Podrobnosti o vakcíně od Moderny: Kolik má dávek a jak se značí?

Jedna lahvička očkovací látky proti covidu-19 od firmy Moderna, které má do Česka dorazit v úterý první dodávka, obsahuje deset dávek vakcíny. Skladuje se v mrazu od minus 15 do minus 25 stupňů Celsia. Dočasně má stejně jako látka od firem Pfizer a BioNTech pro EU nesprávné americké označení, dostala ale výjimku.

Vyplývá to z informací, které o vakcíně zveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Původně premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli avizoval, že dnes dorazí 20.000 dávek. Ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že to bude 8000 dávek v úterý. Směřovat by měly podle premiéra do Moravskoslezského kraje.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropská komise druhou očkovací látku proti covidu-19 schválily 6. ledna. Podle dalších zveřejněných dat o vakcíně se bude aplikovat lidem starším 18 let, potřeba jsou dvě dávky s odstupem 28 dní. Očkuje se stejně jako Pfizer/BioNTech do paže.

Do klinického hodnocení vakcíny se zapojilo zhruba 30.000 lidí mezi 18 a 94 lety, polovina dostávala vakcínu a polovina placebo. Hodnocení ukázalo u lidí očkovaných vakcínou snížení případů onemocnění s příznaky o 94,1 procenta. U pacientů s rizikem vážného průběhu nemoci covid-19 jako jsou lidé chronickým onemocněním plic, srdečním onemocněním, obezitou, onemocněním jater, diabetem nebo infekcí HIV ukázala účinnost 90,9 procenta.

Vakcína od EMA dostala podmínečnou registraci, což je běžný mechanismus umožňující vstup na trh nezbytným léčivým přípravkům. Další hodnocení bude pokračovat ještě dva roky. Sledovat se budou zejména nežádoucí účinky. V Česku se případně ty, které nejsou předem označené za běžné, mají hlásit právě SÚKL.

Nejčastěji se vyskytovala bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a zvracení. I středně závažné pak většinou odezněly do několika dnů.

Podobně jako u výrobce Pfizer/BioNTech je vakcína typu mRNA. "Vakcína obsahuje molekulu označovanou jako messenger RNA (mRNA), která nese instrukce k vytvoření spike proteinu. To je protein vyskytující se na povrchu viru SARS-CoV-2 a je potřebný pro to, aby byl virus schopen vstoupit do buněk," popsal SÚKL. Jakmile je vakcína podaná, buňky v těle si přečtou instrukce obsažené v mRNA a dočasně produkutjí tento spike protein. Imunitní systém ho rozpozná jako cizí a začne tvořit protilátky a aktivovat bílé krvinky. "Messenger RNA z vakcíny nezůstane v těle, ale je krátce po vakcinaci rozložen," uvedl ústav.

Na obalu vakcíny bude podle SÚKL označení pro USA. Dodávat na evropský trh se může díky výjimce EMA. Podobně jsou označené prvních několik měsíců i očkovací látky od Pfizeru. Rozdíly v anglickém textu proti budoucímu schválenému evropskému označené jsou pouze formulační a chybí bezpečnostní 2D kód, který u běžných léků ověřuje, že nejde o padělané léčivo.

Česko má podle harmonogramu, který je součástí očkovací strategie, objednáno 80.000 dávek vakcíny Moderna měsíčně od ledna do března, od dubna do září pak 278.000 dávek měsíčně. V lednu ale podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) dorazí zřejmě jen 20.000 dávek.

Související

Biotechnologická společnost Moderna

Moderna podala žalobu na Pfizer a BioNTech. Měli jí ukrást mRNA patenty

Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty - firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19, uvedla agentura AP. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.

Více souvisejících

Moderna (farmaceutická firma) očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 3 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 4 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 5 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 7 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy