Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Na očkování se budou od 15. ledna registrovat i zdravotníci, oznámila lékařská komora

Zmírnění restrikcí není na pořadu dne, prohlásil Hamáček. Nejohroženější zůstávají senioři

Mírný pokles počtu nově nakažených z posledních dnů podle ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) nemusí znamenat obrat ve vývoji epidemie koronaviru. Novinářům po jednání štábu řekl, že se nedají očekávat změny v opatřeních, nejpřísnější stupeň protiepidemických opatření podle něj bude platit "ještě nějakou dobu". Uvedl, že komunitní šíření covidu stále trvá, situace je dál složitá v nemocnicích a nejohroženější skupinou zůstávají senioři.

Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.

Anglická mutace koronaviru budí stále větší obavy. Francie a Německo zpřísňují opatření

Francie bude muset zpřísnit opatření, aby zabránila rychlému šíření nové mutace koronaviru, která se poprvé na konci loňského roku objevila na jihu Anglie. Rádiu Franceinfo to dnes řekl hlavní zdravotní poradce francouzské vlády Jean-François Delfraissy. V Británii je nová, nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2 již dominantní. Řada nemocnic v zemi je na pokraji kapacit a uvažuje se o překládání pacientů do hotelů.

Vyvracíme dezinformace: Lze z vakcíny onemocnět koronavirem?

Jedním z argumentů, kterým se hájí lidé nesouhlasící s očkováním, je tvrzení, že vakcína může vyvolat u očkovaných jedinců onemocnění covid-19. Jde o mýtus, neboť to z podstaty samotné vakcíny není možné.

V Česku přibylo 10 725 nakažených, o třetinu méně než před týdnem

Potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku v úterý přibylo 10.725, což je zhruba o třetinu méně než před týdnem. Podíl nově zaznamenaných nakažených na počtu provedených testů klesl proti minulému úterý z téměř 40 procent na přibližně 30,8 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. I v neděli a pondělí byly počty nově nakažených i podíly pozitivních případů nižší než za stejné dny před týdnem.

Registrační systém na testy dává data pro cílení reklamy

Některé nemocnice používají k registraci termínu pro antigenní test na koronavirus nástroj Reservatic, který posílá informace o uživatelích také internetovým firmám, aby mohly lépe cílit reklamu. Nástroj poskytuje stát jako součást centrálního rezervačního systému. Podle Jana Ryšavého z integrovaného centrálního řídicího týmu ministerstva zdravotnictví bude dodavatel muset způsoby registrace prověřit.

Rizikový index PES klesla na 81 bodů, je tak nejnižší od začátku roku

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, dnes klesl z úterních 84 bodů na 81 bodů ze sta. Je tak nejnižší od začátku roku, ačkoli se stále drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti PES.

Získají nakažení koronavirem dlouhodobou imunitu? Profesorka je optimistická

NÁZOR - Miliony lidí po celém světě se nakazily virem SARS-CoV-2, který působí nemoc covid-19, konstatuje expertka na biomedicínu Sheena Cruickshanková v komentáři pro server The Conversation. Profesorka z Manchesterské univerzity poukazuje, že jednotlivé státy nyní zahajují masivní očkovací kampaně, které mají dostat virus pod kontrolu a chránit nejzranitelnější občany.

Klíč ke zvládnutí koronavirové pandemie? Britská epidemioložka představila jasné kroky

NÁZOR - Nyní je již dobře známo, že zhruba jeden ze tří lidí nakažených virem SARS-CoV-2 nikdy nevykáže žádné symptomy onemocnění covid-19, připomíná v komentáři pro server The Guardian epidemioložka Susan Hopkinsová. Hlavní lékařská poradkyně britského veřejného zdravotního systému NHS pro testování a trasování osob, které přišly do kontaktu s novým koronavirem, dodává, že bezpříznakovost rozhodně neznamená, že by taková osoba nebyla infekční.

Německý lékař: Česko koronavirus nezvládlo, za selhání zaplatí delší karanténou

Evropské státy včetně České republiky, které byly na jaře úspěšné ve zvládání epidemie covidu-19, situaci za druhé vlny podcenily, proto nyní patří k nejhorším. V dnešním rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Andrej Trampuž, vrchní lékař oddělení imunologie a septické chirurgie na berlínské klinice Charité. Tyto země musí podle něj počítat s tím, že budou moci začít s uvolňováním karanténních opatření později. Trampuž varuje také před srovnáním covidu-19 s chřipkou, tento koronavirus je totiž extrémně agresivní.

