři prvního letošního tenisového grandslamu neuvažují o posunutí startu turnaje, jinak plánovaného na 8. února.

USA mají skoro 400.000 obětí koronaviru

Počet obětí epidemie ve Spojených státech brzy překoná hranici 400.000. Za sobotu podle dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) přibylo 3286 úmrtí, a celkem jich tak země registruje 395.785. Nákaza virem SARS-CoV-2 se za den prokázala u dalších téměř 200.000 lidí a celkový počet infikovaných se blíží číslu 24 milionů. Mírně však ubývá covidových pacientů v nemocnicích, nyní jich je něco přes 126.000, což je zhruba o 5000 méně než před týdnem.

V sobotu téměř 5200 nakažených, PES je na 70

Index protiepidemického systému PES k dnešku klesl na 70 bodů ze sta. V sobotu byl o dva body výše. Čtvrtý den je ve čtvrtém stupni. Za snížením indexu je pokles nákaz koronavirem mezi lidmi od 65 let. Za sobotu lékaři evidují 5 199 nakažených.

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i pilulky

Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do těla dostat vakcínu, je více. Mnoho let se například ústní podání ve formě kapek nebo sprej do nosu. Více než tři čtvrtě roku je ve vývoji také několik očkovacích látek proti novému typu koronaviru, které by se do těla dostávali pomocí pilulek.

Rozhovor

Vakcína s čipem je nesmysl. Potřebujeme očkovat 100 tisíc lidí denně, říká pro EZ lékař

ROZHOVOR - Už přes rok se lidstvo potýká s pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Vakcínu proti nemoci covid-19 již máme, zároveň se ale vyrojilo mnoho konspirátorů a odpůrců očkování. Šíří například blud, že nás kdosi pomocí čipu ve vakcíně bude sledovat. „Populace dávno fatálně závislá na moderních technologiích se najednou bojí, že bude na někom závislá!?“ podivuje se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.

Česko je podle počtu nakažených nejhorší zemí v EU. V Rakousku začíná plošné testování

Index protiepidemického systému PES, s jehož využitím se v Česku řídí opatření proti koronaviru, k dnešku zůstal na 72 bodech ze sta. Třetí den po sobě je ve čtvrtém stupni. Reprodukční číslo dál mírně kleslo pod 0,7, šíření epidemie by tak mělo zpomalovat.