Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Izrael začne očkovat občany starší 55 let

Podrobnosti o vakcíně od Moderny: Kolik má dávek a jak se značí?

Jedna lahvička očkovací látky proti covidu-19 od firmy Moderna, které má do Česka dorazit v úterý první dodávka, obsahuje deset dávek vakcíny. Skladuje se v mrazu od minus 15 do minus 25 stupňů Celsia. Dočasně má stejně jako látka od firem Pfizer a BioNTech pro EU nesprávné americké označení, dostala ale výjimku.

Vakcína od Moderny dorazí do Česka v úterý

Vakcína od firmy Moderna dorazí do Česka poprvé v úterý, bude jí 8000 dávek. Podle České televize to upřesnilo ministerstvo zdravotnictví, mluvčí resortu Barbora Peterová to ČTK potvrdila. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že firma dodá vakcínu už dnes v počtu 20.000 dávek. Termín se posouval za poslední týden několikrát, původně se ve vakcinační strategii počítalo s 22. lednem.

Británie zvyšuje tempo očkování, v Anglii otevřela sedm nových center

Británie zvyšuje tempo očkování proti covidu-19. V Anglii se dnes otevřelo sedm nových očkovacích center, informovala agentura Reuters. Podle náměstka ministra zdravotnictví Nadhima Zahawiho je cílem podat do poloviny února vakcínu 15 milionům lidí z nejvíce ohrožených skupin.

Asociace: COVID záruka CK pomůže hlavně malým a středním CK

Chystaný program COVID záruka CK pomůže podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) především malým a středním kancelářím při získání pojištění pro případ úpadku. Podstatou programu je podle asociace poskytnutí státní bankovní záruky, která by za určitých podmínek pokryla významnou část jistiny, kterou pojišťovny po CK požadují. ČTK to řekl prezident AČCKA Roman Škrabánek, podle nějž asociace tuto státní pomoc iniciovala a podílí se na nastavení dílčích parametrů programu.

Chebská nemocnice nezvládá nápor pacientů. Převáží je do jiných nemocnic

Přetížená chebská nemocnice přemisťuje 14 koronavirových pacientů do nemocnic v Mariánských Lázních, Rakovníku či v Praze. Přesun pacientů většinou s lehkým průběhem nemoci organizovala v neděli krajská koordinátorka Dagmar Uhlíková, řekl dnes ČTK mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký. Nemocnicím v kraji docházejí volná lůžka pro pacienty s covidem, důvodem je nedostatek kvalifikovaného personálu a přetíženost současného.

V neděli přibylo v Česku 4283 nakažených

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v ČR v neděli klesl oproti předchozímu týdnu o třetinu na 4283 nakažených. Předešlou neděli bylo případů zhruba 6300. Oproti předchozí neděli se také snížil podíl pozitivních případů na počtu provedených testů ze zhruba 41 procent na 35,2 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V sobotu byl naopak nárůst počtu nakažených, když dosáhl 8405 případů, o dvě třetiny vyšší než za stejný den před týdnem.

Rizikový index PES se mírně zlepšil, kleslo reprodukční číslo

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, dnes mírně klesl na 84 bodů ze sta. Předchozí dva dny byl na 87 bodech. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Důvodem snížení indexu je pokles tzv. reprodukčního čísla, které udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, ze zhruba 1,22 na 1,18. PES zůstává na nejvyšším, pátém stupni pohotovosti.

Čína přijme tým odborníků WHO, mají pátrat po původu pandemie koronaviru

Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO), která se chce zabývat původem koronaviru, po odkladech přicestuje do Číny ve čtvrtek. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo zdravotnictví. Peking v minulých dnech otálel s vydáním povolení pro vstup vědců, kteří se do Číny chystali už na začátku ledna.

Komentář

Odpůrci vakcíny s Davidovou hvězdou musejí hned na očkování. Proti hlouposti

KOMENTÁŘ - Dosáhli vrcholu stupidity a urazili oběti holocaustu. Demonstranti, kteří se v pátek sešli na Václavském náměstí, aby na ní mimo jiné vyjádřili nesouhlas s očkováním na covid-19, zneuctili Davidovu hvězdu, jež je smutným symbolem nacistické genocidy namířené proti Židům ve druhé světové válce. Mnozí si neuvědomují, že utrpení z koncentračních táborů je u přeživších či pozůstalých stále živé a nikdy ze zdecimovaných duší nevyhasne. Kdo si na kabát připnul žlutou hvězdu jako odpor proti vakcíně, by se měl dát okamžitě naočkovat, ale proti vlastní hlouposti.

Nakažených za sobotu je moc. Prymula chtěl limit, jak daleko smí lidé od domu

Počty nových případů covidu-19 v posledních dnech ukazovaly pokles, teď se ale podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) zhoršily. Sobotní čísla jsou opět poměrně vysoká včetně podílu pozitivity, řekl dnes v pořadu Partie TV Prima. Prymula dodal, že opatření jsou už poměrně přísná, jeho návrh na omezení vycházení na 15 kilometrů od domova ale vláda nepřijala. Před Vánoci podle něj uškodilo otevření škol.

V Praze se protestovalo proti opatřením. Řečnil Landa, dorazil i exprezident Klaus

Několik tisíc lidí dnes na Staroměstském náměstí v Praze protestovalo proti vládním opatřením, která souvisejí s koronavirovou pandemií. S projevem vystoupil vedle zástupců podnikatelů, umělců, lékařů či studentů i bývalý prezident Václav Klaus, který odmítá povinné očkování proti covidu-19.

Koronavirus: Pro Česko jsou schváleny zatím dvě vakcíny, s dalšími pěti se počítá

Podle dostupných zdrojů bylo dosud plně nebo podmíněně ve světě schváleno devět vakcín proti novému typu koronaviru.

Slovensko řeší skandál. Tenistka Cibulková dostala vakcínu proti koronaviru přednostně

Slovensko probírá případ bývalé profesionální tenisové hráčky Dominiky Cibulkové, která přeskočila pořadník a dostala přednostně vakcínu proti nemoci covid-19. Premiér Igor Matovič to označil za selhání zdravotnických úřadů, kterému se musí do budoucna zabránit.

Do Česka v pondělí dorazí první dávky vakcíny od Moderny, ohlásil Babiš

V pondělí dorazí do České republiky prvních 20.000 dávek vakcíny od firmy Moderna, směřovat bude do Moravskoslezského kraje. Od firmy Pfizer a BioNTech dorazilo dosud 101 plat vakcíny a tento týden přijde dalších 70. Jedno plato má 975 dávek při pěti z lahvičky, řekl dnes v České televizi premiér Andrej Babiš (za ANO). Očkováno bylo v zemi podle premiéra asi 40.000 lidí, zatímco vakcín podle počtu plat dorazilo přes 98.000.

Zeman se nechá očkovat za týden. Koronavirus tě dožene, varoval Klause

Prezident Miloš Zeman se nechá očkovat proti nemoci covid-19 zhruba za týden. Původně se chtěl nechat očkovat až začátkem února, aby nikoho nepředbíhal, ale okolí ho přesvědčilo, aby tak učinil dřív. Řekl to v dnešním rozhovoru pro server Blesk.cz.

MF odpustí studentům daň z příjmu za pracovní povinnosti, o odvodech se bude jednat

Ministerstvo financí plošně odpustí povinnost platit daň z příjmu všem studentům, kterým byla při nouzovém stavu uložena pracovní povinnost v zařízeních sociálních a zdravotních služeb. Generální pardon, který využije ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v rámci své mimořádné pravomoci, se bude týkat povinnosti zaplatit daň i zpětně. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo financí.

Chebská nemocnice na pokraji kolapsu. Osm pacientů s koronavirem bude převezeno

Z přetížené nemocnice v Chebu se organizuje převoz osmi pacientů s covidem-19, v pátek byli převezeni dva. Na facebookovém profilu ministerstva zdravotnictví to uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Karlovarská nemocnice podle něj může dostat osm lůžek pro JIP, jež byla připravena pro polní nemocnici v Praze Letňanech.

Vakcinolog: Očkování pro všechny by mohlo být dostupné do léta

Očkování proti covidu-19 by mohlo být dostupné pro všechny skupiny obyvatel do začátku léta. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek, který řídí jednu z pracovních skupin ministerstva zdravotnictví.

Španělsko zápolí se sněhovou kalamitou a mrazy, policie rozháněla koulovačky

Sněhová bouře Filomena paralyzovala velkou část Španělska a vyžádala si tam čtyři oběti. V madridském regionu napadlo až půl metru sněhu, nejvíce od roku 1971. V dalších dnech čekají zemi nebývalé mrazy, teploty mohou i v Madridu přes noc klesnout až k deseti stupňům pod nulou.