Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

PES spadl do 4. stupně, reprodukční číslo je pod hodnotou 1

Koronavirus zdaleka nepřinesl jen zdravotní krizi, varují experti

NÁZOR - Koronavirová krize představuje největší výzvu pro životy a obživu lidí za celé desetiletí, konstatují Joe Deville a Rebecca Florissonová v komentáři pro server The Conversation. Sociolog a politická analytička z Lancaster University zdůrazňují, že nejde jen o krizi zdravotní, ale také krizi finanční.

Vláda definitivně rozhodla, jak má v Česku probíhat očkování

Vláda vzala na vědomí metodický pokyn ministerstva zdravotnictví k očkování proti koronaviru. Povinné bude hlášení naočkovaných ten samý den a evidence počtu vakcín, řekl po schůzi kabinetu ministr Jan Blatný (za ANO).

REPORTÁŽ: Jeden pacient sténá, šance na přežití druhého jsou nízké. Unavení zdravotníci se ale nevzdávají

Prázdné chodby nemocnice působí skličujícím dojmem. Za normálních okolností by asi byly plné lidí, kteří přišli za svými příbuznými či známými, postávají s nimi u automatů na kávu, či posedávají a hlasitě si povídají na zdejších lavicích. Dnes ale ne. Covidová epidemie zdravotnická zařízení pro návštěvy uzavřela, a tak jsme široko daleko jediní, kdo nejsou zdravotníci či pacienti mířící na vyšetření. Naše kroky se ubírají jinam, je začátek prosince a spolu s redakčním fotografem se blížíme k oddělení, kde leží ty nejtěžší covidové případy.

Die Welt varuje před nebezpečím z Česka: Mají tam druhou největší vlnu epidemie na světě

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky, která patří k nejpostiženějším na světě. V dnešním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to na svém webu píše deník Die Welt. Podle listu musí najít premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko hranic ležícího Durynska více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

PES je nejnižší od začátku roku, vláda schválila očkovací strategii

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, dnes klesl z úterních 84 bodů na 81 bodů ze sta. Je tak nejnižší od začátku roku, ačkoli se stále drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti PES.

Druhý rok pandemie může být těžší než první, obává se WHO

Druhý rok pandemie koronaviru by mohl být těžší než první. Varoval před tím dnes podle agentury Reuters krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan s poukazem na rychlost šíření koronaviru zejména na severní polokouli a na šíření nakažlivějších mutací.

Lékaři nemusí volit, komu pomohou, ohradil se ministr Blatný

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyloučil, že by v Česku byli kvůli počtu nemocných lékaři nuceni vybírat, kterému pacientovi poskytnou přístroj či službu a kterému nikoliv. Pokud jsou někde plně zaplněná lůžka, měli by lékaři zajistit převoz do jiného kraje. Pomoc z Německa podle něj není etické a korektní aktuálně využít, protože má víc vytížené jednotky intenzivní péče než Česko.

Systém PES čekají změny, ministr Blatný je chce řešit i ve Sněmovně

Změny v systému opatření proti šíření epidemie koronaviru PES plánuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) příští týden představit vládě a zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny. Uvedl to po dnešním mimořádném jednání vlády k očkování proti covidu. Změny podle něj ministerstvo dokončuje v těchto dnech, třetí jednání má ministr naplánováno na pátek.

Účinnost čínské vakcíny CoronaVac je slabá, výsledek jen těsně stačil ke schválení

Vakcína proti nemoci covid-19, kterou vyvinula čínská firma Sinovac, měla při klinických testech v Brazílii účinnost pouze 50,4 procenta. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento výsledek podstatně horší, než tvrdila dřívější data, a jen těsně stačil na to, aby přípravek byl schválen.

Kvůli epidemii se zvažuje posunutí sčítání lidu, je nutná změna zákona

Ministerstvo zdravotnictví posoudí, zda by nebylo vhodné posunout sčítání lidu, které se má konat od 27. března do 11. května. Ústřední krizový štáb se po dnešním jednání se zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) zeptá na riziko ministerstva zdravotnictví, řekl po zasedání štábu jeho šéf Jan Hamáček (ČSSD).

