Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rizikové kontakty kvůli návštěvám o svátcích posílily, s přáteli s rodinou se setkaly tři pětiny lidí

Řecko vyzvalo EU k vytvoření očkovacího průkazu. Držitelé by mohli cestovat bez omezení

Řecko chce přesvědčit Evropskou unii, aby oživila cestovní ruch zřízením jednotných osvědčení, která by mohli získat lidé očkovaní. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové napsal, že jeho cílem není povinná vakcinace, ale to, aby očkovaní lidé měli v rámci unie možnost svobodně cestovat bez dalších omezení. Informovala o tom agentura Reuters.

Vakcínu od Moderny dostanou moravskoslezská zařízení ve čtvrtek

Vakcína od firmy Moderna, která dnes zřejmě dorazila do Brna a ve středuji má převzít Ostrava, se do více než 150 domovů seniorů a sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji bude rozvážet ve čtvrtek a v pátek. ČTK to dnes řekla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. Jde o 8400 dávek, které mají přijít z Brna do Fakultní nemocnice Ostrava (FNO).

Nemocnice v Praze nabízí volné termíny pro antigenní testování

Zájem o bezplatné antigenní testy v Praze je proti předvánoční době výrazně nižší. Zatímco v polovině prosince byly termíny testů zcela plné, nyní jsou na většině odběrových míst v pražských nemocnicích obsazené sotva z poloviny, vyplynulo z údajů rezervačních systémů nemocnic k dnešnímu poledni. Objednat se tedy dalo i na dnešek, zjistila ČTK.

V Česku je zatím naočkováno asi 6 procent domovů pro seniory

V Česku je zatím naočkováno asi šest procent domovů pro seniory, postižené a se zvláštním režimem. Podle odhadů Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) by za dva týdny mohla mít očkování za sebou polovina těchto zařízení. V České televizi to dnes řekl prezident asociace Jiří Horecký. Podle zjištění APSS má zájem o očkování 73 procent klientů a polovina pracovníků domovů.

Na Baleárách mají lidé v autobusu kvůli koronaviru mlčet

Na Baleárských ostrovech dostali obyvatelé kvůli rostoucím počtům nakažených koronavirem doporučení, aby v prostředcích hromadné dopravy pokud možno nemluvili. Už nyní platí povinnost nosit v autobusech a vlacích roušky, regionální vláda se ale domnívá, že riziko infekce se sníží, když cestující budou co nejméně otevírat ústa. S odvoláním na německojazyčný list Mallorca Zeitung to dnes napsala agentura DPA.

Vědci potvrdili, že roušky pomáhají při zpomalení šíření koronaviru

Český chemik Vladimír Ždímal spolupracoval na rozsáhlé mezinárodní studii o účinnosti roušek. Přehledový článek, který vydal prestižní časopis PNAS, konstatuje, že roušky účinně pomáhají při zpomalení šíření koronaviru. Vědci k tomu využili poznatky z řady oborů. Akademie věd ČR (AV) o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Ždímal pracuje v Ústavu chemických procesů AV.

Rezervační systém zavání trapasem. Neobsahuje očkovací místa, nelze se přihlásit

Pilotní testování centrálního registračního systému na očkování na koronavirus zatím nesimuluje reálnou situaci. ČTK to dnes řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Kraje dostaly od vlády přístupové klíče do rezervačního systému. Podle Kuby si však kraje nemohou vyzkoušet, jak bude databáze fungovat ve chvíli, kdy se do ní budou naráz hlásit tisíce lidí. Středočeský kraj navíc zjistil, že v něm nejsou zanesena všechna jeho očkovací místa.

Na Slovensku loni na podzim výrazněji stoupl počet úmrtí

Na Slovensku loni v říjnu a listopadu, tedy během druhé vlny epidemie nemoci covid-19, zemřelo ve srovnání s průměrem předchozích pěti let výrazně více lidí. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Přírůstek úmrtí ve zmíněných měsících byl zároveň mnohem vyšší než počet zemřelých na covid-19, který hlásí národní centrum zdravotnických informací.

První dodávka vakcíny od Moderny už je v Brně

Vakcína od firmy Moderna už je v Brně. ČTK to dnes bez detailů řekla mluvčí krajského úřadu Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Jde o 8400 dávek, které mají ve středu přijít do Fakultní nemocnice Ostrava.

