Vláda uleví pohřebním službám. Zavádí nová opatření

Od úterý 12. ledna nebude po dobu deseti dnů možné dovážet do Česka těla zemřelých ke zpopelnění. Na návrh ministerstva pro místní rozvoj tak dnes rozhodla vláda, aby zajistila kapacity spalování v době epidemie koronaviru.

Konec opatření vláda stanovila podle mluvčího ministerstva Viléma Frčka s ohledem na konec nouzového stavu, je tak možné, že bude prodlouženo stejně jako nouzový stav. Krematoria se také nebudou muset řídit emisními limity, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Návrh reaguje na zprávy o vytíženosti krematorií. Z ostravského krematoria, které nestíhá, muselo být 58 těl převezeno do jiného zařízení.

"Od 12. ledna do 22. ledna bude zakázán dovoz těl z okolních států (zejména Polsko, Rakousko a Německo), jak bylo dlouhodobým komerčním zvykem u příhraničních krematorií. Tím není dotčeno právo na pohřbení těchto těl do země. A zejména tím není dotčena repatriace zesnulých Čechů domů," uvedlo ministerstvo.

Standardní kapacita kremačních zařízení v ČR je zhruba 700 žehů denně. Ideální maximální kapacita, kterou se ministerstvo snaží opatřením dosáhnout, činí podle odhadů 800 žehů za den. Pohřbů do země se denně uskuteční zhruba kolem třiceti, i v tomto případě je možné navýšit kapacitu, uvedl úřad.

"Důvodem našeho opatření je předpokládaný nárůst počtu zemřelých během dalších dvou měsíců a s tím související hraniční kapacita některých kremačních zařízení. Paralelně bude vytíženost sledována a koordinována napříč celou republikou, aby nedocházelo k problémům jako v případě Moravskoslezska," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

V Česku je tisíc hřbitovů a 27 krematorií. Krematoria nejsou v území rovnoměrně rozložena, méně jich je na Moravě. Podle ministerstva to je jednou z příčin, proč se ocitly na hranici kapacitních možností Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. K mezní hranici se nyní podle úřadu blíží Karlovarský, Královéhradecký, Plzeňský a Pardubický kraj. Naopak největší volnou kapacitou disponují krematoria v Kraji Vysočina, v Praze, Liberci a Ústí nad Labem.

Opatření v pátek doporučil přijmout krizový štáb. V jeho režii za spolupráce hasičů má fungovat dispečink pro případné převážení zemřelých.

Od březnového začátku epidemie covidu-19 bylo v Česku zaznamenáno přes 835.000 případů choroby. Zemřelo 13.272 nakažených. V neděli bylo podle webu ministerstva úmrtí 80, ale počty zemřelých ve statistikách ministerstvo pravidelně zpětně navyšuje. V předchozích dnech minulého týdne se denní počty úmrtí pohybovaly většinou kolem 150 až 160.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Více souvisejících

Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Pohřební služba pohřebnictví

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy