Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německý tisk kritizuje Čechy: V ohnisku koronaviru není zájem o očkování

Rakousko zřejmě prodlouží a zpřísní lockdown

Rakousko zřejmě čeká další prodloužení plošné uzávěry. Původně se měla začít opatření proti šíření koronaviru uvolňovat 25. ledna, podle vládních odborníků by se ale měl tzv. lockdown o několik týdnů prodloužit a opatření zpřísnit. Důvodem je podle nich mimo jiné šíření nové mutace koronaviru, která se poprvé objevila v prosinci v jižní Anglii. Za posledních 24 hodin v Rakousku, které má 8,9 milionu obyvatel, přibylo 1723 případů nákazy. Ve Vídni se dnes proti vládním opatřením demonstrovalo.

Rezervace podle Babiše fungují. Chce vyznamenání pro Dzurillu a nouzový stav na další měsíc

V Česku bylo zatím proti koronaviru očkováno 105.167 lidí. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očkování začalo 27. prosince, vakcín ČR od té doby dostala přes 169.000. Na očkování se registrovalo 131.000 lidí nad 80 let, termín má 24.458 z nich, dodal premiér. Registrace pro seniory začaly v pátek, ode dneška už je některé nemocnice očkují.

Očkovací systém měl ráno další problémy. Termíny se přidávaly později

Některá vakcinační centra, kde očkují proti covidu-19, přidávala během dneška volné termíny očkování pro seniory starší 80 let. Dopoledne systém hlásil, že v některých nemocnicích jsou volná místa. Ve 12:45 byly ale podle rezervačního systému všechny termíny ve všech centrech rozebrané. Nové termíny web dopoledne nabízel v nemocnicích v menších městech i ve fakultních nemocnicích v Praze a Ostravě, kde ale ráno systém rezervace neumožnil.

Číňané objevili koronavirus ve vzorcích kontaminované zmrzliny

Na severu Číny odhalili koronavirus SARS-CoV-2 ve vzorcích zmrzliny. Úřady proto zabavily tisíce potenciálně kontaminovaných výrobků a lidé, kteří mohli přijít do styku s těmito produkty, jsou nyní v karanténě, napsal server Independent. Odborníci se ale domnívají, že kontaminace byla jen mimořádnou událostí a není důvod k panice.

V Česku je nakažlivější britská mutace koronaviru

V Česku je podezření na výskyt takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než nyní rozšířená varianta. Bližší výsledky budou příští týden. Na svém webu to dnes uvedl Státní zdravotní úřad (SZÚ), který odkázal na výsledky testování podle Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Možný počet zachycených případů zatím není známý.

Británie zpřísňuje. Přes hranice pustí jen lidi s negativním testem

Británie od pondělí podstatně zpřísní režim na hranicích, kde bude od cestovatelů ze všech zemí i od vracejících se britských občanů požadovat negativní test. Oznámil to v pátek premiér Boris Johnson. Bez ohledu na negativní test předkládaný po příjezdu čeká všechny navrátilce také povinná desetidenní karanténa, kterou ale lze za určitých podmínek přerušit dříve.

Věznice jsou ohnisky koronaviru, ale očkování v nich ale vázne, píše světový tisk

Když Izrael začal v prosinci očkovat své obyvatele, ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo dávky pro vězně starší 60 let v souladu s národními pravidly vakcinace, při níž měla prioritu tato věková skupina. Ovšem očkovací dávky pro vězněné seniory stále leží v mrazácích. Ministr pověřený správou izraelských věznic odmítá vakcíny vězňům přidělit, napsal server amerického deníku The Washington Post.

Indie zahájila očkování, první vakcínu dostal zdravotník, Módí zatím očkován nebude

Indický premiér Naréndra Módí dnes zahájil rozsáhlou očkovací kampaň proti covidu-19, která je jednou z největších na světě. Jako první dostal vakcínu zdravotník.

V pátek přibylo v Česku 9230 nakažených

Index protiepidemického systému PES, s jehož využitím se v Česku řídí opatření proti koronaviru, k dnešku zůstal na 72 bodech ze sta. Třetí den po sobě je ve čtvrtém stupni. Reprodukční číslo dál mírně kleslo pod 0,7, šíření epidemie by tak mělo zpomalovat. V pátek přibylo 9 230 nově nakažených.

Před rokem se objevil covid. Virolog popsal, co o něm víme a co nám zatím uniká

NÁZOR - Connor Bamford, virolog z belfastské Queen's University, již před rokem psal o záhadné epidemii zápalu plic v čínském Wu-chanu, která se ukázala jako začátek pandemie nemoci covid-19. Bamford nyní v komentáři pro server The Conversation vzpomíná, že o nemoci a viru, který ji způsobuje, se tehdy mnoho nevědělo, přesto varoval před novými koronaviry, s odvoláním na nemoci SARS a MERS.

Očkovací strategie Česka selhává. Komunikace je matoucí nebo nulová, plány se mění ze dne na den

Počínaje dneškem odstartoval další milník v očkování proti nemoci covid-19. Rezervační systém nápor zájemců neustál a hroutil se, z pohledu celé očkovací strategie jde ale o minoritní problém technického charakteru. Za pochodu se mění termíny očkování, skupiny osob, které by měly být očkovány přednostně, a nejasnosti panují také v číslech.

Registrační systém k očkování měl po spuštění potíže, Pfizer omezí dodávky vakcín

Čína zaznamenala nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem za posledních více než deset měsíců. Systém pro registraci lidí starších 80 let k očkování se v ČR spustil dnes v 08:00. Vykazuje problémy. Počet zemřelých s covidem-19 od březnového začátku epidemie choroby v Česku přesáhl 14.000.

Babiš: Zdravotníci mohou dostat druhou dávku očkování o týden později

Zdravotníci, kteří dostali první dávku očkování proti covidu-19, by mohli obdržet druhou dávku o týden později, než bylo v plánu. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes po návštěvě pražské Nemocnice Na Františku novinářům řekl, že po dohodě s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) by se měli očkovat až 28., nikoliv 21. den po první dávce.

S koronavirovou infekcí už ve světě zemřely více než dva miliony lidí

Ve světě zemřely už více než dva miliony lidí nakažených koronavirem. Vyplývá to z průběžně aktualizované statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která nynější pandemii sleduje globálně. Dohromady testy podle jejích údajů koronavirovou nákazu prokázaly u více než 93,4 milionu lidí.

Koronavirus přispěl k vyšší úmrtnosti v Německu či ve Francii

Úmrtnost v Německu a Francii byla loni výrazně nad průměrem posledních let, v Německu o čtvrtinu, ve Francii o devět procent. Informovaly o tom dnes agentury DPA a AFP. Experti to dávají do souvislosti s koronavirovou pandemií.

Opakovaně se v Česku nakazily koronavirem pouze desítky lidí

Opakovaně se v Česku loni nakazilo novým typem koronaviru 56 lidí, kteří měli v obou případech nákazy příznaky nemoci. Kromě tohoto Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal dalších 189 případů reinfekce, u kterých ale minimálně jedna z nákaz neměla příznaky. U dalších 36 případů se ověřují data. ČTK o tom dnes informovala mluvčí SZÚ Klára Doláková.

Madrid zpřísní omezení kvůli koronaviru, zůstanou mírná. Katalánsko odkládá volby

Vedení madridského regionu, kde od začátku roku výrazně vzrostl počet nakažených koronavirem SARS-CoV-2 a kde se nemocnice blíží hranici kapacit jednotek intenzivní péče, dnes oznámilo zpřísnění opatření proti šíření infekce. Mimo jiné od pondělka na dva týdny o hodinu prodlouží noční zákaz vycházení a rozšíří omezení pohybu na další zóny.

Od pondělí budou nutné testy na covid z Maďarska či Malty

Od pondělí budou nově potřeba negativní testy na koronavirus při návratu z Maďarska, Malty, Azorů a Madeiry, povinné budou i pro přijíždějící cizince. Země se v takzvaném cestovatelském semaforu přesunou do červené barvy, v níž je většina evropských států. Maďarsko se tam opět přesunulo po týdnu. Nutné testy naopak nově nebudou z Lucemburska, na mapě bude oranžové. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Rezervace pro všechny se v únoru nejspíš nespustí. Je to zbytečné, míní Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za zbytečné, aby se rezervační systém k očkování proti koronaviru otevřel 1. února pro všechny lidi v Česku, jak bylo původně v plánu. Při dnešní návštěvě Alzheimer centra v Praze to vysvětlil tím, že v prvním čtvrtletí se pravděpodobně nedostane na očkování lidí mimo preferované skupiny.