Za pondělí přes 9 tisíc nakažených. PES zůstává na pětce

V pondělí přibylo v Česku 9294 nakažených. Rizikový index protiepidemického systému PES, kterým se v Česku řídí opatření proti nemoci covid-19, se dnes nezměnil. Stejně jako v pondělí je na 84 bodech ze sta, což odpovídá pátému, nejvyššímu stupni pohotovosti.

Vědci našli nejstarší případ koronaviru v Evropě. Žena se nakazila už loni

Skupina italských vědců vydala studii, ve které upozornili na nový nejstarší případ nákazy koronavirem v Itálii. Podle jejich zjištění se pětadvacetiletá žena z Milána nakazila už v listopadu roku 2019, píše dnes agentura ANSA. Podle Milánské univerzity to tak je nejstarší zdokumentovaný případ koronaviru u člověka. Itálie byla jednou z prvních evropských zemí, kde se koronavirus začal šířit na komunitní úrovni. První případy nákazy novým koronavirem byly ale zaznamenány na počátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan.

Nemocnice omezují provoz a zavírají oddělení, experti začnou šetřit původ koronaviru

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, dnes mírně klesl na 84 bodů ze sta. Předchozí dva dny byl na 87 bodech. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO), která se chce zabývat původem koronaviru, po odkladech přicestuje do Číny ve čtvrtek.

Irsko za týden zaznamenalo nejvíc infikovaných na počet obyvatel

Irsko za uplynulý týden zaznamenalo nejvíce nových případů koronaviru na počet obyvatel na světě. Vyplývá to z propočtů agentury Bloomberg. K prudkému nárůstu počtu nakažených v Irsku podle agentury Reuters přispěly nová nakažlivější mutace koronaviru, která se poprvé potvrdila v Británii, i rozvolnění protikoronavirových opatření před Vánoci.

Ve všech zemích světa by očkování mělo podle WHO začít do 100 dní

Ve všech zemích světa by očkování proti covidu-19 mělo u zdravotnického personálu a nejohroženějších lidí začít v příštích 100 dnech. Vyzval k tomu dnes podle agentury DPA šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Navzdory vakcinaci letos kolektivní imunity dosaženo nebude, upozornila podle agentury AFP vědecká pracovnice WHO Sumja Svaminathanová.

Středočeské nemocnice odložily kvůli koronaviru už stovky operací

Středočeské nemocnice odložily už stovky operací, jde například o operace kyčlí, kolen či mandlí. Od 22. prosince ministerstvo zdravotnictví nařídilo omezit péči, která není nezbytná. Důvodem je uvolnění lůžek pro pacienty s covidem. Pacienti, kterým jsou operace odkládány, situaci většinou chápou. Případná rizika se nemocnice snaží minimalizovat, nelze je ale vyloučit, zjistila ČTK v anketě.

Vláda uleví pohřebním službám. Zavádí nová opatření

Od úterý 12. ledna nebude po dobu deseti dnů možné dovážet do Česka těla zemřelých ke zpopelnění. Na návrh ministerstva pro místní rozvoj tak dnes rozhodla vláda, aby zajistila kapacity spalování v době epidemie koronaviru.

Slovensko opět plánuje plošné testy na koronavirus

Slovensko by podle premiéra Igora Matoviče mohlo příští týden obnovit plošné testování lidí na koronavirus s cílem potlačit šíření infekce. Stávající karanténní opatření a omezení volného pohybu osob totiž nákazu nepotlačily. Matovič to řekl novinářům po jednání vlády.

Němci kvůli koronaviru častěji větrají a méně se setkávají

V zájmu ochrany před koronavirovou nákazou výrazná většina lidí v Německu častěji větrá než dříve a méně se setkává s příbuznými i přáteli. Vyplývá to z průzkumu, který dnes podle agentury DPA zveřejnil německý institut pro výzkum rizik (BfR).

Podvodníci v Británii lákají z lidí peníze za falešné vakcíny

V Británii se objevují případy, kdy si podvodníci nechávají platit za falešné vakcíny. Některé oběti podvodu dokonce dostaly blíže neurčenou injekci, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na velšského ministra zdravotnictví Vaughana Gethinga, který zopakoval varování policie z různých částí Británie.