Česko dostalo vakcíny od Moderny, WHO letí do Wu-chanu zkoumat původ koronaviru

Do Česka má dnes poprvé dorazit vakcína proti covidu-19 od firmy Moderna, podle ministerstva zdravotnictví jí bude 8000 dávek. Směřovat by měly podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do Moravskoslezského kraje. V neděli předseda vlády avizoval, že firma dodá vakcínu už v pondělí v počtu 20.000 dávek. Termín se ale za poslední týden posouval několikrát, původně se ve vakcinační strategii počítalo s 22. lednem.

V Polsku je "česká mutace" koronaviru, tvrdí tamní ministr

Polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski v pondělí před novináři prohlásil, že polští hygienici doposud nezachytili žádný případ varianty koronaviru, která se objevila v Anglii, zato se podle něho do Polska dostala česká mutace viru. Upozornil na to portál SeznamZprávy.cz, podle kterého ale český resort zdravotnictví věc popřel.

Rána pro český sport! Kvůli koronaviru házenkáři odřekli účast na MS

Na první velké akci kolektivního sportu tohoto roku to bude bez české účasti, i když tomu tak původně být nemělo. Jedná se o blížící se mistrovství světa v házené, které se od středy uskuteční v Egyptě. Čeští reprezentanti doplatili na stále se objevující koronavirus v týmu, kvůli kterému se hodlali přesunout do dějiště šampionátu až v jeho první hrací den. Nakonec Český házenkářský svaz schválil, že se letošní MS uskuteční bez českých reprezentantů.

Česko testuje registrační systém na očkování, inspirací je Izrael

Kraje začaly testovat centrální registrační systém pro očkování proti koronaviru, který se má v pátek otevřít nejdříve pro lidi starší 80 let. Někteří hejtmani ale mají výhrady k jeho fungování, chybí jim možnost vyzkoušet fungování databáze pod zátěží nebo v něm nejsou některá očkovací místa.

Chebská nemocnice kvůli nakaženým uzavřela i porodnici. Selekce u nás neprobíhá, říká mluvčí

Dělají maximum, aby měli lůžka pro pacienty nakažené covidem-19. Proto nemocnice v Chebu musela uzavřít chirurgickou jednotku intenzivní péče i porodnické oddělení. „Získali jsme tak další kapacitu pro infikované pacienty. Zraněné, kteří potřebují akutní chirurgickou péči, převážíme do Karlových Varů a v záloze máme ještě Sokolov. Do Karlových Varů rovněž transportujeme rodičky,“ říká pro EuroZprávy.cz Vladislav Podracký, tiskový mluvčí Karlovarských krajských nemocnic, a.s., do jejíhož portfolia právě chebské zdravotní zařízení spadá.

Bavorský premiér chce povinné testy pro pendlery, Sasko je zavádí v pondělí

Bavorský premiér Markus Söder dnes řekl, že chce opět zavést povinné testování na koronavirus jednou týdně pro pendlery ze zahraničí. Oživit tak podle agentury DPA hodlá model, který platil už v části října a v listopadu.

Rizikové kontakty kvůli návštěvám o svátcích posílily, s přáteli s rodinou se setkaly tři pětiny lidí

Kvůli návštěvám v rodinách na konci roku posílily nejrizikovější kontakty, při kterých byli lidé déle než 15 minut bez roušky. Alespoň jedno setkání s přáteli či rodinou uskutečnily během svátků tři pětiny lidí, což bylo naposledy patrné koncem léta. Ukázal to průzkum společnosti PAQ Research. Průzkum také zjistil, že obavy z epidemie u Čechů rostou, nikoli však opatrnost chování.

Řecko vyzvalo EU k vytvoření očkovacího průkazu. Držitelé by mohli cestovat bez omezení

Řecko chce přesvědčit Evropskou unii, aby oživila cestovní ruch zřízením jednotných osvědčení, která by mohli získat lidé očkovaní. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové napsal, že jeho cílem není povinná vakcinace, ale to, aby očkovaní lidé měli v rámci unie možnost svobodně cestovat bez dalších omezení. Informovala o tom agentura Reuters.

Vakcínu od Moderny dostanou moravskoslezská zařízení ve čtvrtek

Vakcína od firmy Moderna, která dnes zřejmě dorazila do Brna a ve středuji má převzít Ostrava, se do více než 150 domovů seniorů a sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji bude rozvážet ve čtvrtek a v pátek. ČTK to dnes řekla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. Jde o 8400 dávek, které mají přijít z Brna do Fakultní nemocnice Ostrava (FNO).