Před rokem se objevil covid. Virolog popsal, co o něm víme a co nám zatím uniká

Od té doby se každý den dozvídáme více o viru SARS-CoV-2 a nemoci covid-19, hledáme nové způsoby zadržování pandemie a zajištění bezpečnosti pro nadcházející dekády, konstatuje virolog. Shrnuje, co jsme zjistili od loňského ledna a co naopak ještě nevíme.

Existující zjištění

"Zpočátku byla nemoc, kterou nyní nazýváme covid-19, popisována jako zápal plic či pneumonie u starých lidí," píše odborník. Upozorňuje, že nyní ale víme, že nákaza virem SARS-CoV-2 může vyústit v široké spektrum symptomů u osob jakéhokoliv věku, přičemž osciluje od asymptomatického průběhu přes rozsáhlý zánět až po smrt, navíc existují i trvalejší symptomy známé jako "dlouhý covid".

Začínáme rozlišovat různé fáze nemoci, poškození orgánů a roli doprovodných bakteriálních či plísňových infekcí, uvádí vědec. Připomíná, že v lednu 2020 bylo jen málo důkazů o mezilidském přenosu, přičemž se spekulovalo, že pokud k němu dochází, bude podobný jako v případě viru SARS-CoV-1, který způsobuje nemoc sars a je nejvíce infekční v relativně pozdní fázi nákazy, kdy se projevují největší příznaky.

Již úvodní studie ale ukázaly, že SARS-CoV-2 se mezi lidmi šíří mimořádně efektivně, děje se tak rychle a předtím, než se projeví příznaky onemocnění, konstatuje Bamford. Vysvětluje, že právě to znemožňuje virus kontrolovat bez citlivých a specifických testů PCR a pomáhat si musíme omezováním kontaktů, hygienou, rouškami, izolací a karanténou.

Zpočátku neexistovaly žádné léky ani vakcíny proti covidu-19, jedinou možností byla hospitalizace a podání kyslíku pacientům s dechovými problémy, případně i antibiotik, pokud se připojila bakteriální infekce, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že od té doby byly rychle testovány nové léčebné postupy, včetně kortikosteroidu dexametazonu, a objevily se bezpečné a vysoce účinné vakcíny, které jsou nyní aplikovány.

Otázky do budoucna

"Ačkoliv se o covidu-19 učíme denně, přetrvává mnoho důležitých vědeckých otázek, které budou formovat budoucnost (viru) SARS-CoV-2 a lidstva po celá desetiletí," píše virolog. Za prvotní označuje evoluci, adaptaci a proměny viru v nadcházejícím roku v důsledku imunity, ať v důsledku prodělání nemoci či očkování, přičemž druhá, méně akademická otázka podle Bamforda zní, zda to bude podstatné.

Odborník nepochybuje, že restriktivní opatření a léčba budou nadále účinné, což ale nemusí platit o vakcínách. Dochází tak k sledování, predikacím a snaze pochopit evoluci viru SARS-CoV-2 s ohledem na jeho schopnost "uniknout" vakcíně, uvádí vědec. Doplňuje, že vše zatím naznačuje tomu, že tato schopnost je minimální a stávající vakcíny jsou dostatečně silné, aby si se změnami viru poradily.

Dále je třeba být obezřetný vůči možnosti, že se SARS-CoV-2 zabydlí u jiných druhů, například u norků, apeluje Bamford. Stejně tak podle něj není jisté, jak bude SARS-CoV-2 reagovat s jinými viry, které kolují mezi lidmi, jelikož lidské dýchací cesty takových virů hostí mnoho, a to i u konkrétního jednotlivce.

"Tyto viry usnadňují, či komplikují nákazu jinými viry," pokračuje expert. Připomíná, že díky omezení kontaktů došlo k výraznému poklesu šíření většiny lidských respiračních virů, například chřipky či respiračního syncyciálního viru, ale je otázkou, jak budou tyto viry reagovat na rozvolnění a konec protikoronavirových opatření.

V neposlední řadě musíme zjistit původ viru SARS-CoV-2, abychom zamezili budoucímu přenosu podobných virů na člověka, deklaruje Bamford. Shrnuje, že virus SARS-CoV-2 zřejmě pochází z jihovýchodní Asie a vyskytuje se u netopýrů vrápenců, ale podivné zůstávají biologické a ekologické mezikroky, kterými se dostal k lidem, tudíž by vyřešení této záhady ochránilo naše zdraví v nadcházejících desetiletích, podobně jako v případě prasečí a ptačí chřipky.

"Jak jsem tvrdil ve svém článku před rokem, tyto epidemie jsou neustálou připomínkou potřeby investovat do výzkumu biologie a evoluce nových virů a především nalézt bezpečné a účinné léky - či preventivní vakcíny - na závažné onemocnění," píše autor komentáře. Pandemie nemoci covid-19 podle něj ukázala, že věda a vědci mají výsledky, pokud disponují dostatečnými financemi a podporou společnosti. Virolog se proto táže, jak aplikujeme poučení z covidu-19 na další závažné problémy, například nástup resistentních bakterií či klimatickou změnu.