Rakousko od půlnoci uzavře malé přechody s Českem a Slovenskem

Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom dnes informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.

Očkovací strategie či korespondenční volby. ODS, TOP 09 a lidovci chtějí mimořádnou schůzi Sněmovny

Opoziční blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09, který pro letošní sněmovní volby vytvořil koalici, chce ještě v lednu svolat mimořádnou schůzi dolní komory k návrhu zavedení korespondenční volby a odškodňovacímu zákonu. Zároveň strany chtějí jako první bod řádné schůze Poslanecké sněmovny, která začne příští úterý, zařadit očkovací strategii. Předsedové stran to řekli na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Blatný: Začátek očkování lidí přihlášených po 15. lednu nebude jednotný

Začátek očkování proti covidu-19 u lidí, kteří se přihlásí do rezervačního systému od 15. ledna, nebude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jednotný. Centra si ho určí podle svých kapacit a dodávek vakcíny, řekl dnes novinářům po návštěvě velkokapacitního očkovacího centra v Brně. Po tomto datu bude pokračovat také očkování v nemocnicích a zařízeních sociálních služeb.

Vakcína od firmy Moderna dorazila do Ostravy, domovy důchodců začnou očkovat

Dodávka spediční firmy dnes dovezla z Brna do Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) 8400 dávek vakcíny proti nemoci covid-19 od firmy Moderna. V následujících dnech se bude rozvážet do více než 150 domovů seniorů a sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji. Mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová řekla, že do domovů seniorů půjde téměř 5000 dávek, do domovů se zvláštním režimem 2000 a do domovů pro zdravotně postižené 1500 dávek.

Strategie očkování: Jehly ze zásob nemocnic, později od EU

Materiál pro očkování proti covidu-19 si podle strategie očkování měly především zajistit nemocnice. Vyplývá to z verze národní vakcinační strategie zveřejněné k 22. prosinci. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové je standardní, že materiál si nakupují očkující subjekty samy. Další miliony stříkaček a jehel mají přijít ze společné objednávky Evropské unie, dodávka z Číny zatím nedorazila. Objednávka Správy státních hmotných rezerv (SSHR) má dorazit na konci ledna.

Záložní nemocnice Brno naočkovala již 1500 lidem, Babiš přijel obhlédnout systém

Už 1500 vakcín proti nemoci covid-19 podala záložní nemocnice na brněnském výstavišti, řekl dnes při návštěvě nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je to první velkokapacitní očkovací centrum v České republice. Očkování absolvují policisté, hasiči a senioři, uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Plachá.

Blatný čeká v nemocnicích těžký týden, křivka nákazy se ale podle něj láme

Záložní nemocnice začnou sloužit pro pacienty s nemocí covid-19, jen kdyby se kapacita lůžek v nemocnicích v zemi blížila vyčerpání. Zatím je volná asi z 20 procent a vypadá to, že se křivka nákazy v populaci stáčí dolů, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj čeká nemocnice výrazná zátěž další týden, pak by mohla čísla klesat i tam. Blatný to řekl při návštěvě záložní nemocnice na výstavišti v Brně, jež funguje jako velkokapacitní očkovací centrum.

Vláda upraví seznam nezbytného zboží, které lze prodávat. Potravináři chtějí prioritu při očkování

Vláda podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští týden asi upraví seznam nezbytného zboží, které mohou nabízet obchody. Řekl to dnes novinářům po návštěvě očkovacího centra v Brně. Zachovat chce pravidlo, že velké obchody nesmí prodávat zboží, na které se specializují malé prodejny, které mají kvůli opatřením proti covidu-19 zavřeno.

V Německu přibylo 19 600 nakažených. Ministr Spahn naznačil, jak dlouho potrvají restrikce

V Německu v úterý přibylo 19.600 případů nákazy koronavirem, o den dříve to bylo 12.802 infekcí. Dnes to oznámil Institut Roberta Kocha (RKI). Nemoc covid-19 už si v zemi vyžádala 42.637 obětí, z toho 1060 za poslední den. Celkem Německo s 83 miliony obyvatel eviduje přes 1,95 milionu nakažených. Vakcínu proti covidu-19 dostalo v Německu už více než 750.000 lidí.