Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Madrid zpřísní omezení kvůli koronaviru, zůstanou mírná. Katalánsko odkládá volby

Od pondělí budou nutné testy na covid z Maďarska či Malty

Od pondělí budou nově potřeba negativní testy na koronavirus při návratu z Maďarska, Malty, Azorů a Madeiry, povinné budou i pro přijíždějící cizince. Země se v takzvaném cestovatelském semaforu přesunou do červené barvy, v níž je většina evropských států. Maďarsko se tam opět přesunulo po týdnu. Nutné testy naopak nově nebudou z Lucemburska, na mapě bude oranžové. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Rezervace pro všechny se v únoru nejspíš nespustí. Je to zbytečné, míní Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za zbytečné, aby se rezervační systém k očkování proti koronaviru otevřel 1. února pro všechny lidi v Česku, jak bylo původně v plánu. Při dnešní návštěvě Alzheimer centra v Praze to vysvětlil tím, že v prvním čtvrtletí se pravděpodobně nedostane na očkování lidí mimo preferované skupiny.

Schválení vakcíny od AstraZeneca je podle slovenského ministra ohroženo

Registrace vakcíny proti koronaviru od společnosti AstraZeneca v Evropské unii je podle slovenského ministra zdravotnictví Marka Krajčího ohrožená, a to z důvodu její možné nízké účinnosti. Pokud by se tyto informace potvrdily, znamenalo by to problém s počtem dostupných očkovacích látek ve stávající koronavirové krizi. Krajčí to dnes řekl novinářům.

Blatný: Zmírnění opatření proti koronaviru se příští týden čekat nedá

Zmírnění protiepidemických opatření se v příštím týdnu podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očekávat nedá, je třeba uvolnit místa v nemocnicích. V pondělí vláda projedná dílčí úpravy pátého stupně PES, například sortimentu v obchodech. Podrobnosti zatím sdělovat nechtěl, dříve hovořil například o možnosti prodeje papírenského zboží.

Call centrum Libereckého kraje zaregistrovalo jediného seniora, Babiš přesto kritiku odmítá

Po spuštění on-line systému pro registraci k očkování proti covidu-19 dnes ráno museli operátoři posílat stejné množství SMS zpráv jako na Silvestra, řekl na tiskové konferenci po návštěvě pražské Nemocnice Na Františku premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že systém sice na chvíli vypadl, ale funguje. Večer se podle něho první den provozu vyhodnotí. Podle operátorů je vláda o zasílání zpráv předem vůbec neinformovala.

Virová nálož zůstává vysoká. Pacientů na JIP je stále mnoho, říká šéf ÚZIS

Epidemie covidu-19 začala brzdit, což se projevuje nižšími počty denně diagnostikovaných a reprodukční číslo je asi 0,8. Stále ale je vysoká přítomnost viru v populaci a zůstává také komunitní šíření, řekl dnes ČT a ČTK ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Fanoušci chtějí po Tvrdíkovi čínskou nebo ruskou vakcínu. Jen aby mohli na Leicester

Někteří fanoušci pražské Slavie vyzývají na Twitteru slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka, aby sehnal čínskou vakcínu nebo klidně i tu ruskou. Všechno proto, aby fanoušci sešívaných mohli v únoru odcestovat za svými miláčky do anglického Leicesteru. Jistě v tom hraje roli ten fakt, že Tvrdík má styky s Čínou. Přesto však Tvrdík odpověděl diplomatickým tónem. Do budoucna nevyloučil nákup nějaké z vakcín.

Operátoři o ověřovacích SMS k očkování nevěděli, tvrdí asociace

Operátoři se dozvěděli o požadavku státu na SMS ověření při registraci k očkování proti nemoci covid-19 až po spuštění systému. Uvedl to dnes na twitteru Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí, jejímiž členy jsou operátoři O2, T-Mobile a Vodafone. O hromadném rozesílání SMS s PIN nás dopředu nikdo neinformoval, sdělil ČTK ředitel vnějších vztahů T-Mobile Petr Jonák. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes novinářům řekl, že neví, jestli s operátory někdo o SMS mluvil.

Prodej letenek loni klesl o 85 procent, pandemie změnila i chování cestujících

Koronavirová krize loni drtivě zasáhla leteckou dopravu. Zájem o letenky meziročně klesl o více než 85 procent. Během krize byla velká část letů zrušena, část cestujících však na refundace stále čeká. Mění se i jejich chování, oproti minulosti s nákupem letenek čekají až do poslední chvíle v závislosti na vývoj situace. Vyplývá to z informací prodejců letenek pro ČTK.

Epidemie koronaviru: Hirošima zvažuje hromadnou testovací kampaň pro 800 tisíc lidí

Až 800.000 lidí zvažuje na koronavirus otestovat regionální vláda japonské prefektury Hirošima. Šlo by o největší testovací kampaň v zemi, která v porovnání s jinými státy během pandemie tolik netestuje, napsaly dnes agentury Kjódó a Reuters.

Saský premiér chce pro pendlery udržet otevřené hranice s Českem

Saský premiér Michael Kretschmer nechce ani v současné dramatické epidemické situaci uzavřít hranice s Českou republikou. Drážďany proto nyní vyjednávají se spolkovou vládou o tom, jak zachovat výjimku pendlerům, kteří za prací do Saska dojíždějí z Polska a Česka. Kretschmer dnes na okraj začínajícího volebního sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové řekl ČTK, že bez českých lékařů a pečovatelů se saské zdravotnictví neobejde.

Registrace k očkování je fiasko. Babišova vláda za půl roku neudělala prakticky nic, zní z opozice

Opoziční politici kritizují dnešní start registrací k očkování, ale i další záležitosti spojené s vakcinací proti covidu-19 v Česku. Registrační systém nefunguje správně a je komplikovaný, uvedli v anketě ČTK a na sociálních sítích. Předseda ODS Petr Fiala ČTK napsal, že organizace očkování selhává čím dál víc a odpovědný za to je premiér Andrej Babiš (ANO).

Očkování proti koronaviru: Volné termíny byly po hodině obsazeny, systém kolaboval

Kapacita zadaných termínů pro očkování proti covidu-19 je podle webu systému po více než hodině vyčerpaná, je ale možné se dál k očkování registrovat bez výběru termínu.

Epidemie koronaviru v ČR má přes 14 tisíc obětí, přírůstek nakažených zpomalil

Ve čtvrtek byl počet nově potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku skoro o polovinu nižší než před týdnem, a to 8032. Poklesl i podíl případů nákazy na počtu provedených testů na 28,3 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet zemřelých s covidem-19 od březnového začátku epidemie choroby v Česku přesáhl 14.000. Dosažení posledního tisíce úmrtí trvalo sedm dní, zatímco třeba na začátku prosince přibylo 1000 úmrtí asi za deset dní.

PES se drží na čtvrtém stupni, klíčové číslo R opět kleslo

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se v Česku řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, se i dnes dále drží na čtvrtém stupni. Oficiálně zatím v zemi platí nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti. Dnes index PES opět klesl, a to ze čtvrtečních 75 na 72 bodů ze sta. Snižuje se už tři dny v řadě.

Kdy skončí nejtvrdší restrikce? Prymula promluvil o očkování a riziku nákazy v restauracích

Data z celého světa podle bývalého ministra zdravotnictví, epidemiologa Romana Prymuly ukazují, že riziko nákazy ve stravovacích provozech je na sedmém až osmém stupni z devíti, u hotelů je riziko na stejné škále na čtvrtém stupni. Riziko se musí promítat do vládních opatření. S řadou poměrně tvrdých restrikcí se dá počítat zhruba do března, mezi dubnem a červnem nastane fáze postupného rozvolňování.

Vakcínu dostalo už 30 milionů lidí, obě dávky téměř milion. Česko je 10krát horší než Gibraltar a Bahrajn

Očkování proti koronaviru je v plném proudu. Vakcínu už dostalo více než 30 milionů lidí, přičemž obě dávky už má za sebou necelý milion lidí. Česko ale v počtu očkovaných výrazně zaostává, ukazují statistiky.

Libanon zavádí definitivní zákaz vycházení, Francie jen noční. Experti zkoumají původ koronaviru

Mezinárodní tým odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes podle místních médií dorazil do čínského města Wu-chan, odkud se koncem předloňského roku do světa začal šířit koronavirus. Experti společně s čínskými vědci budou pátrat po původu onemocnění covid-19. Index rizika protiepidemického systému PES v Česku dnes klesl z nejvyššího pátého stupně na úroveň čtvrtého.

Za očkování mimo pořadí budou na Slovensku padat statisícové pokuty

Zdravotnickým zařízením na Slovensku bude hrozit pokuta do 10.000 eur (262.000 korun), pokud při očkování upřednostní zájemce mimo pořadí. Schválením změny příslušného zákona o tom dnes rozhodl parlament. Poslanci tak učinili jen den poté, co předlohu projednala vláda. Sněmovna současně schválila další opatření v souvislosti s koronavirovou krizí.