Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babišova vláda zase selhala. Opozice kritizuje nedostatek dat o očkovaných proti koronaviru

Rakouský parlament schválil možnost výhod pro testované

Poslanci rakouské Národní rady dnes schválili právní normu, díky níž vláda může vyhlásit opatření podmiňující návštěvy kulturních akcí nebo hotelů předložením negativního testu na koronavirus. Informoval o tom dnes rakouský deník Der Standard.

Kuba: Samotné očkování je v gesci každého kraje

Rychlost očkování proti koronaviru a organizace samotného očkování je v gesci každého kraje. Asociace krajů plošně tento projekt neřeší, řekl dnes ČTK jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v reakci na slova Andreje Babiše (ANO). Premiér kraje kritizoval za to, že očkování není dostatečně rychlé a vláda nemá z regionů údaje o počtu spotřebovaných vakcín.

Ruské regiony nabízejí za očkování proti covidu výhody

Některé ruské regiony nabízejí lidem za to, že se nechají očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19, úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky, uvedla dnes agentura Reuters.

Lékárníci by mohli připravovat očkovací látky i v centrech

Lékárníci by se mohli podílet na ředění vakcín a přípravě očkovacích látek nejen v lékárnách, ale i v očkovacích centrech. ČTK to po jednání prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) sdělila mluvčí komory Michaela Bažantová.

Plán očkování: Bude nejméně 31 mobilních týmů, případně se doplní

V Česku mají fungovat minimálně tři desítky mobilních očkovacích týmů. Aspoň jednu takovou mobilní skupinu musí totiž povinně zřídit všech 31 míst, která vakcínu distribuují. Tyto týmy mají očkovat v domovech seniorů a dalších zařízeních. Mobilní týmy si pak mohou vytvořit i další očkovací centra, a to podle potřeb v krajích. Vyplývá to ze schváleného vládního plánu očkování. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes řekl, že lidé s pohybovými potížemi budou očkováni doma, nebo se jim na očkování zajistí přeprava.

Koronavirus se nejrychleji šíří na Trutnovsku, hygienici netuší proč

Trutnovsko je nadále regionem ČR, kde se koronavirus šíří nejrychleji. Za posledních sedm dní tam přibylo v přepočtu na 100.000 obyvatel zhruba 1136 případů, o den dříve činil sedmidenní nárůst 1119 případů covidu-19 na 100.000 lidí. Lépe jsou na tom v kraji okresy Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Hradec Králové a Jičín, kde na 100.000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dnů zhruba 886, 875, 808 a 546 případů, vyplynulo z dnešních údajů ministerstva.

Mráz, sněhová kalamita a koronavirus. Madrid žádá vládu o vyhlášení stavu nouze

Madridská radnice dnes požádala španělskou vládu o vyhlášení stavu katastrofy či zvláštní nouze kvůli následkům sněhové bouře a mrazů, které víc než třímilionovou španělskou metropoli zasáhly v předchozích dnech a které ještě zhoršily situaci způsobenou pandemií covidu-19. Informují o tom místní média.

Británie rozjela očkování proti koronaviru naplno, lidé dostanou vakcínu i v lékárnách

V Británii se začíná proti koronaviru očkovat i v lékárnách. Vláda tak chce splnit svůj cíl a podat vakcínu do poloviny února 15 milionům lidí z rizikových skupin, informovala dnes agentura Reuters.

"Vakcína čeká v mrazáku." Babiš není spokojen s rychlostí očkování proti koronaviru

Premiér Andrej Babiš (ANO) není spokojen s rychlostí očkování proti nemoci covid- 19 v Česku. Chce, aby byly dávky vakcín využity dříve, než budou dodány další. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ke spuštění registračního systému pro očkování. Podle oficiálních dat bylo do Česka dosud dodáno zhruba 169.000 očkovacích látek, ke středečním 18:00 dostalo očkovací látku 70.680 lidí.

Papež František a jeho předchůdce byli očkováni proti koronaviru, patří do rizikové skupiny

Vakcínu proti covidu-19 dostali už i papež František a emeritní papež Benedikt XVI., který z čela katolické církve odešel v roce 2013. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na vatikánské tiskové oddělení. Čtyřiaosmdesátiletý papež František byl očkován ve středu, jeho předchůdce, jemuž je 93 let, dostal vakcínu dnes.

Tabulka PES by měla obsahovat i informace o kompenzacích, žádá Prouza

Tabulka protiepidemického systému (PES) by podle zástupců profesních organizací měla obsahovat i informace o kompenzacích k daným restrikcím v jednotlivých stupních rizika. Nejistota je pro podnikatele velký problém, potřebují mít výhled na další měsíce. V diskusní aréně projektu HOREKA 112 to dnes řekli prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Registrace na očkování proti koronaviru začne 15. ledna v 08:00

Registrace na očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let začne v pátek 15. ledna v 08:00. Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví do dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

V USA bylo očkováno proti koronaviru přes 10 milionů lidí, potíže mají Kalifornie i New York

Ve Spojených státech obdrželo první dávku vakcíny proti covidu-19 více než 10 milionů lidí. Koronavirus se však v některých částech země šíří v podstatě nekontrolovatelně, USA zaznamenaly za poslední den přes 224.000 nově infikovaných lidí, čímž tam celkový počet prokázaných nálezů na SARS-CoV-2 překonal hranici 23 milionů. Dalších 3848 Američanů ve středu po nákaze covidem-19 zemřelo, uvádí data Univerzity Johnse Hopkinse.

Německo hlásí nejvyšší přírůstek zemřelých od začátku pandemie, za vysoce rizikové považuje tři země

V Německu ve středu zemřelo dalších 1244 lidí nakažených koronovirem, což je nejvyšší denní bilance od začátku pandemie. Celkem podle statistik Institutu Roberta Kocha (RKI) s covidem-19 zemřelo 43.881 lidí. Nákaza koronavirem se ve středu v Německu, které má 83 milionů obyvatel, potvrdila u 25.164 lidí. Šéf RKI Lothar Wieler dnes Němce ujistil, že do konce tohoto roku bude pandemie pod kontrolou.

Itálie prodloužila přísné restrikce až do poloviny února, cestování mezi regiony zakázáno

Italská vláda v noci na dnešek rozhodla o prodloužení přísných opatření proti koronaviru. Mimo jiné bude až do 15. února zakázáno nenutné cestování mezi regiony a do 5. března omezeny návštěvy příbuzných, jako to bylo přes vánoční svátky. V platnosti zůstává i zákaz nočního vycházení, informovala dnes agentura DPA. Nová opatření platí od soboty.

Do Wu-chanu dorazili experti WHO, budou pátrat po původu koronaviru

Mezinárodní tým odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes podle místních médií dorazil do čínského města Wu-chan, odkud se koncem předloňského roku do světa začal šířit koronavirus. Experti budou společně s čínskými vědci pátrat po původu onemocnění covid-19 a budou se snažit zjistit, jak se koronavirus přenesl na člověka.

Izrael úspěšně očkuje díky specifičnosti dohody s Pfizer, píše server CTech

Izrael dokázal za tři týdny naočkovat proti covidu-19 více než 20 procent svých obyvatel a dokázal si obstarat od firem Pfizer a Moderna dostatek očkovacích látek, zatímco země jako USA, Německo nebo Francie potřebné miliony dávek získat nedokázaly. Jak napsal izraelský server CTech, který poskytuje informace o technologiích a inovacích, podíl na tom má specifičnost dohody s firmou Pfizer.

AntiCovid tým vyzval vládu, aby jednala o pomoci okolních zemí

Ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) mají podle opozičních expertů jednat kvůli docházejícím kapacitám nemocnic se sousedními zeměmi o mezinárodních a příhraničních dohodách o zdravotní pomoci. Takzvaný AntiCovid tým ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vládu vyzval, aby s předstihem požádala o pomoc s umísťováním pacientů, kteří kvůli epidemii koronaviru potřebují intenzivní lékařskou pomoc.

Kapacita intenzivní péče je v Karlovarském kraji nadále na hraně

Situace v Karlovarském kraji zůstává vážná, na jednotkách intenzivní péči zbývají poslední volná lůžka. Nemocnice musí dál převážet pacienty do jiných nemocnic v kraji i mimo něj, i tam ale docházejí kapacity. Nemocnice se potýkají i s nedostatkem zdravotnického personálu. V Karlovarském kraji je k dnešnímu dni 3856 aktivních případů koronaviru.